Novartis znovu potrestán stamilionovou pokutou

Jak už jsme zde před časem psali, švýcarská farmaceutická firma Novartis, byla v roce 2016 v Jižní Koreji vyšetřována pro úplatky. Vzhledem k praxi v mnoha farmafirmách, které běžně používají praktiky často nelegálního off-label a další  protizákoné postupy, jsou úplatky naprosto běžné a vlastně i nutné, jinak by zdravotnické autority příslušných zemí, zodpovědné za schválení daných farmak a vakcín, bez patřičného všimného, tak ochotně pochybné a často vyloženě nebezpečné produkty těchto firem neschvalovaly.Mainstream pochopitelně i v tomto případě opět decentně mlčí, jelikož Novartis svoje produkty distribuuje i v Evropě a není tedy vzhledem k napojení zdravotnických autorit na farmaloby žádný zájem, tento korupční skandál v Koreji, příliš medializovat.

Novartis tak za úplatky ve výši 50 milionů dolarů, dostal od jihokorejské obchodní komise pokutu  zhruba desetetinásobku ve výši 445 milionů.Současně byl Novartis v Koreji omezen prodej některých preparátů a snížena jejich cena.Ač se to může zdát jako trest dostatečný, jedná se ve skutečnosti pouze jen o zdvižený prst, jelikož tato firma má ročně zisky v desítkách miliard dolarů, takže tato pokuta a další restrikce jsou pro ni víceméně k smíchu.Toto samozřejmě není první korupční skandál firmy Novartis, firma měla problémy už v minulosti, když se musela vykoupit z aféry s distribucí neschválených preparátů off-label a korupce, částkou 420 milionů dolarů, jak informuje americký vládní justice.com.V jiném případě, byla fa Novartis podle webu vládní FDA, potrestána za nelegální off-label marketing, pokutou a propadnutím, v hodnotě 185 milionů dolarů.Firma měla korupční skandál i v Japonsku, takže nelze říct, že by šlo jen o vyjímečný přešlap.U Novartis tedy tyto nelegální postupy nejsou žádným vyjímečným selháním jednoho manažera, ale spíše to vypadá na systémový přístup, který má firmě zajistit místo na trhu.Nutno dodat, že konkurence firmy Novartis, se v použití těchto nelegálních metod nijak neliší, a v případě odhalení, se pak tyto  firmy vykoupí pro něj bezvýznamnou pokutou.

Produkty této firmy včetně vakcín, jsou jak už bylo zmíněno distribuovány i v EU a aplikovány i kojencům, jako například vakcína Bexsero, u níž je silné podezření rovněž na off-label praktiky vzhledem k tomu, že příbalové letáky této vakcíny z různých distribučních regionů, obsahují vzájemně si odporující informace.Evropské autority ovšem tyto korupční skandály farmafirem všude po světě ignorují a evropská masmédia se raději věnují Dieselgate firmy Volkswagen, která je zřejmě důležitější, než vakcíny, které se aplikují nejen dětem.Je tak zjevné, že nejde o nic jiného než o prachy a firma Volkswagen jen neměla v případě své korupční aféry tak pevnou pozici, jakou mají tradičně firmy farmaloby, a proto se tyto případy monstrózní korupce, sotva kdy dostanou před soud.Pro firmy patřící do farmaceutického konglomerátu, pak není problém, nejen jakoukoliv korupční aféru, včetně těch kdy dochází k distribuci neschválených “léčiv”, bez větších problémů ustát, ale dokonce dál v těchto nelegálních praktikách nerušeně pokračovat, jelikož jim sotva hrozí něco horšího, než platba pro ně zanedbatelného držhubného.

