Oliver Stone: Hitler byl obětním beránkem, média ovládají Židé

Jak už jsme před nějakou dobou psali, holokaustová bajka získává v poslední době vážné trhliny, jelikož už i významné osobnosti veřejně vyslovují svoje pochybnosti o tom, jak je mainstreamem líčena historie let 1939-45, nebo alespoň kritizují inkviziční paragrafy, na základě kterých, jsou holokaustoví heretici odsuzováni.Zatímco veřejně neznámé jedince tak není problém onálepkovat jako antisemity a zastrašit, případně je poslat na pár let do kriminálu, u významných osobností už je to trochu problém a navíc přílišnou medializací těchto případů, by si holohoaxová lobby a její poskoci z mainstreamových novin a tlevizí, spíše uškodili, jelikož by mnoho lidí, mohlo začít ještě přemýšlet.A tak mainstream toto Stoneovo vyjádření, až na nějakou tu vyjímku, raději nepřipomíná.

Toto Stoneovo prohlášení, samozřejně vyvolalo spoustu negativních ohlasů, protože potrefená husa spolehlivě zakejhá a jeho tvrzení, byla mainstreamem okamžitě onálepkovaná – jak jinak, jako konspirační teorie, což je spolehlivá metoda, jak někoho nepohodlného dehonestovat, a současně tak tato média potvrdila, kdo je vlastně řídí.Nicméně dnes v době internetu, už není zase takový problém, si dohledat relevantní informace, a ověřit si tak, jestli se skutečně jedná o konspiraci, jak hlásá závislý mainstream, a nebo o realitu.

Co se tedy týká tvrzení, že americkou mediální scénu ovládají Židé, není o tom žádného sporu, jelikož vlastníci mediálních konglomerátů, se dají snadno dohledat.Asi největším z nich Walt Disney Company, ovládá Michael Eisner, tedy Žid.Židé ovládají rovněž naprostou většinu všech významnějších novin, časopisů i televizních společností, včetně CBS, NBC, ABC, FOX, CNN, přestože Židé v americké společnosti, mají pouze 2% zastoupení.Oliver Stone, tedy vůbec nepřeháněl, když tvrdil, že média manipulují Židé, když překrucují dějiny období druhé světové války a jeho tvrzení se naprosto kryjí s realitou.Nacistické Německo, jak Stone naznačil, pak bylo v čele s Hitlerem obviněno z vraždění Židů, aby vítězné lichvářské mocnosti zakryly, jak fungovala nacistická společnost bez lichvářů, což je nutné pochopitelně tajit i dnes.

Pokud by snad někdo myslel, že tento židovský mediální vliv v USA a nejen tam, je otázkou teprve nedávné doby, tak by byl na velkém omylu.Židé ovládali světový tisk, jak v USA, tak v Evropě, už počátkem 20. století.Jako důkaz toho, že tomu tak skutečně bylo, tady můžeme citovat samotného Masaryka, který byl s vlivnými Židy celý život zadobře.Masaryk pak ve svých pamětech, o tom píše naprosto otevřeně, nicméně z mainstreamu se o tom pochopitelně nic nedozvíte, jelikož pro demokraturu nepohodlné části Masarykových pamětí, jsou z oficiálních zdrojů dokonale vyretušovány, nicméně nás zachraňuje opět internet.A tak se můžeme v jeho pamětech dočíst, že:

“Všude v dohodových zemích měli Židé velký vliv na noviny; kam jsem přišel, psaly noviny pro nás nebo nám aspoň neškodily.”

“Vliv Židů, i v Americe, je značný, musí se s ním dobře počítat. Žid na příklad je členem nejvyššího soudu: Brandeis, původem z Čech; toho jsem získal pro nás, má velký vliv na Wilsona osobně.”

Takže jak Masaryk referuje, už ve dvacátých letech 20. století, byl vliv Židů na sdělovací prostředky značný, a to v době, kdy neexistovala televize a i filmový průmysl byl teprve v počátcích.Oproti Masarykovým časům, je tak dnes vliv židovských kruhů ve sdělovacích prostředcích, mnohonásobně větší než jen značný.

