I když v případě Izraele, povinná vojenská služba žen nikomu vzhledem k tamní situaci nepřipadá jako něco mimořádného, v USA povinné verbování žen do armády je přece jen něco dosti nezvyklého, co nemá v americké historii obdoby a signalizuje to cosi pro mainstreamovou propagandu neblahého, proto ta tuto skutečnost raději ignoruje.
I když Rusko má bohatou historii velkolepých vojenských porážek, na druhou stranu je evidentní, že v konfliktech, v kterých nakonec přes hromady mrtvol nakonec stálo na straně vítězů, ho kromě obrovských rozloh, zachránila především obrovská převaha v lidské síle a především pak i ochota miliony vojáků bez mrknutí oka obětovat, což se začíná projevovat i v současné válce mezi Ukrajinou a Ruskem.
I když Rusko ani v této válce svými lidskými zdroji nijak nešetří a ztráty má hodně vysoké, ztráty se pochopitelně nevyhýbají ani ukrajinské straně, i když budou o poznání nižší.Ukrajina disponuje ovšem asi 4x menšími lidskými zdroji a nevýznamná část tamní mužské populace odešla do zahraničí, kde je významnou složkou na evropském pracovním trhu, takže evropské státy nemají příliš zájem je vracet zpět na Ukrajinu.Je tak matematickou jistotou, že nebude dlouho trvat a Ukrajina začne mít velký a téměř neřešitelný problém s mobilizací čerstvých vojáků a tuto díru tak bude potřeba něčím zaplácnout, což ani velkohubá mainstreamová agitka nebude umět okecat.
Nedávno tak už i francouzský prezident Macron připustil, že není proti vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu, což ovšem mainstream prezentoval tak, že se bude jednat především o specialisty pro obsluhu některých francouzských systémů.Jak ale nyní odhaluje dokument amerického senátu, USA zjevně počítají s něčím mnohem větším, než vysláním pouhých specialistů a počítá se tak s takovým množstvím vojska, že bude nutné povolávat i ženy, které by stávající stavy armády v budoucnu doplnily.I když se USA nejspíše připravuje i na konfrontaci s Čínou, válka s Ruskem, které už přešlo na válečnou ekonomiku a defakto totální válku, je už nyní neúprosnou realitou a bude tak nutné na ni adekvátně reagovat.
Přestože se ruský prezident Putin většinou striktně drží sovětské “historické” školy, která historické události první poloviny 20. století významně překrucuje, v nedávném rozhovoru s americkým novinářem Carlsonem, se ukázal být mnimálně v některých otázkách nečekaně otevřený, což dosti zaskočilo západní demokratury, které si v překrucování historie s Ruskem v ničem nezadají a v mnohém ho i překonají.
Západ především zaskočilo, Putinovo tvrzení, že za polsko – německý konflikt z roku 1939, který se zásluhou západu rozvivnul v konflikt světový, je odpovědné Polsko, protože odmítalo Hitlerovy návrhy ohledně urovnání situace kolem Gdaňského koridoru, jako následku Versailské smlouvy z roku 1918.Putin sice situaci poněkud zjednodušil, pravdu ovšem měl rozhodně v tom, že do konfliktu se hrnulo Polsko, které navíc okupovalo Těšínsko, naopak Německo se mu snažilo dlouho vyhnout.
Polsko je především západní historiografií líčeno pomalu jako jakýsi bezbranný evropský otloukánek, který se stal v roce 1939 obětí agresivního Německa, což není více vzdáleno od skutečnosti, jelikož Polsko nebylo vůbec bezbranné a naopak se od svého vzniku po roce 1918, chovalo ke svým sousedům velmi agresivně.Už v roce 1919, tak došlo k Sedmidenní válce, což byl konflikt mezi Polskem a Československem o Těšínsko, který skončil tentokrát vítězně pro Československo.Polsko pak vedlo úspěšne válku v roce 1921 s ruskými bolševiky, kdy nejen ze svého území bolševické Tuchačevského armády vyhnalo, ale připravilo Leninovo Rusko i o významnou část jeho území, které si dokázalo udržet až do roku 1939.
Polsko tak bylo militantní a agresivní stát a vlastně vojenská diktatura, které vládl až do své smrti generál Pilsudky.Po Mnichovské dohodě, se v říjnu 1938 opět polská agresivita naplno projevila a Polsko obsadilo velkou část Těšínska, kterou nedokázalo udržet v roce 1919.Po jeho obsazení, docházelo z polské strany k genocidě jak českého, tak německého obyvatelstva, kterého zde byla většina.Po vyhlášení protektorátu a po získání bezpečnostních záruk od Británie, se jeho agresivita ještě vystupňovala a na německé návrhy uspořádání situace kolem Gdaňského koridoru, reagovalo vyhlášením částečné mobilizace už na jaře 39 a úplné pak v srpnu, což se rovnalo vyhlášení války, přičemž Hitlerovo Německo se stále drželo zpátky a ke stejným krokům nepřikročilo.Když polské řinčení zbraněmi pokračovalo a docházelo navíc eufemisticky řečeno k diskriminaci německého obyvatelstva na polském území, podobně jako v obsazeném Těšínsku, až v září 1939 Hitler rozhodl o ozbrojené akci.
Polsko během německých akcí opět prokázalo, že na tom vojensky nebylo vůbec špatně a že bylo dobře připraveno, když při srovnání s německým tažením na západ, které mělo nesrovnatelně větší rozsah, dokázalo německé armádě vzdorovat celé týdny, přičemž celé západní tažení včetně porážky Francie, bylo ukončeno pouze za měsíc a půl.Porážce Polska pak napomohl ještě útok sovětských jednotek, které mu vpadly do zad.Efektivitu polské armády dokazuje i počet padlých na německé straně, kterých bylo kolem 30 000, zatímco celé západní tažení, si vyžádalo pouze 27 000 německých obětí, což byla pouhá pětina ztrát spojenců, které činily 135 000.