Advertisements

Střelec z Vegas není takovou záhadou, jak tvrdí mainstream

Po masakru ve Vegas, se mainstreamová média předhání v tom, které z nich podá nejbližší popis střelce Stephena Paddocka, který se stal pachatelem doposud nejkrvavějšího střeleckého masakru v amerických dějinách.Můžeme se tak dozvědět, že Paddock vlastnil několik desítek zbraní, včetně upravených poloautomatických a tisíce nábojů.V jeho voze pak byl dokonce policií nalezen dusičnan amonný, používaný při výrobě výbušnin.Dnešní noviny mladá fronta DNES, pak přinesly článek s palcovým titulkem: Záhada: atypický vrah z Las Vegas, v kterém se píše, že Paddock byl až do poslední neděle bezproblémový, neinklinoval k žádnému radikálnímu hnutí, ani náboženství a že všichni v jeho okolí, jsou z jeho činu v šoku.Spekuluje se v něm dokonce, že Paddock mohl zdědit jisté násilné dispozice po otci, který byl několikanásobný lupič a patřil ve své době, mezi nehledanější osoby FBI.Je sice docela možné, že Stephen Paddock mohl po otci některé dispozice zdědit, ale je dost pochybné, že by se tyto dispozice projevily až v takto pozdním věku, a stal se z něj v důsledku těchto dispozic, v 64 letech masový vrah.

To co by ve skutečnosti mohlo vést k tomuto agresivnímu jednání i v tomto věku, pak mainstream z nějakých důvodů ignoruje a snaží se pouze kalit vodu, když současně s nepodloženými spekulacemi tvrdí, že na Stephena Paddocka, nesedí žádná charakteristika masových vrahů.Tady už ovšem mainstream opět tradičně lže s cílem něco maskovat, jelikož Paddock má s mnohými masovými vrahy, kteří spáchali masakr prostřednictvím střelných zbraní společné jedno: byl uživatelem psychiatrických drog na předpis.Záznamy v Nevada Prescription Monitoring Program tak ukazují, že Paddock měl předepsaných 50 desetimiligramových tablet Diazepamu, od psychiatra Dr. Steven Winklera.Paddock si lék zakoupil hned ten den kdy mu byl předepsán, tedy 21. června, v Walgreens store v Reno.Paddock měl stejný lék podle záznamů předepsán i v roce 2016, takže byl jeho dlouhodobým, nikoliv pouze  příležitostným uživatelem, což významně zvyšuje pravděpodobnost nežádoucího účinku.

Diazepam a léky spadající do stejné třídy, pak podle studijí mohou být spouštěčem agresivního chování a mohou současně vyvolávat psychotické stavy, tedy většinou bludy a pro které je charakteristický narušený kontakt s realitou.Studie z roku 2015, publikovaná ve World Psychiatry pak ukázala, že u 960 finských dospělých a dospívajících odsouzených za vraždu, pravděpodobnost zabití byla o 45 procent vyšší v době, kdy byli na benzodiazepinech.Na webu vládní FDA, se rovněž v příbalovém letáku k léku Valium, které patří do stejné kategorie benzodiazepinů, uvádí jako “paradoxical effect”, tedy efekt opačný, než ten očekávaný, mimo jiné agresivita, vztek, halucinace, psychózy a bludy, což by Paddockovo zdánlivě záhadné jednání docela vysvětlovalo.Rovněž střelci ze škol, byli velmi často uživateli psychiatrických drog na předpis.Tento poslední masakr spáchaný v USA, byl sice spáchaný opět střelnými zbraněmi, nicméně zbraně byly v minulosti v USA mnohem dostupnější a k žádným masakrům nedocházelo.Vinu tedy nenesou zbraně, které jsou pouhým prostředkem, nikoliv však příčinou.Pravou příčinu je tak nutno hledat v tom, co je všem pachatelům těchto masakrů společné – přestože mainstream tvrdí, že nic takového neexistuje, a to jsou právě psychiatrické drogy na předspis, jelikož mezi masovými vrahy posledních let, je uživatelů psychofarmak až příliš mnoho.

Jak vládní instituce nafukují kriminalitu bílé majority

Jelikož v oblasti informování o diametrálně rozdílném podílu na násilné kriminalitě vzhledem k rasám, se v mainstreamových sdělovacích prostředcích nic nezměnilo a je zde stále primární zájem fakta o  kriminalitě neevropských ras tajit, musíme se proto obrátit zase přímo na policejní zdroje.Ty však hovoří jasně a z policejních statistik je evidentní, že černošská i hispánská kriminalita dosahuje stále oproti bílé populaci násobně vyšších hodnot, přestože to z celkových statistik, které jsou cíleně některými vládními  institucemi manipulovány, nemusí být patrné.