Je tedy nade vše zjevné, že Židé jak před sto lety, tak dnes, měli a mají obrovský vliv v médiích a zoufalý mainstream se tuto skutečnsot může snažit překrucovat jak chce, kdo není negramotný, nebo úplný hlupák, těžko dnes  těmto vyčpělým médiím patřícím do propadliště dějin, ještě sedne na lep.Oliver Stone, se však  nemíní spokojit pouze s těmito prohlášeními, ale chystá se natočit celý dokumet o manipulaci těchto médií a překrucování historie, takže se dá čekat, že bude ještě veselo a bude zajímavé sledovat, jak se budou mainstreamové žumpy podporující výhradně vylhanou historii, z této pro ně prekérní situace vykrucovat.

Advertisements

Za popírání holohoaxu, holohoaxová turistika

Jelikož bývalý belgický poslanec Laurent Louis, se prohřešil proti takzvanému holokaustu tím, že ho zpochybňoval, byl “potrestán” belgickým soudem tak, že musí v následujících letech, navštívit pět bývalých nacistických koncentrační táborů a sepsat o tom svoje dojmy.A protože zpochybňování svatého holohoaxu, je v mnoha státech Evropy trestné, jelikož dogma, které by jinak kritickému hodnocení nebylo schopno samo odolat, musí být chráněno inkvizičním zákonem, soudy jsou nuceny ho trestat.V tomto případě, ale soudce zřejmě není úplný hlupák, ani zkorumpované hovado, a má i smysl pro humor, takže uložil “trest”, který nutně povede ještě k větším pochybnostem.Soudce belgického soudu, tak pro holohoaxovou loby vykonal současně ukázkovou medvědí službu, protože čím víc se s lejnem maže, tím víc smrdí.

Laurent Louis se kokrétně prohřešil proti svatému holohoaxu tím, že na svém blogu napsal, že „holokaust vymysleli a financovali průkopníci sionismu”, což je snadno prokazatelný fakt, jelikož sionisti o holokaustu 6 000 000 Židů ve svých článcích psali, už počátkem 20. století, kdy si ještě sotva patnáctiletý Adlolf Hitler hrál s ostatními kluky na indiány a údajný organizátor holokaustu Reinhard Heydrich, se v té době právě narodil.Podle profesora politologie Davida Sinardeta, je pak Laurent Louis obecně považován za šaška (do očí bijící ad hominem), nicméně je na rozdíl od pana profesora gramotný a odmítá tak věřit, holohoaxovým blábolům.

Pochopitelně mainstreamová média, pohotově na tento případ naroubovala antisemitismus, protože kdo v demokratuře zpochybňuje holohoaxové pohádky Elieho Wiesela a dalších rádoby očitých svědků, musí jím nutně být, takže tu opět máme staré dobré nálepkování a průhledné logické klamy, bez kterých se holohoaxová agitka samozřejmě neobejde už proto, že díky mnoho desítek let trvající masáži především v televizi, je většina populace na ně vycvičena, jako oni Pavlovovi psi, a spolehlivě tak začne slintat.

Bude tedy zajímavé sledovat, jaké hlášení Laurent Louis z osvětimského památníku a od jinud soudu podá, jelikož se zjevně nejedná o hlupáka a jistě tak ví, že to co se v Osvětimi najivním návštěvníkům předvádí, jako původní materiály a stavby, je ve skutečnosti nakašírováno až po válce a s válečnou realitou nemá nic společného, což na kameru potvrdili jak někteří  průvodci, tak samotný ředitel památníku.Celý areál tábora, ovšem není veřejnosti přístupný, protože některé opravdové dobové reálie, jako třeba plavecký bazén, by mohly idýlku údajně vyhlazovacího tábora, poněkud narušit.

Po úspěchu AfD ve volbách, mainstream opět vymývá mozky

Mainstream ve službách demokratury opět předvádí, že žádný prostředek mu není cizí, pokud vládnoucí nomenklatuře v čele s Angelou Merkel, začíná téct do bot.A tak po úspěchu Alternativy pro Německo (AfD), která po významném zisku hlasů oproti posledním volbám, skončila nyní jako třetí, zatímco favoriti oslabili, přichází čas pro mainstreamové plátky, aby se pomocí manipulací a lží, pokusily vzestup AfD zastavit, nebo alespoň zpomalit a snaží se tak AfD v očích potenciálních voličů poškodit.