Jako fraška pak působí vysvětlovací teorie komentátorů Českého veřejnoprávního rozhlasu, podle kterých se Putin zpochybněním výsledků druhé světové války, které stanovil jako nezpochybnitelné dogma Norimberský tribunál, současně tímto výkladem dopustil porušení ruských zákonů, které toto trestají až pěti lety kriminálu.Zapoměli už ovšem dodat, že Norimberský tribunál, jaksi zcela z projednávání vynechal pro bolševiky nepohodlné skutečnosti, jako napadení Polska a dalších států včetně Finska, protože by jinak na lavici obžalovavných, museli sedět i představitelé tehdejšího SSSR, minimálně za zločiny proti míru a přípravu a vedení agresivní války.Vytahovat tedy tento tribunál, který postihoval pouze údajné německé zločiny a ty spojenecké prokazatelně ignoroval, je vyloženým výsměchem a západní demokratury, se tak historickým faktům vysmívají s ještě větší drzostí, než samotní bolševici.
Putin tak svými prohlášeními píchl do vosího hnízda a západní demokratury si jeho kritikou tentokrát ukázkově naběhly na vidle, když bezděky odhalily, že jejich výklad dějin, je stejně vyfabrikovaný, jako ten původem ze sovětské školy a že se ze strany západu jedná o cílenou debilizaci.
Dan Schueftan je izraelský bezpečnostní expert, který je dlouholetý přední konzultant v oblasti izraelské bezpečnosti, tedy především v odhalování rizik ze strany arabských států, kterými je Izrael obklopen.Schueftan je tak autorem mnoha trefných výroků vůči Arabům, a nyní se vyslovil v tom duchu, že ruský prezident Putin je jiný druh lidské bytosti a nemá tak smysl s ním o čemkoliv jednat.
Tyto postřehy nejsou moc překvapivé pro toho, kdo trochu zná ruskou historii, kdy Putin používá prakticky identickou bolševickou strategii jako jeho velký vzor Stalin, jehož moc by rád obnovil, jenom Stalin byl přece jen o poznání chytřejší a Putin vedle něj působí jako omezenec, což vyplývá i z Schueftanových závěrů.Dan Schueftan je pak jeden z mála lidí v současné politice, kteří nezapomínají na historii jako většina, která je pak nucena, si jí zopakovat.Není to ale tak dlouho, co jeho varování před Ruskem byla brána na lehkou váhu a on sám byl považován za někoho zcela mimo, kdo sice možná rozumí blízkému východu a arabské bezpečnostní problematice, ale tím to končí.Jak se ale přesně před rokem ukázalo, Dan Schueftan predikoval naprosto správně i dění v Evropě a další ruský výpad na západ.
Podle Schueftana je naivní představa, která ještě před rokem panovala v Evropě, že jiní lidé mají stejný selský rozum a stejný žebříček priorit a proto by to co Rusko udělalo, nemělo nikoho překvapovat, protože to má Rusko v krvi a zmiňuje případně bajku o žábě a škorpionovi.Že se tedy Rusko bude chovat jinak než v minulosti jen proto, že jsme nyní ve 21. století, si mohou podle něj myslet pouze idioti.Této iluzi podle něj podlehla téměř celá Evropa když si myslela, že Rusko zastaví logika vzájemné závislosti, kdy my jsme závislí na ruském plynu, ale oni jsou závislí na evropských penězích.
Na druhou stranu, nemusí člověk být žádný velký znalec mezinárodních vztahů, aby mu bylo jasné, proč Schueftanova varování nebyla ještě před pár lety přijímána a byla dokonce téměř cenzurována a až na pár vyjímek, mainstreamová média Schueftanova varování ignorovala.Schueftan totiž nevaroval jen před Ruskem, ale především před arabskou imigrací, která má být obohacením pro Evropu a kterou Eurosojuz stále podporuje.Schueftan je jako Izraelec vzhledem k Arabům ze zkušenosti silně kritický a už v roce 2016 varoval, aby EU Araby do Evropy, nepouštěla, protože stejně jako Arabové zničili svoji zem, zničí i Evropu a Evropa tak v důsledku arabské imigrace přestane být Evropou.Dnes už tak všichni mohou vidět, že Dan Schueftan se ve svých predikcích nemýlil nejen s Araby, ale ani s Ruskem.
Putin si správně všiml, že na Ukrajinu brzo dorazí německé tanky Leopard 2 a podle nejnovějších informací, i starší tanky Leopard 1, které jsou k dispozici ještě ve vyšších počtech.Putin se tak snaží evokovat analogii se situací v roce 1941, kdy na území Ukrajiny, která byla tehdy pod bolševickou nadvládou, rovněž vjely německé tanky, které ovšem ve srovnání s ruskými, nešlo ani označovat za tanky.
Situace ze 40. let 20. století se od té dnešní v mnohém zásadně liší, což Putin pochopitelně nezmiňuje, zdatně mu ovšem v jeho manipulacích napomáhají i západní média, která stále šíří bolševické legendy, protože v mnoha jeho tvrzeních, jsou s Putinem západní média zajedno.Západ se totiž stále odmítá zbavit zmanipulované pseudohistorické legendy, podle které bylo bolševické Rusko Německem zákeřně napadeno a jeho výzbroj tu bolševickou převyšovala jak početně tak technicky.