Statistiky kriminality neevropských ras, jsou tak nadále vzhledem k bílé populaci stále katastrofální, ve všech násilných oblastech kriminality.Zatímco tak v případě incidentů se střelnou zbraní, je v případě bělošské populace podíl prakticky bezvýznamný, v případě černošské  je dominantní a v případě hispánské (mexické) významný, navzdory jejich minoritnímu zastoupení v tamní populaci.

Rovněž v případě kriminality spáchané pod vlivem drog, mají černoši a hispánci násobně vyšší podíl než bílá populace s 32% zastoupením, tedy více jak trojnásobný, a to opět pomíjíme jejich minoritní podíl v celkové populaci.Stejná situace je v oblasti krádeží, kde opět dominuje černošká a hispánská popupace a podíl bělochů na této kriminalitě je několikanásobně nižší.Černošská populace, pak překonává v kriminalitě významně i populaci hispánců, kterých žije v NY 29%, proti pouhým 22% populace černošské.Navzdory tomu, že podíl černošké populace oproti hispánské v NY v porovnání s rokem 2010 mírně klesl, zatímco podíl hispánské stoupl, na snížení  černošské trestné činnosti, se to paradoxně nijak neprojevilo.

Přestože pak podíl na kriminalitě mají i hispánci většinou mexického původu několikanásobně vyšší, než bílá populace, některé vládní americké instituce, se snaží jejich podíl na ní maskovat a zahrnují je do kategorie “white”.Zatímco tedy NYPD jasně uvádí, že podíl hispánců na kriminalitě je oproti bílým  extrémně vysoký, a například podíl na zatčených za znásilnění měli hispánci v roce 2014 45.8 %,  vládní úřad pro vězěňství tuto skutečnost ignoruje a podle jeho statistik, se žádní hispánci v červenci 2017 v amerických věznicích nenacházeli a jedná se tak o zjevnou manipulaci, s cílem idealizovat hispánskou menšinu a současně kriminalizovat bílou majoritu.Ve skutečnosti v roce 2016, bylo z federálních vězňů, téměř 30% právě hispánců.Stejně tak FBI ve svých statistikách hispánce jako rasu ignoruje, přestože policejní zdroje dokládají jejich významný podíl, především na násilné kriminalitě, takže i katastrofální podíl vězněných černochů, pak po této “mírné” úpravě, vypadá vzhledem k bílé většině v celkových statistikách, které často přebírají mainstreamové zdroje, o dost příznívěji.Ve skutečnosti se ovšem jedná o významné zkreslení a existuje tak už i v samotných USA zjevná snaha, malovat kriminalitu barevných na růžovo.

Těžko pak může překvapovat ve světle těchto faktů, přístup prezidenta Trumpa, který se snaží neblahý vliv těchto etnik na americkou společnost, co možná nejvíce omezením imigrace eliminovat.Masmédia včetně těch amerických, se ovšem usilovně snaží, tyto jeho snahy sabotovat a jejich “argumenty” pochopitelně nejsou policejní statisttiky, ale jen  lži a zmanipulované statistiky některých federálních úřadů.Pro evropské země je pak kriminalita těchto barevných etnik v USA posledním varováním, jelikož realita amerických velkoměst, je více než výmluvná.

Šárka Oppltová jako český Lance Thomas

Šárka Oppltová v pondělí při přepadení prodejny se zbraněmi, vlastní zbraní postřelila lupiče, který prodejnu přepadl a vážně nožem zranil prodavače.Recidivista, který prodejnu přepadl a který měl bohatou trestní minulost, následně svému zranění, které mu střelkyně způsobila podlehl, takže už nebude mít dál možnost terorizovat své okolí.Pohotová střelkyně tak názorně předvedla, jak se dokáží ozbrojení občané rychle se zločinci vypořádat sami, aniž by čekali dlouhé minuty, na příjezd policie.

