Konspiracím prý odzvonilo, Hitler zemřel v bunkru.Opravdu?


Ačkoliv nejsme žádnými velkými zastánci teorie, že se Adolfu Hitlerovi podařilo uniknou z obklíčeného Berlína, rovněž máme jisté pochybnosti o tom, že v dubnu 1945 v Berlíně zemřel údajně vlastní rukou.Ani pro jednu z těchto hypotéz totiž neexistují žádné důkazy, takže obě je nutné přijímat jako možné.Mainstreamoví “historici” ovšem opět potvrdili, že je nějaké ty důkazy příliš nezajímají a proto se na scéně objevilo další údajné “definitivní potvrzení”, že Hitler skutečně zemřel v Berlíně.

Přestože je celkem nepodstatné, jestli Hitler v Berlíně zemřel, či nikoliv, mainstreamová historiografie, se ovšem z nějakého důvodu urputně a neúspěšně snaží o to dokázat, že tomu tak skutečně bylo už téměř třičtvrtě století.A tak je tu další tentokrát francouzská rádoby studie, která to má dokazovat.Tato studie ovšem nepracuje ani tak s fakty, jako spíše s dojmy a legendami, takže její hodnota je mizerná a v důsledku vlastně vyvrací to, co se pokouší komplikovaně dokázat.

Její autoři se tak odvolávají na krátce poválečné svědectví zdravotní sestry zubaře Adolfa Hitlera a Evy Braun, která měla potvrdit, že nalezené fragmenty chrupu, patří skutečně Hitlerovi.Výpověď Käthe Heusermann, kterou učinila před sovětskými vyšetřovateli, se ovšem nedá brát příliš vážně, jelikož je notoricky známo, jak všichni z Hitlerova okolí v této situaci vypovídali.Jednoduše tak, že potvrdili vše, co chtěli bolševičtí vyšetřovatelé slyšet, což ovšem nepřekvapuje.Podobně prý měl spojencům později potvrdit pravost tohoto fragmentu i Hitlerův dentista Blaschke, nicméně i v jeho případě se dá o jeho výpovědi silně pochybovat, jelikož je rovněž dobře doloženo, jak spojenci zacházeli s německými zajatci, pokud jim nepotvrdili to co chtěli a hodnota těchto svědectví je tak velmi pochybná.

Dále se autoři studie odvolávají na fragmenty lebeční kosti uložené stále v Moskvě, které prý mají podle Hitlerových rentgenů odpovídat Hitlerově lebce, nicméně zde je ten menší problém, že tyto fragmenty byly už v roce 2009 podrobeny testům DNA, podle kterých tyto úlomky patřily mladší ženě, takže sotva mohly patřit muži Hitlerova věku a dále pátrat po tom komu patřily už nemělo smysl.Tyto závěry testů DNA, ošem autoři studie klidně ignorují a pouštějí se raději do ničím nepodložených spekulací.

Hlavním a rádoby klíčovým argumentem pro to, že zubní fragmenty patřily skutečně Hitlerovi, má pak být konstatování, že se na nich nenašly stopy po konzumaci masa, co prý potvrzuje, že byl Hitler vegetarián, což je ukázkový logický klam argumentace kruhem, kdy je předpoklad použit jako argument.Hitler totiž navzdory masově šířené legendě, měl k vegetariánství hodně daleko.Hitler tak nebyl vegetariánem od narození, nebyl jím ani v dětství, dokonce ani v mládí a podle vlastních slov i mnoha svědectví, běžně maso konzumoval, i když ne pravidelně, ještě ve svém pokročilém středním věku, tedy minimálně do svých čtyřicetipěti let.Teprve pak v důsledku problémů se zažíváním konzumaci masa ještě více omezil, nicméně úplným vegetariánem se nikdy nestal.