V jednom má ovšem Putin pravdu, německé zbraně tehdy vstoupily na ukrajinské území.Putin překvapivě nemluví o území CCCP, ale Ukrajiny, takže uznává bolševickou okupaci za podobné situace, kdy stejně hrozil bezprostřední bolševický postup dále na západ.Když tedy Putin říká, že tanky – Leopard – s kříži na palubě, se znovu chystají bojovat s Ruskemna ukrajinské zemi, otevřeně přiznává, že Ukrajina byla bolševiky okupovaná a že se nejednalo o regulérní území Sovětského svazu, což je významná změna od propagandy velké vlastenecké války, které se Rusko stále nevzdalo.Tehdejší situace a ta dnešní je tak velmi podobná, protože i nyní se Rusko snaží Ukrajinu okupovat.
Putin už ale zapomíná připomenout, že to, že se v roce 1941 dostaly zastaralé německé tanky nejen na celou Ukrajinu, obsadily Krym, a dojely dokonce hluboko na území Ruska, až k Moskvě a do roku 43 na Kavkaz a ke Stalingradu, by nebylo možné za situace, kdy by se bolševické armády připravovaly na obranu.Snadný průnik byl možný pouze v důsledku neexistence minových polí a obranných pevností a vůbec všech obranných postavení, která byla v měsících před 22. červnem bolševiky odstraněna, takže německá vojska, se nemusela jejich likvidací zdržovat a německé jednotky tak pronikaly na východ prakticky bez odporu, čemuž se podivovali i samotní němečtí generálové, což názorně dokládají například Halderovy deníky.Vysvětlení nám pak poskytuje samotná sovětská propaganda z těch let, podle které byla obrana jen pro slabochy.
Sovětskou katastrofu dokresluje ztráta 8 000 tisíc moderních tanků během prvních dvou měsíců a milionů lehkých zbraní a především pak totální likvidace letectva během několika prvních dní konfliktu.Sovětská historiografie stále nedokázala vysvětlit, proč veškeré letectvo, bylo alokováno pár kilometrů od hranic, kde je doletem silně omezená Luftwaffe, měla naservírováno jako na podnose, takže bylo zničeno z velké části ještě na zemi.Putinovy tanky s kříži na palubě, se pak těm z roku 1941 podobají pouze těmi kříži, protože zatímco dnes Německo posílá proti Rusku moderní špičkové tanky, 22. června 41 na východ postupovala zastaralá pancéřová technika, z části posbíraná ze skladů poražených protivníků Německa, která se s tou bolševickou nemohla rovnat a navíc ji množstvím bolševické tanky několikanásobně převyšovaly.
Zatímco bolševici disponovali v červnu 41 minimálně 10 000 moderními tanky, mezi kterými byly legendární T – 34 s 76 mm kanonem, dokonce težké silně pancéřované tanky KV – 1 rovněž s 76 mm kanonem, Německo mělo ze 3 000 pouze několit set tanků s 75 mm kanonem, který ovšem svým výkonem nemohl z bezpečné vzdálenosti sovětské tanky ohrozit.Mnohé německé tanky navíc měly slabé pancéřování a šlo je sotva označit za tanky, protože velká část z nich byla zranitelná i pěchotními zbraněmi a polovina měla jen 20 mm kanon, nebo vůbec žádný.Navíc německé tanky měly benzínové motory, což je oproti sovětským s moderními dieslovými motory, dělalo mnohem zranitelnějšími.Jedinou zbraní schopnou sovětské tanky spolehlivě ohrozit, byl 88 mm FLAK, protiletecký kanon, který byl nouzově použit proti pozemním cílům, čímž byla objevena jeho mimořádná účinnost a v budoucnu byl používán i u tanků Tiger.
Tyto moderní německé tanky, ovšem byly navrženy teprve až během ruského tažení a na frontu se dostaly ve smysluplných počtech, až po dvou letech od začátku východního tažení v roce 43.Putinovo srovnávání německých tanků z roku 41 a těch současných, má tedy za cíl jen posilovat neobolševické legendy, že Hitlerovo Německo, bylo pro bolševiky nějakou vážnou hrozbou.Ve skutečnosti největší hrozbou pro bolševiky, byli pouze oni sami, se svou stupidní útočnou politikou, která se zjevně nijak nezměnila do dnešních dnů, což nyní můžeme sledovat v přímém přenosu.
Německá vláda se konečně rozhoupala a schválila dodávky svých těžkých tanků Leopard 2 na ukrajinskou frontu.Pro Putina a celou jeho soldatesku, to tak nebude moc příjemné dostaveníčko, obzvláště při vzpomínce na předchůdce Leopardů, tanky Panzer VI Tiger, které se už před 80 lety staly pro bolševiky nepěkně reálnou noční můrou.
Když se Tigery začaly dostávat až po skoro čtyřech letech od počátku konfliktu na frontu, znamenalo to pro bolševiky zjištění, že od této chvíle, budou mít problém, tento německý tank v otevřeném terénu ohrozit.Tiger disponoval výborným 88 mm kanonem a špičkovou německou optikou, i dostačujícím pancéřováním, takže jeho posádka byla schopna potenciální protivníky z bezpečné vzdálenosti likvidovat, což do té doby neplatilo, protože do roku 1942, nemělo Německo nic, čím by mohlo ruské tanky vážně ohrozit.
Tiger měl ale i mnoho nedostatků, na svou hmotnost slabý motor, v některých směrech slabší pancéřování – což ovšem dostatečně vyrovnával účinný kanon, vysokou poruchovost a obrovskou spotřebu.Vzhledem k tomu, že to byl ale první těžký tank v historii, který Německo kdy vyrobilo – Rusko vyrábělo těžké tanky už od poloviny 30. let, a jeho návrh pocházel až z roku 1941, tedy až z doby počátku války na východě, je vlastně zázrak, že se německým konstruktérům podařilo sotva za dva roky, dostat tento kolosální tank na frontu.Skutečné testování pak probíhalo až v bojovém nasazení, protože na důkladné testy v zázemí nebyl čas.To že byl Tiger mimořádně nebezpečný dokazuje i mnoho německých tankových es.Michalel Wittmann, Kurt Knispel a Otto Carius, s Tigrem zničili kolem 150 tanků nepřítele.