V USA, kde má nošení zbraně občany dlouhou tradici a není tak nijak omezováno stupidními zákony jako v Evropě, existuje obrovské množství případů podobných tomu z pondělka v pražské prodejně se zbraněmi, takže zločinci jsou nuceni si vybírat pouze takzvané free guns zóny, jelikož jinde jim hrozí reálné nebezpečí, že budou zastřeleni stejně, jako lupič Šárkou Oppltovou.

Mezi americké střelce, s kterými lupiči nemají zrovna dobrou zkušenost, pak patří především klenotník z dolního Los Angeles Lance Thomas.Před několika lety se televizní program Turning Point zaměřil na soukromé občany, kteří použili zbraně při sebeobraně a jedním z nich byl právě Lance Thomas.Během tří let se Lance Thomas zapojil do čtyř střeleckých soubojů proti celkem jedenácti ozbrojeným útočníkům, z nichž pět zastřelil a jednoho zranil.Přestože i on sám byl v těchto soubojích několikrát zraněn, ozbrojení  útočníci skončili vždy mnohem hůř.

Jelikož Thomasův obchod byl už několikrát v minulosti lupiči přepaden, v roce 1989 se rozhoduje ozbrojit, aby sebe, obchod i svoje zákazníky učinil bezpečnější, a opatřuje si pětiraný revolver Smith & Wesson .38 Chief Special.To se ukazuje jako velmi prozíravé rozhodnutí a současně velmi dobrá investice, jelikož nedlouho na to, co se Lance Thomas takto vyzbrojí, do jeho obchodu vstupují dva muži, z nichž jeden je ozbrojen neurčitou zbraní a druhý měl v ruce podle Thomase 9 mm poloautomatickou pistoli.Thomas váhá, jestli má  lupičůn vydat zboží a peníze, nebo se má bránit.Rozhoduje se pro obranu, bleskově vytahuje svoji “osmatřicítku” a záčíná střílet.Vypálí třikrát, dvakrát sice mine, ale třetí projektil zasáhne útočníka do obličeje a vyřazuje ho z boje.Obrací revolver proti druhému lupiči, ale protože nevidí žádnou zbraň, pouze ho zbraní přinutí opustit prodejnu.

V roce 1991, zhruba po dvou letech, se situace opakuje.Do Thomasovy prodejny vstupuje muž v doprovodu ženy, vytahuje pistoli Glock a nařizuje Thomasovi, aby se nehýbal.Thomas nyní po předchozích zkušenostech už na nic nečeká a  pohne se ke zbrani, kterou má položenou poblíž.Lupič střílí a zasahuje Thomase do krku, s jasným úmyslem ho zabít.Thomasovi se přesto daří dosáhnout na svou nejbližší pistoli 9 mm Sauer P 220 a střelbu opětuje.Ta se po třech výstřelech zasekne, nicméně Thomas má ještě čas sáhnout po své další pistoli a vypálit tak dalších pět ran do útočníkova hrudníku.

V únoru 1992, dva a půl měsíce od posledního přepadení, přichází další přepadení Thomasova obchodu.Do obchodu vstupují dva ozbrojení lupiči.Jakmile Thomas spatří v jejich rukách automatické pistole, reflexivně sahá po své nejbližší P 220 Sig Sauer .45 a první útočník rychle padá k zemi, jak je typické po zásahu “pětačtyřícítkou”.Thomas na nic nečeká a pálí i na druhého ozbrojeného útočníka, kterého zasahuje rovnou čtyřikrát.Nebezpečí je zažehnáno, oba lupiči jsou mrtví.Celkově ve čtyřech přestřelkách s lupiči, vypálil Lance Thomas více než 40 ran, zabil pět mužů a zranil další. Porazil tak díky své odhodlanosti se bránit jak už bylo zmíněno celkem 11 pachatelů, kteří byli buď zastřeleni, nebo zahnáni na útěk.On sám byl pětkrát zraněn.