Tuto skutečnost tak dokládají mnohá svědectví přímo z Hitlerova nejbližšího okolí, včetně například jeho velmi blízkého a dlouholetého spolupracovníka Alberta Speera, či Ilse Hess, manželky Rudolfa Hesse, podle kterých Hitler konzumoval poměrně často například bavorské klobásy a šunku a v oblibě míval i kaviár.Notoricky známý byl rovněž pojídáním tradičních bavorských koláčů, které mají vzhledem k vysokému obsahu živočišných tuků, k vegetariánské stravě také na míle daleko.Významné pak je rovněž svědectví slavné kuchařky Dione Lucas, která pracovala během třicátých let v Hotelu v Hamburku, který navštěvoval jak píše i pan Hitler a pravidelně si zde k obědu objednával jeho oblíbené nadívané holuby.

Legendy o Hitlerově vegetariánství tak nejspíše pochází od osob, které sice měly příležitost s ním stolovat v době jeho vegetariánských diet, které v průběhu válečných let bývaly poměrně časté, nicméně ho tyto osoby blíže neznaly, což jim ovšem nebránilo v poválečných letech tyto vzpomínky na něj knižně vydat a zamořit tak trh bláboly o Hitlerovi, zhusta vycucanými z prstu.Hitler k těmto legendám sám přispěl svými poznámkami, kdy o masovém vývaru u stolu hovoříval jako o čaji z mrtvol, zřejmě aby spolustolovníkům znechutil to, co si on právě dopřát nemůže a vytvářel tak obraz sama sebe, jako zapřísáhlého odmítače masné stravy.

Pokud tedy odborníci z oboru stomatologie došli nyní k závěru, že na nalezených fragmentech chrupu nebyly objeveny žádné stopy po konzumaci masa, paradoxně to dokazuje pouze to, že Hitlerovi patřit nemohly, protože Hitler maso velkou většinu jeho známého života běžně konzumoval, i když ne v množstvích běžných pro dnešní obžerství a konzumoval ho v menších množstvích, jako například ve formě masových knedlíčků (Leberknödel) v polévce až do roku 1945, jelikož se přes mnohé proklamace vegetariánem nikdy nestal.

Advertisements

NYPD zveřejnil statistiky kriminality za rok 2017, barevní opět mnohonásobně převyšují bílou majoritu


New York City Police Department pravidelně každoročně zveřejňuje statistiky kriminality v New Yorku, v kterých zohledňuje podíl jednodlivých rasových skupin na jejím páchání a to rovnou v několika kategoriích, což je vzhledem k situaci v EU velmi otevřený přístup, jelikož v evropských zemích policie tyto statistiky naopak cíleně tají.Ani statistiky za minulý rok ovšem nepřináší žádné velké překvapení, nýbrž ukazují setrvalý stav.Černoši a Hispánci tak opět v kriminalitě několikanásobně překonávají jak Američany evropského původu, tak Američany původu asijského, stejně jako v letech minulých.

Aby bylo možno uvedené statisty vůbec reálně vyhodnotit, je třeba si především připomenout, podíl jednotlivých rasových skupin na populaci New York City.Černoši tak mají v NY City podíl necelých 23%, Hispánci téměř 29%, běloši 33% a Asiati necelých 13%, nicméně počet spáchaných kriminálních činů jednotlivými rasovými skupinami tomu příliš neodpovídá.Podíl černošské populace tak zůstává stejný, podíl Hispánců zase o něco narostl.V případě černochů, pak podíl v některých trestných činech, navzdory stejnému podílu na populaci ještě narostl.

V případě vražd a úmyslného zabití, tak jednoznačně dominují Black, tedy černoši s 54% podílem, přestože jich žije v NY City sotva čtvrtina.Hispánci pak dosahují vzhledem k 29% podílu na tamní populaci “slušných” 32%.Běloši pak s rovnou třetinovou populací dosahují hubeného sotva 7% podílu, Asiati pak 5,5%.

U znásilnění je pak situace velmi podobná, dominují opět černoši s 47%, Hispánci si v případě znásilnění oproti černochům “polepšili” a dosahují 38% podílu.Běloši pak dosahují pouhých 8% a Asiaté necelých 6%.V případě znásilnění je ovšem nutné zdůraznit, že přestože běloši se na nich podílí pouhými 8%, obětí znásilnění se stávají běloši ve více jak v 19%, což ukazuje, že minimálně deset procent znásilněných bělochů, tedy spíše bělošek, se stalo oběti černochů, či Hispánců.