A tak podle Frankfurter Rundschau, je  prý německý Spolkový sněm v nebezpečí, jelikož v něm nyní bude mít prostor národovecká agenda a spiklenecké teorie.Nevíme tedy, co má Frankfurter Rundschau proti národovectví, tedy proti vlastenectví, když národovcem byl například i František Palacký, nebo na Slovensku Ludovít Štůr.Frankfurter Rundschau a Angela Merkel, kterou německý mainstreamový tisk zhusta protežuje, by ale asi raději ve spolkovém sněmu, namísto vlastenecké německé agendy, uvítali agendu islamistů a dalších pologramotných a incestem silně zasažených skupin, se středověkými manýry (1), (2). (3), které jsou pro evropskou kulturu mimořádně nebezpečné, a které by Evropu spolehlivě rozložily, tak jak to dokázaly, už ve svých zemích původu.

Co se pak týká jakýchsi spikleneckých teorií, je to zase jen stará ohraná písnička, kdy se prostřednictvím “nálepek”, mainstream snaží nehodící se politické subjekty, v očích veřejnosti dehonestovat.Tyto údajné spiklenecké teorie, jak je prezentuje německý mainstream, pak ve skutečnosti nejsou žádné teorie a už vůbec ne spiklenecké, nýbrž fakta, která si snadno každý může dohledat ve statistikách samotných státních institucí, jak mnoha států EU, tak USA, kde mají s barevnými etniky dlouhodobé a neblahé zkušenosti.A tak je pak jasné, že například nezaměstnanost barevných, je oproti bílé evropské, stejně tak americké majoritě více než dvojnásobná, což je pozoruhodná shoda.Řeči o tom, že tito přivandrovalci prý zachrání evropský pracovní trh, lze tak bez přehánění označit, pouze za fantaskní a především lživou propagandu vládnoucích proimigračních stran.

Rovněž násilná kriminalita barevných, včetně hispánců v USA (1), (2), (3), tak i přivandrovalých barevných etnik ve státech EU je násobně vyšší, než kriminalita bílé populace, což dokládají nejen policejní statistiky.Neevropští migranti, mají dominantní zastoupení i v případech domácího násilí a násilí na dětech, což dokládají statistiky z Norska, kde se na těchto činech migranti podílí, téměř z 90%.V norském vězení Ullersmo, tak bylo v roce 2014, 30% vězňů imigrantského původu a v roce 2016, to už bylo dokonce 50%.Opět se tedy nejedná o žádné údajné spiklenecké teorie, jak se nám snaží namluvit oficiální zdroje.Tato fakta, ovšem mainstreamová žumpa, označuje jako nenávistnou, otevřeně rasistickou a islamofobní rétoriku.Je zde tedy jasně patrná snaha, prostřednictvím lží ohlupovat německé voliče, aby mohl dál nerušeně pokračovat import primitivů do Evropy, což je v současnosti, a má být zjevně i v budoucnosti, primárním cílem vládnoucích evropských struktur.

Extremismus v duchu “ultrapravicové ideologie” zázračně z mainstreamu vymizel

Nemusíme ani nějak urputně sledovat dění na politické scéně a potažmo ani v manipulačních médiích, aby jsme si nevšivli jevu, který je opravdu pozoruhodný, nicméně mainstreamová media ho ignorují.Není to ovšem ani tak o tom, že by “ultrapravicoví extremisti” fyzicky vymizeli, jelikož nikdy nic takového neexistovalo v rozsahu, který by stál za řeč, a celá takzvaná ultrapravicová scéna, byla pouze dílem propagandy a když bude třeba, nebude problém těchto “extremistů” zase pár “vyrobit”  .Podstatné je, že tito jedinci, jaksi vymizeli jak z policejních statistik, i navzdory stále gumovějším paragrafům, jak jsme už dřívě doložili, ale dokonce i z mainstreamových hlásných trub, které pravidelně hlásají bludy na objednávku demokratury.