Tigerů bylo ovšem během necelých tří let vyrobeno pouze 1 350 kusů, takže se na 2 000 km široké východní frontě vyskytovaly spíše sporadicky a při ofenzivě v Ardenách, mělo Německo na západní frontě jen kolem pěti kusů tohoto stroje.I tak se Tiger natolik zapsal svou efektivitou do povědomí nepřátel, že se v poválečné tendenční kinematografii, objevuje v minimálně desetinásobných počtech, kterými kdyby Německo reálně disponovalo, sotva by mohlo válku prohrát.Zatímco tedy v letech 1942 – 45, si mohli bolševici blahopřát, že německé zbrojovky, nebyly v důsledku pravidelného spojeneckého bombardování a nedostatku surovin, schopny dodávat tyto tanky v dostatečných počtech, v případě současných Leopardů, je situace zásadně odlišná.V současné Evropě, se nachází kolem 2 000 kusů tanku Leopard 2, německé zbrojovky nejsou bombardovány, naopak mohou výrobu navýšit a ani netrpí nedostatkem zdrojů.Rusy tak bude čekat nemilé překvapení, zvláště když narozdíl od doby z před 80 lety, nemají dnes proti německým Panzerům co nasadit.
Rusové pak mohou rovněž zapomenout na dodávky destitisíců letadel a další techniky z USA, kdy USA dnes dodává vojenskou techniku jejich protivníkům a rovněž Francie a Británie, dnes stojí ke smůle Ruska, na straně německých zbraní.A aby toho nebylo málo, na expedici už čekají i britské Challengery a francouzské tanky Leclerc a brzy se přidají i americké Abramsy.Rusové tak pokud nechtějí utrpět další válečné fiasko v řadě, maji nejvyšší čas, aby po vzoru německých konstruktérů ze 40. let, během velmi krátké doby poslali na frontu tanky, které se této konkurenci minimálně vyrovnají, tak jak se to podařilo Němcům s tankem Tiger před osmdesáti lety.
Přestože se mainstreamové zdroje snaží záběry z války v Ukrajině důkladně cenzurovat, což by mohlo mít úspěch tak snad ještě před čtvrt stoletím, kdy měl internet málo kdo, dneska je to naprosto kontraproduktivní a především k smíchu.Navzdory těmto cenzorským manýrům z dob bolševismu, se tak dostává na veřejnost spousta symbolů používaných ukrajinským silami, které by demokratury nerady publikovaly.
Na ukrajinských uniformách a technice, se tak docela často objevují svastiky, jak se nedávno podařilo zachytit německé televizi, i jiné symboly, které často používaly německé nacistické jednotky, především tedy SS, během druhé světové války.Evropské demokratury, se tak dostávají do poněkud komplikované situace, protože na jedné straně podporují Ukrajinu proti ruské ofenzivě a na druhé se nemohou zbavit bolševické legendy, podle které nacistické Německo bylo pro svět hrozbou a prý dokonce začalo druhou světovou válku.Ukrajinci s tím ovšem problém zjevně nemají, protože mají podobně jako například Finsko, nebo pobaltské republiky s ruským bolševickým vynálezem bohatou zkušenost, kdy Rusové jen během 30. let, umořili hlady milony Ukrajinců a německý preventivní úder proti bolševikům, byl pro mnoho z nich vysvobozením z dalšího hladomoru.
Veřejnoprávní zdroje, se tak už musely se skřípěním zubů smířit se symbolikou pluku Azov, který v Mariupolu řádně pustil Rusům žilou a nešlo to už ututlat a tak mainstream zaujal svou oblíbenou polohu mrtvého brouka a dělá jako že nic.Wolfsangel, který má Azov ve znaku, používala i SS Divize Das Reich, která se vyznamenala například v bojích u Kursku a její Tigery vybavené nově 88 mm vysokorychlostním likvidačním kanonen, napáchaly v ruských tankových divizích docela paseku.Brzo možná ruská armáda bude mít tu čest, se seznámit s hrdým nástupcem Tigeru v podobě poslední verze německého Leopardu, což pro Rusy nebude taky nic hezkého, protože zatímco za Gruzínce Stalina, bylo Rusko schopno vyrobit i něco kvalitního, za Putina se pouze všechno na ruský způsob rozkradlo.
Azovem to ale neskončilo, i veřejnoprávní zdroje už musí zveřejňovat záběry, na kterých veškerá ukrajinská technika v současnosti nese kříže, které se nápadně podobají trámovým křížům, které Německo během války používalo.Před nedávnem byl dokonce “přistižen” ukrajinský Generál Valerii Zaluzhnyi s náramkem se svastikami.Je tak docela zábavné sledovat to vykrucování, že svastika je vlastně docela fajn, jen prý byla nacisty zneužita, což je samozřejmě jen další krycí bajka, jelikož Hitler hned v počátcích hnutí jasně deklaroval, že svastika je kromě jiného symbolem boje proti bolševismu, takže není překvapením, že ji Ukrajinci v boji s Putinovým ruským neobolševismem s oblibou používají.
Přestože mainstreamové zdroje s oblibou poukazují na všemožné pochybné rádoby analogie dnešního konfliktu v Ukrajině, s konfliktem světovým ve 40. letech dvacátého století, pokud se jim to hodí do jejich přihlouplé propagandy, v případě odevzdávání ruské opuštěné nepoškozené techniky nepříteli, jsme se překvapivě žádné analogie nedočkali.