Policie pak v každém případě Thomasovy střelby pouze konstatovala, že si lupiči prostě vybrali špatný obchod a narazili na výborného střelce Thomase.V evropských demokraturách pak musíte důsledně zvažovat, zda by se v takovém případě ještě jednalo o obranu, takže se lehce může stát, že namísto lupiče, skončíte v kriminále vy.Je tak zjevné, koho evropské zákony vlastně chrání, přepadené oběti ale sotva, jelikož pokud by jste měli dle nich postupovat a čekat až budete skutečně zbraní ohroženi, byli by ste v podobné situaci dávno mrtví, jelikož tito zločinci střílí prakticky bez jakékoliv záminky.

Z případu Lance Thomase je tak patrné, co by se stalo, pokud by se nebránil přepadením se zbraní v ruce.V lepším případě, by byl “pouze” opakovaně okrádán a s velkou pravděpodobností by byl už mrtev.To že pak tento princip nefunguje jen v USA, pak dokázaly nedávné události.Jediné na co se tak člověk při přepadení může spolehnout, je pouze on sám a jeho zbraň.Pomoc ostatních, nebo policie, je pak to poslední, na co se dá spoléhat, jelikož i při velkém štěstí, budete na ni čekat minimálně několik dlouhých minut, během kterých můžete být dávno mrtví, jelikož přepadení je dílem maximálně několika desítek sekund.V souvislosti s přepadeními obchodu Lance Thomase, bude také dobré zmínit, že všichni lupiči byli černoši, což jen dokresluje míru násilné kriminality tohoto etnika (1). (2).Lance Thomas, tak se svou bilancí pět mrtvých na pouhých 40 ran, společně s odhodlanou střelkyní Šárkou Oppltovou, jsou vzorem všem těm, kteří se rozhodli přestat býti bezbranými ovcemi spoléhajícími hloupě na něčí ochranu, ale rozhodli se bránit svůj majetek a život, se zbraní v ruce.

Podle islamistického starosty Londýna, není důvod k obavám

Už jen tato skutečnost, že v době, kdy britská města zažívají jeden teroristický útok za druhým, sedí na londýnské radnici vyznavač islámu, ve jménu kterého jsou tyto útoky páchány, by mělo leckoho disponujícího ještě zdravým rozumem, přinejmenším zarazit.Na Britských ostrovech, se ale zřejmě, mnoho takto obdařených jedinců nevyskytuje.Pokud by jsme si pak mohli dovolit skromnou analogii s tímto současným stavem, je to hodně podobné situaci, jako kdyby si londýňané v roce 1940, posadili do čela radnice, člena Hitlerovy NSDAP.To by ovšem ještě nebylo tak kritické, jelikož nacistické Německo se usilovně snažilo, dosáhnou s Británií smíru a vyhnout se tak válečné konfrontaci.Od islámu se na druhou stranu, dá sotva čekat nějaký smír, což musí být každému, kdo měl tu čest někdy nahlédnout do Koránu, naprosto jasné.

Londýnský starosta Khan, tak vydává prohlášení, podle kterých prý ani po včerejších útocích, které si vyžádaly sedm mrtvých a desítky zraněných, prý není důvod k obavám a přítomnost policie v ulicích v nebývalém počtu, má být zřejmě uklidňující.Otázkou tedy je, co se Khan snaží Britům nalhat, když policie zjevně nebyla schopna ani jednomu masakru spáchného islamisty v posledních týdnech nijak zabránit.Britští politici v čele s premiérkou taky zřejmě už naprosto ztrácí soudnost, když si pochvalují “bleskurychlý zásah” policie, která všechny teroristy zlikvidovala během osmi minut.Skutečnost je ovšem taková, že osm minut je v situaci, kdy vás někdo ohrožuje nožem, nekonečně dlouhá doba, což by si zjevně měli politici, nadšeně oslavující policii, někdy na vlastní kůži vyzkoušet.Bohužel Britům, které vládnoucí demokratura dokonale odzbrojila tak nezbývá, něž dlouhé minuty trpět teror ozbrojených islamistů, kteří omezení držení zbraní jaksi nerespektují a případně se bránit proti zbraním židlemi, či sklenicemi, a trpělivě vyčkávat na příjezd “bleskurychlé” policie.