Přestože tedy tito “ultras” ještě před pár lety, byli pro demokraturu “vážný problém”, a zaplňovali pravidelně “zpravodajství” všech TV stanic i tištěných médií, dnes se jasně ukazuje, že jejich počet nijak výzmamně ani podle policejních statistik neroste a je především stále bezvýznamný.Demokratura si už především toto “strašidlo” na ovčany nemůže dovolit, jelikož má nyní za humny reálného  a především násobně reálně početnějšího nepřítele ve formě cizácké masové imigrace a cizáckého terorizmu, takže všechna ta více jak dvacet let trvajícící komedie kolem údajného pravicového extremismu, byla nyní až na další uložena k ledu.Pokud by jsme pak měli přece jen zmínit nebezpečí ze strany domácích uskupení, není to rozhodně jakási virtuální ultrapravicová scéna, ale především k levici se hlásící masa anarchistických bezmozků, mezi kterou se nachází rovněž velký počet vítačů imigrantů, a která nám svoje představy u budoucnosti Evropy, názorně předvedla před pár dny v německém Hamburku.Metody “práce” této lůzy jsou pak naprosto shodné s metodami přivandrovalců, kteří rovněž neumí nic jiného, než ničit a zapalovat všechno, co někdo jiný vytvořil.

Na jednu stranu jsme tak rádi, že se konečně vládní složky zaměřují nikoliv pouze na uměle vytvořené slaměné strašáky, ale na reálné nebezpěčí, kterým imigrace neevropských ras reálně je, na druhou stranu máme stále pochybnosti o tom, jestli tito politici, kteří ještě nedávno toto reálné nebezpečí bagatelizovali a naopak virtuální rizika naopak absurdně zveličovali, mají skutěčně zájem, tuto tristní situaci v Evropě řešit a ne pouze sbírat politické body.Především je zde ale jasný signál všem, kteří ještě dokáží racionálně uvažovat, že není třeba občany strašit virtuálními hrozbami, jelikož čelní politici, mají zjevně co dělat, s hrozbami ultra reálnými, což je významný a klíčový poznatek a dokazuje, že se i do nedávna zdánlivě nedotknutelní politici, když dojde na lámání chleba, bojí taky o svoje zadky.

A tak jak i Dalibora nouze naučila housti, naučila to i některé politické darmožrouty a darmošlapy, kteří jaksi pochopili, že lhát sice ano, ale všechno má svoje meze a hlavně pak v případě, že už jde o držku a potažmo i o koryta.To vzhledem k cizáckemu (statisícovému) nebezpečí pár kilometrů za hranicemi, chápe už nejspíše každý omezenec.Kdo to ale jaksi nechápe, jsou stále autority v evropském parlametu, které nutí postkomunistickým zemím, které nejsou ještě za pouhých 25 let zjevně dostatečně zmasírovány pseudo “korektní” plolitikou, přijímat imigranty, kteří nejen přivedli do záhuby svoji zem, ale úspěšně se jim to daří už i v některých zemích Evropy, které nyní doplácí na svou najivitu a především pak na idiocii, či přímo zločinnou politiku vlastních vlád.Lze tedy jen doufat, že alespoň ve zbytku staré dobré Evropy, nepokročilo vymývání mozků tak daleko, aby vedlo k podobným koncům jako v zemích, které vstřícnou politiku k přivandrovalým cizáckým masám přijaly za svou.

Demokratura DOWN, Kajínek FREE

Je opravdu mimořádně zajímavé sledovat, jak se prostituti, převlečení za politiky, vůči propuštění údajného vraha Jiřího Kajínka vymezují.A tak zatímco jsme mohli do dnešních dnů jejich kriplovskou povahu jen tušit, v souvislosti s jeho omilostněním, se nám tyto rádoby politici, odhalili v celé nahotě.A tak třeba Kalousek, označuje Kajínka za sprostého vraha a je mu prý z něho nevolno, a  Sobotka si zase stěžuje, že se z vraha, stává celebrita.Především by si tito dva političtí prostituti ovšem měli uvědomit, že celebritu z Kajínka udělal především zkorumpovaný soudní a policejní systém demokratury, jehož jsou oni dva už dlouhá léta nedílnou součástí a na jehož fungování mají zjevně svůj podíl, jinak si lze sotva vysvětlit, tyto jejich “protikajínkovské” filipiky, jelikož Jiří Kajínek, si za  vraždy, které mu nebyly nikdy prokázány, už odseděl téměř čtvrt století.