Analogie jsou v drtivé většině silně zavádějící a pokud nekulhají alespoň na jednu nohu, tak jsou rovnou na obě chromé a proto se tak stávají oblíbeným nástrojem každé manipulativní propagandy, mířící na ty méně bystřejší posluchače.Pokud se totiž dvě jinak nesouvisející události v jednom parametru, který je co nejvíce zdůrazněn, mohou naprosto shodovat, ve všech ostatních, se ovšem mohou naprosto rozcházet, což bývá téměř pravidlem.Proto je zneužívají pouze demagogové a zdroje, které mají za cíl svoje konzumenty manipulovat.V případě zanechávání ruské techniky na bojišti nepříteli, jsme se ovšem žádného srovnání s událostmi před osmdesáti lety z nějakého důvodu nedočkali a mainstream v tomto směru tajuplně mlčí.
Faktem je, že v tomto případě ani tak nejde o analogii, tedy jakousi podobnost v některých rysech, ale téměř identické chování ruské armády dnes, tak i před 80 lety, především tedy v roce 1941, v prvních měsících konfliktu, který ruská propaganda bombasticky označuje za velkou vlasteneckou válku.O to pikantnější je, že tyto prakticky identické události, jsou naprosto ignorovány a mainstream se tváří, jako by zde žádná ani vzdálená podobnost neexistovala.Je samozřejmě jasné, že mainstream musí dezinformovat podle daných notiček a na události, které jim odporují, nemůže poukazovat, takže se západní infrormační zdroje v případě tabuizovaných událostí v období kolem 22. června 41 chovají naprosto stejně, jako bolševická a dnešní ruská propaganda.
Jak tedy informují zpravodajské služby, Rusko je v současnosti největším dodavatelem těžkých zbraní pro Ukrajinu, kdy Ukrajina získává celé stovky kusů většinou nepoškozené a bojeschopné, Rusy opuštěné techniky, což je téměř identická situace, jako v roce 1941, tehdy ovšem počty těžké opuštěné techniky dosahovaly rovnou tisíců a u lehkých pěchotních zbraní se jednalo dokonce o miliony.Oficiální ruská historiografie, aby zamaskovala fakt, že se u západní hranice nacházela obrovská množství techniky, která pak byla během několika týdnů nepochopitelně ztracena, aniž by se často vůbec zapojila do bojů, nakonec vymyslela legendu, podle které, měly všechny tyto zbraně poruchu a proto prý byly opuštěny.Bohužel se sami bolševici usvědčují z toho, že tyto zbraně byly v drtivé většině plně funkčí a přesto byly opuštěny a tak předány nepříteli, který je pohotově zařazoval do svých divizí, protože prakticky bez vyjímky byly lepší kvality než to, čím sami Němci v té době disponovali.
Pokud se pak na tuto situaci podíváme podrobněji, jak informoval sovětský náčelník automibilní a tankové správy generál A. Mastěrkov, z 12 700 tanků nacházejících se v pěti západních vojenských okruzích, bylo 82% plně bojeschopných.Z tohoto počtu, bylo do první dekády července roku 1941, 11 700 tanků ztraceno, takže je jasné, že byly v drtivé většině opuštěny bez boje, aniž by měly údajnou poruchu.Z sovětských materiálů pak lze vyčíst zajímavou skutečnost, která potvrzuje, že tyto tanky do bojů prakticky nezasáhly, protože v nejlépe vybavené 8. tankové divizi, bylo ztraceno i 13 těžkých tanků KV a 54 středních T-34, zatímco lehkých T- 26 a T- 28 4x méně.Vzhledem k tomu, že jak T-34, tak především těžké KV byly s tehdejší německou výzbrojí prakticky nedotknutelné, neexistuje jiné vysvětlení, než že byly prostě posádkami opuštěny a přenechány nepříteli.Bolševická agitka o vlastenecké válce, má sice ještě jednu krycí legendu, která mluví o tom, že spousta tanků prý uvízla v neprostupném terénu, je pak ale otázkou, jak je možné, že německé lehké tanky s úzkými pásy, tímto terénem bez problémů prošly.
Oproti dnešní situaci v Ukrajině, kdy obě strany pokud pomineme ruskou početní převahu, disponují podobnými tanky, v roce 1941 byla naprosto jiná situace a sovětské tanky neměly konkurenci, takže tyto sovětské ztráty jsou o to více pozoruhodné.Německá armáda byla na počátku tažení po 22. červnu vyzbrojena vlastně pouze asi 2 000 tanky, zbývající 1 000 byly sice také podle vojenské terminologie tanky, ale vyzbrojené pouze 20 mm kanonem, který kdyby neměly, tak se taky nic nestalo, protože nemohly žádný ruský tank ani náhodou ohrozit a mohly být použity maximálně proti pěchotě.To i sovětská obrněná auta, kterých měli sověti hodně přes 3 000 na tom byla mnohem lépe a disponovala rovnou 45 mm kanonem.Ani nejrozšířenější protitankový německý kanon, nemohl sovětské tanky vážně ohrozit, protože i ty nejslabší, které sice měly slabší pancíř, disponovaly minimálně 45 mm kanonem, takže se německé zbraně nedostaly na účinný dostřel.Sovětské tanky taky měly velkou výhodu ve vznětovém naftovém motoru, a jejich nádrže byly mnohem méně náchylnější k explozi.Díky slabšímu pancéřování byly taky mnohem rychlejší a v terénu nesrovnatelně obratnější.