Namísto toho, aby britští politici v reakci na opakované teroristické útoky, kterým není policie schopna zabránit, umožnili občanům se adekvátně ozbrojit a nebyli tak odkázáni čekat dlouhé minuty na příjezd policie, tito politici v čele s premiérkou, přichází s jiným “řešením” této tristní situace.Britská premiérka Theresa May, tak vyzývá k větší regulaci “extremistických” projevů na internetu, což je vzhledem k tomu, že islamistická ideologie není v Británii nijak omezována, dosti bizarní snaha a sotva tak britské premiérce, půjde o omezení šíření myšlenek islámu na internetu.Pokud by pak chtěli v Británii nějak významněji šíření informací na internetu skutečně omezit a především kontrolovat, bylo by nutné především zakázat šifrované přenosy dat, což by v praxi zasáhlo pouze ty subjekty, které by tento zákaz respektovaly.A jelikož osoby připravující teroristický útok, by sotva zákony omezující šifrování dodržovaly, je otázkou, jestli politici v Británii jsou už tak omezení, nebo chtějí omezit internet pouze běžným občanům, jelikož na teroristy to bude mít stejný dopad, jako omezení držení zbraní, tedy žádný.

Vzhledem k posledním aktivitám britských politiků, je tak zřejmé, že jejich cílem není zajistit bezpečnost občanů, což by jednoduše zajistilo uvolnění omezení pro držení zbraní, jak konečně správně na terorismus Arabů, zareagovali v Izraeli.A jelikož se toto opatření  velmi osvědčilo a už několik arabských teroristů bylo ozbrojenými občany v Izraeli zastřeleno ještě dlouho před příjezdem policie, takže neměli čas ohrozit větší počet osob, je otázkou, proč evropské demokratury tento izraelský přístup ignorují a nepřistoupí rovněž k uvolnění držení zbraní.Jelikož však bruselská nomenklatura dělá pravý opak a držení zbraní občany se snaží ještě více omezit, je už dnes, po mnoha teroristických útocích v Evropě jasné, že omezení islámského terorizmu je sotva jejím cílem.

Demokratura DOWN, Kajínek FREE

Je opravdu mimořádně zajímavé sledovat, jak se prostituti, převlečení za politiky, vůči propuštění údajného vraha Jiřího Kajínka vymezují.A tak zatímco jsme mohli do dnešních dnů jejich kriplovskou povahu jen tušit, v souvislosti s jeho omilostněním, se nám tyto rádoby politici, odhalili v celé nahotě.A tak třeba Kalousek, označuje Kajínka za sprostého vraha a je mu prý z něho nevolno, a  Sobotka si zase stěžuje, že se z vraha, stává celebrita.Především by si tito dva političtí prostituti ovšem měli uvědomit, že celebritu z Kajínka udělal především zkorumpovaný soudní a policejní systém demokratury, jehož jsou oni dva už dlouhá léta nedílnou součástí a na jehož fungování mají zjevně svůj podíl, jinak si lze sotva vysvětlit, tyto jejich “protikajínkovské” filipiky, jelikož Jiří Kajínek, si za  vraždy, které mu nebyly nikdy prokázány, už odseděl téměř čtvrt století.

Ať tak či tak, je každému i pologramotnému jedinci jasné, že odsouzení Kajínka smrdí na sto honů, a že jediným “důkazem” proti němu, je jeho slovy, pouze svědectví jednoho smradlavého cigána, navíc s bohatou trestní minulostí.A tak jeho kritici  jen tupě opakují svoje mantry, že soudy několikrát přehodnotily rozsudek nad Kajínkem a došly vždy ke stejnému závěru.To ale asi sotva může překvapit, že soudy, které se opakovaně staví rozsudky pouze na základě svědectví pochybných existencí, soudí stále stejně, a bylo by naopak velmi překvapující, pokud by z ničeho nic změnily názor, obzvláště v situaci, kdy se osoba Jiřího Kajínka, notorického útěkáře a recidivisty, takto nabízela.Demokratura si ovšem tímto zdánlivě ideálním obětním beránkem vykonala medvědí službu, a tak ji stíny tohoto zmanipulovaného procesu, po více jak dvaceti letech dostihly.