Ať tak či tak, je každému i pologramotnému jedinci jasné, že odsouzení Kajínka smrdí na sto honů, a že jediným “důkazem” proti němu, je jeho slovy, pouze svědectví jednoho smradlavého cigána, navíc s bohatou trestní minulostí.A tak jeho kritici  jen tupě opakují svoje mantry, že soudy několikrát přehodnotily rozsudek nad Kajínkem a došly vždy ke stejnému závěru.To ale asi sotva může překvapit, že soudy, které se opakovaně staví rozsudky pouze na základě svědectví pochybných existencí, soudí stále stejně, a bylo by naopak velmi překvapující, pokud by z ničeho nic změnily názor, obzvláště v situaci, kdy se osoba Jiřího Kajínka, notorického útěkáře a recidivisty, takto nabízela.Demokratura si ovšem tímto zdánlivě ideálním obětním beránkem vykonala medvědí službu, a tak ji stíny tohoto zmanipulovaného procesu, po více jak dvaceti letech dostihly.

Pokud se pak vrátíme k samotnému policejnímu vyšetřování dvojnásobné vraždy a pokusu o třetí v Borských serpentinách a následnému soudnímu procesu, těžko by jsme hledali jiný příklad, takto mimořádně odfláknuté práce jak policie, tak soudu.Nebyla tak provedena rekognice, která se provádí i u běžných případů přepadení, kde ani nedojde ke střelbě, natož k usmrcení.Jak a kdy k provedení rekognice přistupovat, pak jasně stanoví zákon v paragrafu § 93 odst. 2 trestního řádu, takže se nikdo u policie nemůže vymlouvat, že došlo k nedopatření, či opomenutí.Zákon tak jasně říká, že “k provedení rekognice se přistoupí, pokud je pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost. Trestní řád stanoví požadavek, aby se k provádění rekognice vždy přibrala alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněná.”Nic takového ovšem policie neprovedla, přestože je ze zákona naprosto zřejmé, že ji měla provést a jak ji měla provést.K “ztotožnění” Kajínka jako pachatele, pak došlo údajnými svědky až během samotného soudního jednání, kdy seděl sám v poutech na lavici obžalovaných, takže tyto výpovědi jsou naprosto bezcené, což ovšem soudcům překvapivě nevadilo, ačkoliv je tento postup v zásadním rozporu s tím, co stanoví zákon.

Policie neprovedla ani rekonstrukci na místě činu, která se rovněž provádí běžně u mnohem méně závažných trestných činů, než je dvojnásobná vražda.Rekonstrukce je pak důkazní prostředek spočívající v obnovení situace a okolností, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah.Jedná se současně o prověření výpovědí podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka.Je tedy zřejmé, že rekonstrukce měla být neodkladně provedena, nic takového se ovšem nestalo.Dodatečnou rekonstrukci nepožadovaly ani soudy, které případ opakovaně přezkoumávaly, přestože několik ministrů spravedlnosti i předseda nejvyššího ústavního soud Pavel Rychetský vyslovili vážné pochybnosti o tom, že k činu došlo tak, jako ho líčí svědci.Korunu pak tomu všemu nasadila mluvčí soudu, který Kajínka odsoudil k doživotí, když na otázku, proč nebyla provedena rekonstrukce odpověděla, že provedena nebyla proto, jelikož Kajínek odmítal vypovídat, takže prý nedávala smysl.Soud tak tedy zjevně a opakovaně ignoruje znění zákona, který jasně říká, že při rekonstrukci se jedná o prověření výpovědí podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka, nikoliv tedy pouze obžalovaného, jak se nám snaží nalhat mluvčí soudu.

Jako zcela absurdní lze pak označit skutečnost, že přestože Kajínek měl podle policie i soudu vraždit na objednávku, údajný objednavatel vražd, plzeňský podnikatel Vlasák byl sproštěn viny a jiný nebyl nikdy dohledán, respektive se ho ani nikdo dohledat nesnažil.Soud se prostě spokojil s tím, že Kajínek vraždil na čísi objednávku, celé pozadí toho případu ale v klidu ignoroval, přestože bylo vzhledem k osobě zavražděného vyděrače Štefana Jandy jasné, že na jeho smrti mohlo mít zájem velké množství osob, které policii nebyly rozhodně neznámé.Soud i policie rovněž ignorovala indicie a svědectví, které mohly Kajínkovi pomoci, přestože na ně bylo opakovaně upozorňováno i ve sdělovacích prostředcích, takže policie se jimi měla povinnost zabývat, což neučinila.Tato svědectví tehdejších vězňů nedaleké věznice, však byla v zásadním rozporu s tím co vypověděl Pokoš, takže moc nepřekvapí, že jsou ještě dnes policií i soudy ignorována.