V ostatních sexuálních trestných činech opět nepřekvapivě dominují černoši a Hispánci, obě skupiny se steným podílem 40%, oproti pouhým 10% bělochům a 8% Asiatům.U těchto trestných činů, se opět běloši stávají obětí v celých 20% oproti 10% bělochy páchaných, což znamená, že se nejspíše bělošské ženy stávají v minimálně deseti procentech obětí černochů a Hispánců, což přesně odpovídá, jelikož jak mezi černochy, tak Hispánci, je obětí o 5% méně jak pachatelů.

Přepadení jsou jako obvykle dominantní disciplínou černochů s 60% podílem, Hispánci zde silně ztrácejí s podílem 31%.Běloši pak dosahují zanedbatelných 5%, Asiaté 3%.Černoši tak bělochy překonávají v přepadení více jak 10x a běloši se pak opět stávají obětí přepadení téměř 3x častěji, než ho páchají, což opět dokazuje, že se barevní na bělochy jako oběti přepadení cíleně zaměřují.

Naprosto šokující jsou pak statistiky v případě střelby, především pak v souvislosti s lživou propagandou, že černoši jsou údajně policií velmi často zastřeleni, což je lež.I kdyby ovšem podíl zastřelených černochů policií byl vyšší, nemohlo by to nikoho překvapit, jelikož jejich podíl na střelbě je téměř 75%!!Hispánci mají podíl na střelbě pouze 23%, běloši a Asiaté pak zanedbatelná 3% a 1,5%.Jen tak mimochodem, podíl černochů na střelbě navzdory jejich stejnému podílu na populaci NY City, stoupl oproti roku 2016 v roce 2017 rovnou o 8%.

Dokument NYPD nabízí statistiky ještě v dalších kriminálních činech, nicméně už tyto příklady jednoznačně ukazují, že jak Hispánci, tak především černoši překonávají jak kriminalitu bělošskou, tak kriminalitu Asiatů  mnohonásobně, navzdory tomu, že jejich podíl na newyorské populaci je v průměru pouhých 26%.

Mainstream ignoruje Marrakešskou deklaraci podporující imigraci a ministerstvo vnitra o ní rovnou lže


2. května podepsal v marocké Marrakeši ministr vnitra Metnar za vládu v demisi dohodu evropských a afrických vlád na podporu imigrace do zemí Evropy.Přestože z textu deklarace je jasné, že jejím cílem je usnadnění příchodu afrických migrantů do evropských zemí, ministerstvo vnitra lže a tvrdí přesný opak, zatímco mainstreamové zdroje tuto událost raději naprosto ignorují.

Deklarace kterou z evropských zemí odmítlo podesat pouze Maďarsko, je volně dostupná na webu EU, kde si může každý přečíst, co je vlastně ve skutečnosti jejím cílem.Mo jiné je tak snahou podporovat vytváření sítí výměny mezi institucemi odborného vzdělávání a pracovních agentur v Evropě a Africe, aby se plně využily dovednosti mladých přistěhovalců a přizpůsobit technické školení potřebám trhu práce, posílit přenositelnost práv a sociální ochranu pravidelných přistěhovalců a jejich rodin, například prostřednictvím uzavření a provádění vhodných dvoustranných, regionálních nebo regionálních dohod mezinárodních úmluv a podporovat usnadnění postupů vydávání víz a usnadnit řádnou, bezpečnou, pravidelnou a odpovědnou migraci a mobilitu lidí, včetně provádění plánované a dobře řízené migrační politiky.Partneři Rabatského procesu uznávají, že je třeba podporovat a posilovat cestu k pravidelné migraci.Tady je zajímavé to, že se text snaží vytvářet dojem, že jde o jakousi pro obě strany výhodnou spolupráci, což by se dalo uznat v případě, že by migrace mezi Afrikou a Evropou byla vzájemně zhruba rovnocená.Skutečnost je ovšem taková, že masová imigrace probíha pouze z Afriky do Evropy, z Evropy do Afriky nikdo pochopitelně neimigruje.