Rozdíl mezi německým 37 mm a sovětským 45 mm kanonem se nemusí zdát významný, reálně byl ale sovětský 45 mm granát 3x těžší, obsahoval tedy mnohem větší nálož, přičemž rychlost byla podobná a způsoboval tak významně větší škody.To se ale bavíme jen o těch nejslabších sovětských kanonech, sověti disponovali i 50 mm a už tehdy 76 mm kanony, kterými byly vyzbrojeny tanky KV a také T – 34.I nejslabší 45 mm sovětský kanon, byl ale schopen prorazit na 1 000 m 35 mm pancíř a na 500 m dokonce 43 mm pancíř – většina německých tanků měla max 30 mm, což znamenalo, že pro tyto tanky nebylo bezpečné se k němu na tyto vzdálenosti přibližovat, což rovněž znamenalo, že je nebyly schopny s jejich 37 mm kanonem prakticky ohrozit.Němci dokázali dostat tanky s vysokorychlostními 75 mm a následně likvidačními 88 mm kanony předělanými z flaku na frontu až o dva roky později v roce 1943, tedy když už válka vstupovala do své poslední třetiny.Vyjímkou byly v roce 41 krátké 75 mm kanony, které ale nebyly zdalela tak účinné a bylo jimi vybaveno jen několik stovek tanků.
Pokud pomineme bolševické bláboly o tom, že se všechny sovětské tanky náhle porouchaly, seriozní historici dodnes nedokázali jednoznačně prokázat, proč byly tisíce nejen tanků, ale i protitankových zbraní opuštěny, aniž by zasáhly do boje.Protože pokud by se tak stalo, německá vojska, by měla sotva šanci k většímu postupu.Roli jistě hrál fakt, že se bolševici připravovali na útok a jejich armády byly německým průlomem zaskočeny, ale ani to nebyl důvod tisíce zbraní, které poskytovaly jasnou výhodu nad protivníkem opustit.Otázkou tak je, jestli dnes v ruské armádě nepanují stejné nálady, které v ní panovaly i před 80 lety.V každém případě je nutné tyto události roku 41 tajit, protože boří legendu o tom, že špičkově vyzbrojené Německo, zákeřně přepadlo s masivní přesilou zaostalý Sovětský svaz.
V jednom má ruská propaganda naprostou pravdu, za současnou blamáží v Ukrajině stojí USA a není to poprvé v historii, co se Rusko díky své paranoi – která ovšem pramení z jeho vlastní vylhané historie, takto nechalo nachytat.Podobná situace, téměř jako přes kopírak, tady totiž už byla za Reaganovy éry.
Aby bylo hned zpočátku jasno, USA především nejsou žádný hodný strýček, který ochraňuje svět před zlem a prosazuje dobro, nýbrž bezskrupulozní imperiální velmoc, která stejně bezskrupulozně prosazuje své zájmy.Pohádky o dobru a zlu jsou určeny jen pro hlupáky, kterých je velká většina a kteří musí mít svět rozškatulkován na katagorie, jako je zlo a dobro, aby se z toho nezbláznili.Každá mocnost tedy jedná machiavelisticky, jen musí svoje činy pro tu hloupou část populace, vždy odůvodnit propagandistickými bláboly, aby pro ni byly stravitelné.Rozdíl je pouze v tom, že některé mocnosti to dělají šikovně a některé se chovají, jako pověstný slon v porculánu.
Příkladů jak USA obalamutily svět je nespočet, stačí připomenout potopení “civilní” Lusitanie roku 1916, jako záminku pro vstup USA do války, která převážela válečný kontraband s posvěcením Churchilla, coby lorda admirality.Zbraně hromadného ničení v Iráku, které tam nikdy nebyly, nebo 911.USA ale chybovaly, když umožnily stupidní podporou bolševíků přerod druhořadého bolševického Ruska na supervelmoc a následně i velmoc jadernou.Po překonané jaderné krizi 60. let, si Reagan v letech 80. ovšem uvědomil, že další hromadění zbraní nikam nevede a že je bolševické Rusko, které dávalo na zbrojení 40% rozpočtu, třeba porazit nějakým chytřejším způsobem, který především tolik nestojí.Reaganovým cílem sice byla dobrá vyzbrojenost USA, ale odmítal mít po vzoru Ruska taky holou prdel.Reagenův tým tak přišel s malým podvodem, který ovšem měl mít pro Rusko monstrozní následky.
Američané jsou známí tím, že milují scifi Hvězdné války a tak někoho napadlo, ságu Star wars převést alespoň zdánlivě do reality.Vznikl tak program válek ve vesmíru, tedy systému, který bude monitorovat z vesmíru balistické mezikontinentální střely a ty prostřednictvím laseru likvidovat a současně měl tento projekt evokovat masám, tak oblíbený souboj dobra se zlem – podobnost s dneškem čistě náhodná.Byla to v té době samozřejmě scifi, stejně jako její filmová předloha, nicméně paranoidní Rusové si nemohli být jisti a byl tak zahájen program pro likvidaci tohoto systému, který polykal další miliardy Rublů a skončil nakonec totálním fiaskem, protože proti fikci se bojuje dost špatně.Reagan vědom si toho, že Rusko má největší příjmy z ropy, přiměl rovněž Saudy zamořit svět levnou ropou, což Rusko stálo další biliony Rublů – podobnost s dneškem čistě náhodná.Ve finále se pak podařilo nalákat Rusy do Afghanistánu, což zas nebyl tak velký problém, vzhledem k posedlosti Rusů, “osvobozovat” podle Leninovy imperiální doktríny všechny okolní země.USA už měla přitom připravený plán na vyzbrojení afghánských mudžahedinů, kteří s ručními Stingery dodávanými USA, působili Rusům totální masakr – podobnost s dneškem čistě náhodná.