Rovněž podezřelé jednání některých policistů, konkrétně Kronďáka, jak uvedla Jandova manželka ve své výpovědi, bylo soudem ignorováno.Kronďák tak podle její výpovědi znal cestu na místo činu, které v té chvíli znát nemohl, což on ovšem popřel.Rovněž to byl policista Kronďák, který Jandovi a jeho bodyguardům “poradil”, aby v následujících dnech kdy došlo k vraždám, nenosili zbraně, které jinak všichni nosili.Navzdory těmto zásadním zjištěním, nebyl nikdy Kronďák vyšetřován, natož aby byl obviněn.Poslední Jandova slova pak zněla, “mám tady svýho policajta” a zjevně ho tam měl, v tom se nemýlil.Přestože pak Janda a Julian Pokoš byli zlikvidováni naprosto profesionálně několika ranami do hlavy i těla, druhý z Pokošů následně po tom, co zůstal ležet postřelen na zemi, nebyl doražen jak by se dalo čekat rovněž ranou do hlavy, ale z nějakého důvodu střelen z bezprostřední blízkosti do zadku.Je tedy otázkou, prož by měl mít Kajínek zájem na tom, aby jediný svědek jeho zločinu přežil.

Kajínkův případ je tak plný hrubých procesních chyb – pokud ovšem ještě takovéto ignoranství lze vůbec označit za chybu, rozporuplných výpovědí, podivného chování policie a dokonce i soudů, které otevřeně ignorují znění zákona a samotná mluvčí soudu pak rovnou drze lže.Pokud pak Sobotka, Kalousek a další obhajují tuto policejní a soudní frašku, jsou buď notně omezení, nebo mají z nějakého důvodu enormní zájem na tom, aby k řádnému vyšetření Kajínkova případu, nikdy nedošlo.

“Modrá velryba” je hoax, přesto s ním policejní složky demokratuty děsí veřejnost

Tento týden někdy ve středu, TV Nova odvysílala ve svém “zpravodajství” informaci, že se do česka dostala nebezpečná hra “Modrá velryba”, která má mít údajně za cíl, navádět děti k sebepoškozování a následně k sebevraždě.Přestože jsme byli od počátku k reálnému pozadí tohoto tvrzení notně skeptičtí, počkali jsme si na to, jak se situace vyvine a současně jsme zkoumali, jestli vůbec něco takového, jako hra “Modrá velryba” existuje.

A jako první nás překvapivě napadlo, zadat tento textový řetěz do Google, ale především do alternatiních vyhledaváčů, jako je třeba DuckDuckGo, který není zatížen reklamou a především špiclováním ze strany samotného provozovatele.Výsledek byl samozřejmě nula, s vyjímkou odkazů, které tento hoax do omrzení generovaly.Mezi ně se pak překvapivě zařadily i zdroje samotné policie, takže je opravdu zábavné, že policie, která má v heslu “pomáhat a chránit”, šíří hoaxy, s kterými přichází kdejaká bulvární televize, specielně Nova, která neváhá odvysílat v celostátním vysílání jakýkoliv nesmysl, který si její ředitel vyčte někde na ruském fake webu, odkud prý má tato hra pocházet.V tomto kontextu je pak dvojnásobně zábavné, co vlastně dělá ministerstvo pravdy, které stejně jako policie spadá pod státní instituce, že na tento blábol šířený policií včas neupozornilo, jako na naprostý fake news, na které se údajně zaměřuje.Zjevně tak všechny fake news, nejsou podle parametrů ministerstva pravdy stejně fake, jako některé jiné.