Dále je samozřejmě třeba zvýšená pozornost věnovaná boji proti xenofobii, rasismu a diskriminaci: partneři vynaloží úsilí na potírání těchto jevů a na podporu vyváženého mediálního narativu o migraci a diasporách založeného na faktech a zdůraznění jejich pozitivního přispění k rozvoji společností v zemích původu, tranzitu a v zemích určení.Pochopitelně tak budou potírány ještě více tendence stavící se na odpor proti této řízené imigraci, takže se zřejmě brzy dočkáme dalšího “vylepšení” už dnes notně elastických paragrafů, aby bylo možno tyto odmítavé reakce stíhat a přísně trestat.Rovněž budou demokratury v čele s jejich hlásnými troubami jako jsou Česká TV a Český rozhlas ještě více lidem vymývat mozky ve snaze je přesvědčit, jakým jsou pologramotné masy černochů a Arabů pro Evropu přínosem.

Pokud se pak podíváme na web ministerstva vnitra, píše se zde, že cílem Marrakešské deklarace je podpora v boji proti nelegální migraci, pašování lidí a převaděčství a návraty nelegálních migrantů zpět do těchto afrických zemí a že africké státy se rovněž zavazují k posílení spolupráce v návratech, například prostřednictvím zlepšení identifikace nelegálních migrantů a rychlejšího vydávání náhradních cestovních dokladů.To je tedy v zásadním rozporu s tím co Metnar v Marrakeši podepsal a jedná se tak o jasnou manipulaci, či spíše lež.Dále se na webu MV tvrdí, že se jedná o právně nezávazné politické dokumenty, které pro Českou republiku neznamenají přijetí žádných nových závazků v oblasti legální migrace či přijímání migrantů.Otázkou pak je, proč Maďarsko, které se staví k imigraci zásadně odmítavě ji odmítlo podepsat a proč ji představitelé ostatních států tedy vlastně vůbec podepsali.

Je tedy zjevné, že plán na likvidaci Evropy prostřednictvím imigrace pologramotných a zdegenerovaných mas dále pokračuje a kromě maďarských politiků, ho všichni ostatní bez námitek a sebemenších výhrad odsouhlasili.A že se nejedná o žádnou bezvýznamnou dohodu, jak se ji snaží bagatelizovat MV dokazuje reakce mainstreamu, který se tomuto tématu už 14 dní raději zcela vyhýbá a dělá že neexistuje, zatímco svatbě britského princátka s americkou herečkou věnuje každý den minimálně jeden článek.

Mainstream opět lže a tají Hitlerův Haavara pakt, který byl základem pro vznik Izraele


To že závislý mainstrem systematicky fabrikuje historii období první poloviny dvacátého století je známá věc a jak právě v dalších článcích předvedlo iDnes (1), (2), rozhodně se nejedná o náhodu, či neznalost, jelikož materiály které pojednávají o Hitlerově masivní podpoře budování budoucího židovského státu v Palestině jsou běžně dostupné a článek pojednávající o nacisticko – sionistické spolupráci lze dokonce nalézt i na Wikipedii.

To ovšem presstitutům z iDnes píšícím zjevně v zájmu kruhů, jejichž zájmem je historii manipulovat, nikoliv objasňovat nebrání, aby toto významné období spolupráce nacistického režimu a židovských sionistů usilujících o vznik židovského státu v Palestině dále ignorovali.Historie masivní podpory sionistů a židovské imigrace z Německa do Palestiny datující se už do počátku nacistického režimu, tak jako by neexistovala a oficiální historiografie musí tuto část historie v oficiálním výkladu tohoto období vynechat, jinak by se legenda o systematickém a plánovaném  nacistickém pronásledování Židů, zhroutila jako domek z karet.A jelikož jak už psal Voltaire, historie je lež, na níž jsme se shodli, demokratura se této zásady drží zuby nehty.