To že USA v případě Ukrajiny postupovaly naprosto stejně, jako Reagan v letech osmdesátých nelze přímo prokázat a USA to nikdy nepřiznají, je zde ale patrný naprosto stejný rukopis a jsou zde i zjevné indicie.Předně se USA podařilo Rusy přesvědčit, že Ukrajina v krátké době vstoupí do NATO a že jsou na území budovány dokonce laboratoře pro výrobu chemických látek, čemuž paranoidní Rusové zjevně uvěřili natolik, že dokonce sami důkazy zfalšovali.Něco jako bluff o chemických zbraních v Iráku, nebo komplexu ToraBora v afghánských horách.Agenti USA na území Ukrajiny nesporně působili, ale rozhodně zde nebudovali základny NATO, ani laboratoře pro výrobu chemických zbraní, ale dělali vše proto, aby o tom Rusy přesvědčili.Díky své paranoi, si tak Rusové jaksi neuvědomili, že mají vlastní raketové základny uprostřed Polska, a jejich reakce je tak typickým projevem právě paranoi, jdoucí ruku v ruce s ruským velikášstvím.
USA si pak vzaly jako rukojmí celou Evropu, jelikož paronoidní reakce Ruska a omezení dodávek plynu se dala očekávat a byla tak součástí plánu, aby mohlo být Rusko ožebračeno a nuceno prodávat suroviny Číně a Indii za hubičku ve snaze, že se jim od nich dostane jakési podpory.Po zkušenostech z mnoha ruských bojišť, se pak dalo očekávat, že podobně budou Rusové postupovat i na evropském bojišti, kde ovšem jejich válečné zločiny budou přímo pod dohledem připravených reportérů západu a Rusové tak budou brzo celým světem považováni za vyvrhele, takže západní společnosti Rusko masově opustily a byly na Rusko uvaleny sankce.USA pak zjevně byly připraveny i na masivní dodávky špičkových zbraní pro Ukrajinu, což je v kontrastu s mnohými státy EU, které se navzdory blízkosti ukrajinského bojiště, zbraně dodávat zdráhají a nebo je prostě ani nemají v dostatečném množství a kvalitě.
Za tuto ruskou katastrofou, jsou tedy odpovědné skutečně USA, jak hlásá ruská propaganda, které ale ke smůle Rusů věří jen oni sami.Nebylo by to ovšem možné, pokud by Rusové netrpěli paranoiou, že je chce celý svět zničit a hraní si navzdory vážným domácím problémům na válečnou velmoc.Je ale také možné, že tomu tak vůbec nebylo, potom se ovšem proti Rusku museli spiknout nikoli USA, ale samotní Bohové.
Silně eufemisticky řečeno, se ruské armádě během takzvané speciální operace, která měla být původně Blitzkriegem německého střihu a během několika dnů úspěšně zakončena, příliš nedaří.S vyjímkou kremloidů, kteří stále neochvějně věří vyčpělým bolševickým bajkám o ruské armádě, už i ruští oficiální propagandisté přiznávají vážné problémy a dokonce navrhují viníky neúspěchu postřílet, což je taková pěkná ruská tradice už od dob Stalina.
Putin jako nejvyšší velitel, jeho nejbližší okolí a i velká část běžných Rusů, je tak zjevně obětí desítky let trvající debilizace a trpí tak bludem o neporazitelné ruské armádě, která má původ v naruby otočené realitě z pera bolševických pseudohistoriků.Samotný Putin, který namísto toho, aby tento blud definitivně sbořil, ho naopak začal dále v Rusku pěstovat a protože debilizace nakonec postihuje i samotné debilizátory, stal se i on jeho obětí.Důsledkem tohoto mnoho desítek let pěstovaného bludu tak je, že Rusové stále věří v mimořádné schopnosti ruské armády, navzdory dlouhé sérii katastrofálních porážek, válkou s Japonskem počátkem 20. století počínaje, přes fiasko v Afghanistánu, a současnou ukrajinskou blamáží konče.
Hlavním nosným tématem bludu o ruské neporazitelnosti, byla takzvaná velká vlastenecká válka, přičemž nehodící se události období 1939-45, jednoduše bolševická pseudohistoriografie kompletně ignorovala.V tomto výkladu alternativní historie na ruský způsob, tak chybí okupace pobaltských republik, katastrofální porážka ve Finsku, i okupace Polska.Bolševici tak do ruské historie druhé světové války, zahrnuli jen období od června 1941, kdy byly jejicjh armády čekající u hranic západní Evropy na povel k invazi rozprášeny Wehrmachtem a prakticky tak přestaly existovat, do května 1945, kdy především díky masivní pomoci západu a zejména pak USA, stáli bolševici na straně vítězů.Je tak ironií, že právě Ruskem opovrhovaný západ, přispěl k záchraně ruského bolševismu, což ovšem muselo být z oficiální verze ruské historie důkladně vyretušováno, aby si ruská armáda udržela alespoň jakousi auru jedinečnosti.
Co je ovšem pro Rusko ještě horší, tato debilizace v důsledku dala zapomenout i na to, kdo měl ve skutečnosti v Rudé armádě zdaleka největší podíl na vítězstvích během bojů druhé světové války, protože to nebyli rozhodně Rusové, ale právě Ukrajinci, proti kterým se Putin v únoru chytře rozhodl vést válku a postavil tak nejschopnější část tehdejší Rudé armády proti sobě.Realita tedy byla taková, že během prvních měsíců války po červnu 41, bylo ze 16 ukrajinských regionů, vojenskými úřady mobilizováno kolem 2,5 milionu Ukrajinců.Během roku 1941 pak bylo do sovětské Rudé armády a námořnictva posláno asi 3,185 milionu občanů ukrajinské SSR.Ukrajinci tak vytvořili základ 37., 38., 40. armády, a 13. a 17. pěší brigády.