Pokud jde o informační žumpy, které na mediálním trhu působí a které si tímto a podobným hnojem zvyšují významně u svých polotupých diváků sledovanost, jedná se o místní folklor a především pak o soukromé subjekty, i když je zarážející, že je odpovědné instituce stále tolerují.V případě státní policie je ovšem tristní, že čerpá informace z těchto pofiderních zdrojů, které jsou tím, že šíří s železnou pravidelností nesmysly, notoricky známé.Policie nám tak tímto příkladem názorně předvádí, že velmi ochotně přebírá informace z bulvárních zdrojů, aniž by se vůbec namáhala takto získané informace jakkoliv prověřit, což je v době internetu, kdy je každý s přístupem k němu schopen v řádu minut takto hloupý hoax odhalit, docela bizarní přístup a především tak šíří onu takzvanou ruskou propagandu, před kterou nás má ministerstvo pravdy chránit.

Zkušenost s Ruskem, Finům brání věřit na pohádky o zlém Německu a sovětské armádě osvoboditelce

Na iDnes před pár dny vyšel článek, podle kterého jsou Finové  vůči takzvané ruské propagandě imunní.Ponechme nyní stranou, co to je ta takzvaná ruská propaganda, jelikož se ze strany závislého mainstreamu jedná především pouze o klišé.Zajímavější bude se podívat na to, co je pravým důvodem toho, že ve Finsku jakákoliv ruská agitka, může uspět jen stěží.

Finsko na rozdíl od velké části Evropy, nemasíruje především svoje občany lživou propagandou o tom, že Rusko bylo v období druhé světové války jakousi obětí Německa a následně že Evropu od nacismu osvobodilo.Finové totiž moc dobře ví, že to bylo přesně naopak a podobné povědomí panuje i v pobaltských republikách, které se rovněž staly obětí ruské agrese.Rusko tak začalo systematický útok na západní Evropu, právě pokusem o okupaci Finska, ve Finsku ovšem tvrdě narazilo a jeho armády tam zaznamenaly významné ztráty.Zimní válka, při které se Finové dokázali  i s materiální pomocí Německa Rusům bránit, je tak ve Finsku všeobecně známá a Finové jsou patřičně hrdí na to, že až na část finského území, které zločinné vítězné mocnosti na konci války ponechaly Rusku, Finsko nebylo nikdy Rusy poraženo, naopak pro ruskou armádu to byla potupa, kterou dodnes ruská propaganda raději nezmiňuje.

Ztráty Rusů ve Finsku tak byly oproti obráncům minimálně pětkrát vyšší, asi 70 tisíc oproti půl milionu na ruské straně.Rusko dále ztratilo  minimálně 600 letadel, obzvláště vysoké byly ztráty obrněné techniky, když Rusko ztratilo 3 500 tanků a obrněných vozidel, což je počet, kterého ani zdaleka nedosahovaly počty celé německé obrněné armády, ještě v létě roku 1941.Ve Finsku se tak pravidelně pořádají oslavy nezávislosti, které mají především připomenout, tuto vybojovanou zimní válku s ruskými vetřelci.Nechybí tam ani svastiky, jako symbol svobody a nezávislosti, pod jejichž prapory, se Evropa ubránila ruskému bolševizmu.

Evropské demokratury, přes tuto zkušenost Finska a pobaltských republik s ruskou rozpínavostí, přesto stále šíří rusko – bolševickou propagandu, podle které bylo tehdejší CCCP, obětí německé agrese.Přitom je dnes jednoznačně prokázáno, že Rusko se  dlouhá léta systematicky připravovalo na okupaci Evropy a nebýt Finska a především pak německého preventivního úderu, těžko si představit moc, která by ruskou, jak početně, tak kvalitativně velmi dobře vybavenou armádu zastavila.Je tedy k smíchu, když  mainstreamové závislé zdroje mluví o tom, že je třeba se ruské propagandě bránit, když tuto vyčpělou rusko – bolševickou propagandu, samy masově pomáhají šířit.Putin, který po vzoru bolševického režimu stále staví Rusko do role oběti Německa a bolševická propaganda je mu velmi blízká, má tak v západních demokraturách významné propagandistické spojence.Ve Finsku ovšem tato propaganda, ať už příchází z východu, či ze západu, nemůže po zkušensotech Finů, nikdy padnout na úrodnou půdu.