Aby pak presstituti na iDnes mohli tuto vylhanou historii před svými čtenáři obhájit, musí opravdu krkolomně žonglovat s fakty.Z článků na iDnes, se tak čtenář dozví, že nacisté vyhlásili už 1. dubna 1933 bojkot židovských obchodů, bank, lékařů a právníků.Nedozví se ovšem už, že již v březnu 33 vyhlásilo světové židovstvo v čele s mnohými židovskými osobnostmi, spolu s mohutnými mezinárodními židovskými finančními vlivy bojkot Německa a německého zboží, s jasným záměrem zmrzačit ještě nejistou německou ekonomiku v naději, že zničí nový Hitlerův režim.Důvodem k tomuto bojkotu byla finanční opatření, která Hitler zavedl s cílem zajistit Německu stabilní krytou měnu a vymanit Německo z úvěrového sevření.Tato opatření pochopitelně zasáhla především lichváře a bankovní domy žíjící z lichvy a dluhových pastí, takže netrvalo dlouho a potrefená husa se ozvala, jelikož nejen v Německu, se na těchto finančních machinacích podílely především mezinárodní židovské rodinné klany.

Přestože se v článcích na iDnes dále uvádí, že ve třicátých letech přicestovalo do Palestiny 145 tisíc lidí, Haavara dohoda, která vedla k mnohaleté a velmi úspěšné spolupráci mezi nacistickým režimem a sionisty, a díky které do Palestiny z Německa přicestovalo minimálně 60 tisíc Židů i s jejich majetky, není vůbec zmíněna.To že pak tito židovští imigranti v Palestině pozvedávali zemědělství, obchod a průmysl na vyšší úroveň, jak se v článku rovněž píše, je taktéž zásluha pouze nacistického režimu v čele s Hitlerem, jelikož tato imigrace Židů do Palestiny byla neoddělitelně spojena s budováním zázemí pro jejich novou existenci, kterou zajišťovaly finance uvolněné právě nacisty.To bylo v té době něco naprosto mimořádného, jelikož ostatní Židé migrující do Palestiny z Ruska i odjinud mimo Haavara pakt, přicházeli pouze s holými zadky a nebyli tak pro sionisty žádným velkým přínosem, ba spíše komplikací a už proto byla nacistická spolupráce s sionisty pro budoucí židovský stát naprosto klíčová.

Tímto ovšem mystifikace nekončí, znovu se zde nápad přesunout Židy na Madagaskar podsouvá nacistům a Hitlerovi, přičemž to byl samozřejmě původní nápad samotného duchovního otce Izraele Theodora Herzla už z počátku dvacátého století, kdy ještě nacistická strana neexistovala a většina nacistických politiků ani ještě nebyla na světě. Rovněž mnozí Herzlovi sionističtí nástupci, tuto eventualitu prosazovali, takže aktivita nacistů umožnit židovskou emigraci na Madagaskar, byla pouze snahou vyhovět sinostickým cílům, když imigrace do Palestiny díky britskému odporu dočasně zkrachovala.

Tím se vracíme k další mystifikaci, podle které v důsledku britského omezení židovské imigrace do Palestiny, prý Británie vyřkla rozsudek smrti nad statisíci Židů, kteří nemohli uprchnout z Evropy před nacismem.Toto tvrzení je pak přímo komické už vzhledem k faktu, že nacistické Německo právě umožnilo emigrovat během třícátých let desítkám tisíc Židů a že jich nebylo více bylo pouze zásluhou britských obstrukcí.Pokud by pak měla Židům přece jen hrozit smrt, mohla Británie umožnit židovskou imigraci na už zmíněný Madagaskar, kterou nacistický režim navrhoval, nicméně k ničemu takovému v důsledku britského nezájmu nikdy nedošlo.

Další bláboly jako že měl Hitler antisemitismus ve svém programu, nebo že Hitler už v létě 1941 rozhodl Židy nakonec nikam nestěhovat, ale rovnou je likvidovat, nemá prakticky smysl komentovat, jelikož se jedná o typické holohoaxové fantasmagorie, které nemají žádnou oporu v realitě.Bude tak pouze stačit konstatovat, že nacistická strana nic o Židech ani antisemitismu v programu nikdy neměla a vůbec antisemitismus byl už v dobách vrcholícího boje o moc před rokem 1933 pouze marginálním tématem a Hitler se o Židech ve svým projevech téměř nezmiňoval.Rovněž pro tvrzení, že Hitler už v létě 1941 rozhodl o likvidaci Židů neexistuje jediný důkaz a paradoxně je toto tvrzení i v zásadním rozporu s dalším tvrzením holokaustové loby, podle kterého se o likvidaci židovského etnika mělo rozhodnout až v roce 1942 na konferenci ve Wannsee.