Pokud se pak vrátíme k samotnému policejnímu vyšetřování dvojnásobné vraždy a pokusu o třetí v Borských serpentinách a následnému soudnímu procesu, těžko by jsme hledali jiný příklad, takto mimořádně odfláknuté práce jak policie, tak soudu.Nebyla tak provedena rekognice, která se provádí i u běžných případů přepadení, kde ani nedojde ke střelbě, natož k usmrcení.Jak a kdy k provedení rekognice přistupovat, pak jasně stanoví zákon v paragrafu § 93 odst. 2 trestního řádu, takže se nikdo u policie nemůže vymlouvat, že došlo k nedopatření, či opomenutí.Zákon tak jasně říká, že “k provedení rekognice se přistoupí, pokud je pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost. Trestní řád stanoví požadavek, aby se k provádění rekognice vždy přibrala alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněná.”Nic takového ovšem policie neprovedla, přestože je ze zákona naprosto zřejmé, že ji měla provést a jak ji měla provést.K “ztotožnění” Kajínka jako pachatele, pak došlo údajnými svědky až během samotného soudního jednání, kdy seděl sám v poutech na lavici obžalovaných, takže tyto výpovědi jsou naprosto bezcené, což ovšem soudcům překvapivě nevadilo, ačkoliv je tento postup v zásadním rozporu s tím, co stanoví zákon.

Policie neprovedla ani rekonstrukci na místě činu, která se rovněž provádí běžně u mnohem méně závažných trestných činů, než je dvojnásobná vražda.Rekonstrukce je pak důkazní prostředek spočívající v obnovení situace a okolností, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah.Jedná se současně o prověření výpovědí podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka.Je tedy zřejmé, že rekonstrukce měla být neodkladně provedena, nic takového se ovšem nestalo.Dodatečnou rekonstrukci nepožadovaly ani soudy, které případ opakovaně přezkoumávaly, přestože několik ministrů spravedlnosti i předseda nejvyššího ústavního soud Pavel Rychetský vyslovili vážné pochybnosti o tom, že k činu došlo tak, jako ho líčí svědci.Korunu pak tomu všemu nasadila mluvčí soudu, který Kajínka odsoudil k doživotí, když na otázku, proč nebyla provedena rekonstrukce odpověděla, že provedena nebyla proto, jelikož Kajínek odmítal vypovídat, takže prý nedávala smysl.Soud tak tedy zjevně a opakovaně ignoruje znění zákona, který jasně říká, že při rekonstrukci se jedná o prověření výpovědí podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka, nikoliv tedy pouze obžalovaného, jak se nám snaží nalhat mluvčí soudu.

Jako zcela absurdní lze pak označit skutečnost, že přestože Kajínek měl podle policie i soudu vraždit na objednávku, údajný objednavatel vražd, plzeňský podnikatel Vlasák byl sproštěn viny a jiný nebyl nikdy dohledán, respektive se ho ani nikdo dohledat nesnažil.Soud se prostě spokojil s tím, že Kajínek vraždil na čísi objednávku, celé pozadí toho případu ale v klidu ignoroval, přestože bylo vzhledem k osobě zavražděného vyděrače Štefana Jandy jasné, že na jeho smrti mohlo mít zájem velké množství osob, které policii nebyly rozhodně neznámé.Soud i policie rovněž ignorovala indicie a svědectví, které mohly Kajínkovi pomoci, přestože na ně bylo opakovaně upozorňováno i ve sdělovacích prostředcích, takže policie se jimi měla povinnost zabývat, což neučinila.Tato svědectví tehdejších vězňů nedaleké věznice, však byla v zásadním rozporu s tím co vypověděl Pokoš, takže moc nepřekvapí, že jsou ještě dnes policií i soudy ignorována.