Celkově dosáhl podíl Ukrajinců v jednotkách, které bojovaly v jihozápadním směru, tedy těch, které nesly největší tíhu bojů celých 50%, což bylo mnohonásobně více, než činil podíl všech Ukrajinců v celkové populaci tehdejšího SSSR.Tento trend pokračoval i v dalších letech konfliktu, kdy byly v letech 1943–44, do Rudé armády odvedeny více než 3 miliony Ukrajinců, neboli 10% z celkové populace Ukrajiny.Vojáci 1. – 4. Ukrajinského frontu, tedy opět formací, které nesly největší tíhu bojů při postupu na západ, byli rovněž v 60–80% Ukrajinci.Ztráty Ukrajinců během druhé světové války pak představují 40-44% celkových ztrát SSSR, i když nezanedbatelná část těchto ztrát, padá na vrub Stalinově taktice spálené země.
Putin tak aby v Ukrajině uspěl, by potřeboval získat na svou stranu právě samotné Ukrajince, které ovšem díky v Rusku masově rozšířenému bludu, postavil proti sobě, což muselo téměř jistě přinést neslavné výsledky.Zřejmě rovněž pak v důsledku tohoto bludu, začal šířit propagandu, podle které Ukrajinci nejsou vlastně žádný národ, což je paradoxně v rozporu i s jednáním bolševických generálů, kteří na Ukrajince měli zjevně odlišný názor, protože je v Rudé armádě upřednostňovali a nebyli tedy tak omezení jako ti, kteří dnes Rusko zatáhli do nesmyslné války s Ukrajinci.
Americký prezident Biden, k 9. květnu, který je v Rusku bombasticky oslavovaný jako den vítězství, podepsal zákon o podpoře Ukrajiny, který nese označení Lend-Lease, stejně jako zákon, jímž USA podpořily Sovětský svaz v roce 1941, kdy ruská bolševická armáda, přestala z velké části existovat, když byla německou Wehrmacht zničena, zatímco v blízkosti západní hranice, čekala na Stalinův rozkaz k útoku na západ.
Pro Putina a Rusko, což je prý podle ruské propagandy jedno a totéž, bude mít ale tento dnešní zákon o půjče a pronájmu hořkou příchuť, jelikož Rusko z něho nebude nijak profitovat a nedostane tak od USA tentokrát ani rezavou flintu z druhé světové.Naopak veškerá vojenská pomoc, která bude představovat nejmodernější techniku a zbraňové systémy, s kterou už měl Rus možnost se v Ukrajině seznámit, bude směřovat výhradně na Ukrajinu, takže se tentokrát ruští bolševici mají na co těšit.
Zatímco tedy ve 40. letech 20. století, sehrál americký prezident Roosevelt, nejspíše v důsledku své choroby, spolu s alkoholikem Churchillem, Stalinovi užitečného idiota a zachránil tak bolševiky před hrozící porážkou, tentokrát se americký prezident postavil naštěstí na tu správnou stranu a pomoc poputuje těm, kteří se ruským bolševikům postavili a zastavili tak jejich další pokus o tažení na západ, podobně jako už před sto lety Poláci a ve 40. letech Němci.
O co tentokrát Rusko přichází a Ukrajina naopak získává, si můžeme připomenout právě s Lend-Lease z období druhé světové války.Pomoc to tehdy byla opravdu obrovská v hodnotě 50 miliard tehdejších dolarů, jelikož především ruské letectvo zaparkované hned u hranic Německa, bylo po dvou dnech minulostí, dodávky z USA, tuto likvidaci dokázaly v krátkém čase téměř nahradit.SSSR tak získal během krátké doby 433 967 náklaďáků a džípů, 7 287 tanků, 3 066 lehkých bombardérů, 865 středních a 6 695 stíhaček.Dále miliony tun železa a statisíce tun hliníku.
Jen pro srovnání, Německo na začátku tažení na východ disponovalo necelými 3 000 pancéřovými vozidly, tedy nikoliv jen tanky, z nichž velká část byla navíc zastaralá a tedy nekonkurenceschopná, a podobný počet mělo Německo i všech letadel včetně bombardérů, kde rovněž byl velký počet zastaralých Ju 87 Stuka.Je tak zjevné, že jen americké dodávky, zajistily SSSR více jak dvojnásobný počet tanků a rovnou 4x více letadel a navíc často v mnohem vyšší kvalitě.Masivní dodávky surovin, pak umožnily SSSR, obnovit v krátké době vlastní produkci v továrnách odsunutých na východ, mimo dosah německého letectva, které až do konce konfliktu, nedisponovalo těžkými bombardéry s dlouhým doletem.
I sám Stalin, si byl jedinečného významu této pomoci velmi dobře vědom, když přiznal „Spojené státy jsou zemí strojů.Bez strojů, jež jsme dostali skrze Lend-Lease, bychom válku prohráli.“Podobně se vyjádřil i jeho nástupce Chruščov, „Nebýt dodávek amerických tanků, aut, munice i paliva, Rudá armáda by nacisty neporazila.”Putin tak bude mít nyní během dodávek v rámci novodobé Lend-Lease americké pomoci Ukrajině možnost přemítat o tom, jestli oslavované vítězství v roce 1945, bylo pouze ruské, jak opakovaně tvrdí, a nebo to reálně bylo přece jen trochu jinak, protože kdo zapomíná na historii, bude nucen si ji zopakovat.
makrofag - zde je povoleno beztrestně pochybovat 