Presstituti z iDnes tak pouze jako tradičně vyfabrikovali další paskvil, plný mystifikací, manipulací a demagogie, jehož cílem je manipulovat historii a především pak udržet co nejdéle při životě pomalu skomírající holohoaxovou legendu.

Chytrá voda pro hlupáky začíná dobývat i Evropu


Různé “chytré” vody jsou běžně dostupné obzvláště na americkém trhu už od prvního desetiletí třetího tisíciletí, nicméně na trh především států východní Evropy se zatím neodvažovaly.To se nyní mění a firma Coca-Cola přináší v květnu do Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Rumunska, Chorvatska, Srbska a Ruska novou značku prémiové vody Glacéau smartwater.

Takzvaná chytrá voda se od běžné kohoutkové vody liší především procesem demineralizace, kdy se odstraněním minerálů dosáhne jejího výrazného změkčení podobně jako u vody destilované a jejím následným opětovným obohacením o minerály.V důsledku tímto procesem nezískáme oproti běžné vodě žádný přínos ani pro zdraví, nicméně lze tak jistě marketingově omezencům zdůvodnit neúměrně vysokou cenu “chytré” vody, která se pohybuje kolem třiceti korun za šest deci.V tomto směru je ovšem “chytrá” voda od Coca-Coly i dalších výrobců nesporně chytrá, jelikož ji lze za tuto absurdní cenu zjevně prodávat.

Reklamní krasožvásty na chytrou vodu se dále chlubí tím, že voda obsahuje elektrolyty, což nutně u všech kteří někdy zhlédli film Idiokracy (Absurdistán), vyvolá vzpomínku na to, jak zde všichni pili a dokonce zalévali rostliny sračkou monopolního výrobce téměř všeho Brawndo (něco jako budoucí Google), protože Brawndo obsahuje elektrolyty a je tím po čem rostliny touží, jelikož normální voda je už dobrá pouze do hajzlíků.

Markentingoví odborníci firem prodávajících “chytrou” vodu tak zjevně naznali, že úroveň stupidity současných zákazníků se již hraničně blíží úrovni stupidity konzumentů ze zmíněného filmu Idiokracy a je tak čas aplikovat tyto nesmysly i na dnešní širokou veřejnost.Není tak už dnes velký problém, vyargumentovat prospěšnost “chytré” vody podobně jako ve filmu Idiokracy, jelikož logickým argumentům dnes už také málokdo rozumí:

Jou: Co jsou to elektrolyty?

Státní tajemnice: To je to co používají k výrobě Brawndo

Joe: Ale proč to používají k výrobě Brawndo?

Státní tajemnice: Protože Brawndo má elektrolyty.

Vzkaz pro méně chápavé zákazníky je tedy zřejmý, kupujte chytrou vodu, protože obsahuje elektrolyty a protože je demineralizovaná a opětně mineralizovaná, což se počítá.To že pak tato hightech výroba chytré vody zatěžuje životní prostředí násobně více, než už tak dost prostředí zatěžující výroba běžné balené vody, je už jen bonusem navíc.

Demokratura kritizuje gumové paragrafy v Rusku, sama má přitom máslo na hlavě


Nelze pochybovat o tom, že Rusko nesporně gumovými paragrafy, které lze použít proti komukoliv disponuje, nicméně rádoby demokratické systémy EU včetně České republiky za ním nijak v tomto směru nezaostávají, naopak spíše ho ještě překonávají.Přesto se hlásné trouby demokratury usilovně snaží vytvořit dojem, že těmito paragrafy disponuje pouze to zlé Putinovo Rusko.