Rovněž podezřelé jednání některých policistů, konkrétně Kronďáka, jak uvedla Jandova manželka ve své výpovědi, bylo soudem ignorováno.Kronďák tak podle její výpovědi znal cestu na místo činu, které v té chvíli znát nemohl, což on ovšem popřel.Rovněž to byl policista Kronďák, který Jandovi a jeho bodyguardům “poradil”, aby v následujících dnech kdy došlo k vraždám, nenosili zbraně, které jinak všichni nosili.Navzdory těmto zásadním zjištěním, nebyl nikdy Kronďák vyšetřován, natož aby byl obviněn.Poslední Jandova slova pak zněla, “mám tady svýho policajta” a zjevně ho tam měl, v tom se nemýlil.Přestože pak Janda a Julian Pokoš byli zlikvidováni naprosto profesionálně několika ranami do hlavy i těla, druhý z Pokošů následně po tom, co zůstal ležet postřelen na zemi, nebyl doražen jak by se dalo čekat rovněž ranou do hlavy, ale z nějakého důvodu střelen z bezprostřední blízkosti do zadku.Je tedy otázkou, prož by měl mít Kajínek zájem na tom, aby jediný svědek jeho zločinu přežil.

Kajínkův případ je tak plný hrubých procesních chyb – pokud ovšem ještě takovéto ignoranství lze vůbec označit za chybu, rozporuplných výpovědí, podivného chování policie a dokonce i soudů, které otevřeně ignorují znění zákona a samotná mluvčí soudu pak rovnou drze lže.Pokud pak Sobotka, Kalousek a další obhajují tuto policejní a soudní frašku, jsou buď notně omezení, nebo mají z nějakého důvodu enormní zájem na tom, aby k řádnému vyšetření Kajínkova případu, nikdy nedošlo.

“Modrá velryba” je hoax, přesto s ním policejní složky demokratuty děsí veřejnost

Tento týden někdy ve středu, TV Nova odvysílala ve svém “zpravodajství” informaci, že se do česka dostala nebezpečná hra “Modrá velryba”, která má mít údajně za cíl, navádět děti k sebepoškozování a následně k sebevraždě.Přestože jsme byli od počátku k reálnému pozadí tohoto tvrzení notně skeptičtí, počkali jsme si na to, jak se situace vyvine a současně jsme zkoumali, jestli vůbec něco takového, jako hra “Modrá velryba” existuje.

A jako první nás překvapivě napadlo, zadat tento textový řetěz do Google, ale především do alternatiních vyhledaváčů, jako je třeba DuckDuckGo, který není zatížen reklamou a především špiclováním ze strany samotného provozovatele.Výsledek byl samozřejmě nula, s vyjímkou odkazů, které tento hoax do omrzení generovaly.Mezi ně se pak překvapivě zařadily i zdroje samotné policie, takže je opravdu zábavné, že policie, která má v heslu “pomáhat a chránit”, šíří hoaxy, s kterými přichází kdejaká bulvární televize, specielně Nova, která neváhá odvysílat v celostátním vysílání jakýkoliv nesmysl, který si její ředitel vyčte někde na ruském fake webu, odkud prý má tato hra pocházet.V tomto kontextu je pak dvojnásobně zábavné, co vlastně dělá ministerstvo pravdy, které stejně jako policie spadá pod státní instituce, že na tento blábol šířený policií včas neupozornilo, jako na naprostý fake news, na které se údajně zaměřuje.Zjevně tak všechny fake news, nejsou podle parametrů ministerstva pravdy stejně fake, jako některé jiné.

Pokud jde o informační žumpy, které na mediálním trhu působí a které si tímto a podobným hnojem zvyšují významně u svých polotupých diváků sledovanost, jedná se o místní folklor a především pak o soukromé subjekty, i když je zarážející, že je odpovědné instituce stále tolerují.V případě státní policie je ovšem tristní, že čerpá informace z těchto pofiderních zdrojů, které jsou tím, že šíří s železnou pravidelností nesmysly, notoricky známé.Policie nám tak tímto příkladem názorně předvádí, že velmi ochotně přebírá informace z bulvárních zdrojů, aniž by se vůbec namáhala takto získané informace jakkoliv prověřit, což je v době internetu, kdy je každý s přístupem k němu schopen v řádu minut takto hloupý hoax odhalit, docela bizarní přístup a především tak šíří onu takzvanou ruskou propagandu, před kterou nás má ministerstvo pravdy chránit.