Gumové paragrafy, neboli paragrafy dostatečně elastické, tak nejsou v demokraturách evropské unie žádnou novinkou a mají už poměrně dlouhou historii, a i zde už jsme také o nich několikrát psali (1), (2).Tyto paragrafy sou pak aktivně a pravidelně zneužívány především k potlačení svobody slova, o čemž by mohl dlouze vyprávět například Adam Bartoš, či mnozí další, kteří jimi byli postiženi.

Evergreenem a současně mezi inkvizičními soudci velmi oblíbeným gumovým paragrafem tak zůstává § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob, který je formulován tak šikovně a především elasticky, že ho lze zneužít proti každému, kdo bude zveřeňovat nepohodlné skutečnosti.Každá skutečnost, která je vůči někomu kritická, může pochopitelně u něj vyvolat nevoli, či na druhé straně antipatie, což ovšem v případě tabuizovaných témat, jako je především kritika imigrace zdegenerovaných mas do Evropy, demokratura trestá právě prostřednictvím k tomuto účelu vytvořených gumových paragrafů.

Evropské demokratury tak nemají právo se v tomto směru vůči Rusku nijak vymezovat, jelikož tradici v potírání takzvaného extremismu prostřednictvím gumových paragrafů mají velmi bohatou, sahající až do poloviny devadesátých let minulého století.Ministerstvo vnitra tak už v této době extremismus vyhodnocovalo jako bezpečnostní riziko a za extremistické jednání byl považován například historický revizionismus, sociální demagogie, aktivismus a konspirativní teorie.Demokratura tak prokazatelně gumovými paragrafy terorizovala své občany mnohem dříve než Putinovo Rusko, kterým se snaží občany nyní strašit.

Telegram navzdory blokaci v Rusku nezkolaboval, naopak dále roste


Je to už více jak měsíc, co ruský nejvyšší soud rozhodl, že společnost Telegram Messenger LLP musí vydat šifrovací klíče ruské tajné službě FSB, aby měla možnost dostat se k uživatelským datům.Pokud by firma provozující služby vydat klíče odmítla, pohrozily ruské úřady přístup místních občanů ke službě blokovat.Jelikož síť Telegram vydat šifrovací klíče odmítla, byla služba na žádost ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor zablokována.

Přestože se po zahájení blokace služby Telegram tato potýkala s vážnými výpadky, její konec to zdaleka neznamenalo.Pavel Durov, zakladatel Telegramu, se následně vyjádřil, že firma najde způsob, jak uživatele služby udržet nadále online, a to i za cenu toho, že by připojení mělo být pomalejší.Podle Durova ani nedošlo k žádnému výraznému propadu uživatelské základny a vše na první pohled funguje normálně.Mnoho uživatelů se také snaží blokace obejít pomocí VPN či proxy serverů, pro ostatní Telegram používá cloudové služby třetích stran, které dovolují uživatelům komunikovat jinou cestou než tou, která je na ruském internetu blokovaná.Firma současně financuje řadu dobrovolníků, kteří provozují SOCKS proxy nebo vlastní VPN pro ruské uživatele Telegramu.

Zatím to tedy vypadá tak, že blokace ze strany ruských institucí se víceméně míjí účinkem a služba namísto aby v období po zahájení blokace začala uživatele rapidně ztrácet, naopak v Rusku získala dalších 300 000 uživatelů Telegramu, což je významný přírustek k současným čtrnácti milionům.Roskomnadzor se ovšem nevzdává a má v plánu nechat aplikaci odstranit z oficiálních obchodů App Store a Google Play, což se ovšem do dnešního dne nestalo a současně tato snaha naznačuje, že v první fázi boje, ve které bylo snahou uživatelům ruského Telegramu zamezit přístup na necenzurovaný internet vládní instituce naprosto selhaly.

Příklad Telegramu tak opět ukazuje, že jakákoliv cenzura internetu je obtížná a v důsledku prakticky nemožná a všechny cenzury chtivé demokratury, tak budou ve svých snahách internet cenzurovat vždy o krok pozadu, což zaručí, že tok necenzurovaných informací, bude sotva kdy vážněji ohrožen.