Extremismus v duchu “ultrapravicové ideologie” zázračně z mainstreamu vymizel

Nemusíme ani nějak urputně sledovat dění na politické scéně a potažmo ani v manipulačních médiích, aby jsme si nevšivli jevu, který je opravdu pozoruhodný, nicméně mainstreamová media ho ignorují.Není to ovšem ani tak o tom, že by “ultrapravicoví extremisti” fyzicky vymizeli, jelikož nikdy nic takového neexistovalo v rozsahu, který by stál za řeč, a celá takzvaná ultrapravicová scéna, byla pouze dílem propagandy a když bude třeba, nebude problém těchto “extremistů” zase pár “vyrobit”  .Podstatné je, že tito jedinci, jaksi vymizeli jak z policejních statistik, i navzdory stále gumovějším paragrafům, jak jsme už dřívě doložili, ale dokonce i z mainstreamových hlásných trub, které pravidelně hlásají bludy na objednávku demokratury.

Přestože tedy tito “ultras” ještě před pár lety, byli pro demokraturu “vážný problém”, a zaplňovali pravidelně “zpravodajství” všech TV stanic i tištěných médií, dnes se jasně ukazuje, že jejich počet nijak výzmamně ani podle policejních statistik neroste a je především stále bezvýznamný.Demokratura si už především toto “strašidlo” na ovčany nemůže dovolit, jelikož má nyní za humny reálného  a především násobně reálně početnějšího nepřítele ve formě cizácké masové imigrace a cizáckého terorizmu, takže všechna ta více jak dvacet let trvajícící komedie kolem údajného pravicového extremismu, byla nyní až na další uložena k ledu.Pokud by jsme pak měli přece jen zmínit nebezpečí ze strany domácích uskupení, není to rozhodně jakási virtuální ultrapravicová scéna, ale především k levici se hlásící masa anarchistických bezmozků, mezi kterou se nachází rovněž velký počet vítačů imigrantů, a která nám svoje představy u budoucnosti Evropy, názorně předvedla před pár dny v německém Hamburku.Metody “práce” této lůzy jsou pak naprosto shodné s metodami přivandrovalců, kteří rovněž neumí nic jiného, než ničit a zapalovat všechno, co někdo jiný vytvořil.

Na jednu stranu jsme tak rádi, že se konečně vládní složky zaměřují nikoliv pouze na uměle vytvořené slaměné strašáky, ale na reálné nebezpěčí, kterým imigrace neevropských ras reálně je, na druhou stranu máme stále pochybnosti o tom, jestli tito politici, kteří ještě nedávno toto reálné nebezpečí bagatelizovali a naopak virtuální rizika naopak absurdně zveličovali, mají skutěčně zájem, tuto tristní situaci v Evropě řešit a ne pouze sbírat politické body.Především je zde ale jasný signál všem, kteří ještě dokáží racionálně uvažovat, že není třeba občany strašit virtuálními hrozbami, jelikož čelní politici, mají zjevně co dělat, s hrozbami ultra reálnými, což je významný a klíčový poznatek a dokazuje, že se i do nedávna zdánlivě nedotknutelní politici, když dojde na lámání chleba, bojí taky o svoje zadky.

A tak jak i Dalibora nouze naučila housti, naučila to i některé politické darmožrouty a darmošlapy, kteří jaksi pochopili, že lhát sice ano, ale všechno má svoje meze a hlavně pak v případě, že už jde o držku a potažmo i o koryta.To vzhledem k cizáckemu (statisícovému) nebezpečí pár kilometrů za hranicemi, chápe už nejspíše každý omezenec.Kdo to ale jaksi nechápe, jsou stále autority v evropském parlametu, které nutí postkomunistickým zemím, které nejsou ještě za pouhých 25 let zjevně dostatečně zmasírovány pseudo “korektní” plolitikou, přijímat imigranty, kteří nejen přivedli do záhuby svoji zem, ale úspěšně se jim to daří už i v některých zemích Evropy, které nyní doplácí na svou najivitu a především pak na idiocii, či přímo zločinnou politiku vlastních vlád.Lze tedy jen doufat, že alespoň ve zbytku staré dobré Evropy, nepokročilo vymývání mozků tak daleko, aby vedlo k podobným koncům jako v zemích, které vstřícnou politiku k přivandrovalým cizáckým masám přijaly za svou.

Proč se demokratury bojí svastiky

Už dlouho klesající počty takzvaných extremistických činů, které ovšem ve skutečnosti nikdy neexistovaly jinde než na papíře, nutí policejní stát, disponující obludnými více jak 40 000 policajty, vytvářet další kauzy s rádoby extrémistickým podtextem.A tak je tento evergreen opět zpět, tentokrát si prý přebujelý policejní aparát mohl udělat další zářez v boji s “extremismem”, když se mu podařilo odhalit “neonacistu”, který vyráběl nášivky se svastikami i dalšími runami a následně je prodával, což je pro demokraturu činnost mimořádně nebezpečná, jelikož narušuje vylhaná dogmata, na kterých demokratura stojí.

svastV dnešních dnech, kdy se do Evropy valí každým dnem stovky islamistů, vyznávající pro evropskou kulturu a hodnoty vůbec, otevřeně nepřátelskou ideologii jakou Islám je, je opravdu bizarní, že se policejní složky věnují přednostně pátrání po těch, kteří vyrábí nášivky se svastikami a dalšími podobnými tradičními symboly, které se všude ve světě užívají tisíce let a ve většině světa je tomu tak i dnes.A tak například v buddhismu, hinduismu i v džinismu, je svastika mnohoznačným symbolem, obecně chápaným jako symbol štěstí, nicméně podobně je, nebo byla vnímána mnoha dalšími kulturami, včetně těch které již zanikly, během celé lidské historie.Pouze několik málo bizarních režimů v dnešní Evropě, má ze svastiky panickou hrůzu a veřejné nošení tohoto symbolu štěstí, se v těchto demokraturách trestá i mnohaletým kriminálem.

Demokratury pochopitelně mají pro to, proč symbol hákového kříže zakazují a trestají, pohotové “vysvětlení”, které  je ovšem kompletně vylhané.Nacisté, tedy respektive Hitler, prý svastiku zneužili ke svým dobyvačným cílům, prostřednictvím vedení agresivní války.Toto tvrzení pak má dokazovat směšná legenda o agresivním, rasistickém nacististickém Německu, které prý rozpoutalo druhou světovou válku, přestože skutečnost byla přesně opačná a které má původ u norimberského tribunálu.Cílem tohoto loutkového tribunálu, který více než cokoliv jiného, připomínal stalinistické procesy, pak nebylo odsoudit skutečné viníky, ale pouze najít obětní beránky a vytvořit především alternativní historii a agresivní spojenecké plány tak na dlouhá desetiletí zakamuflovat.Nacismus tedy rozhodně nebyla žádná agresivní ideologie a cílem nacismu bylo především udržení míru v Evropě a svastika tak byla v souvislosti s nacismem, především symbolem boje za svobodu, jak proti agresivním západním mocnostem, jejichž cílem bylo zničení německé ekonomické síly, tak proti ruskému bolševismu, usilujícímu o okupaci rovnou celé Evropy.

Hitler tedy svastiku nijak nezneužil, ani nepošpinil, naopak vedl politiku, která  nikdy nebyla v rozporu s tím, co svastika už dlouhá tisíciletí symbolizuje.Svastika je tak dnes nepohodlná jen těm, kteří usilují o manipulaci historické skutečnosti a to co svastika symbolizuje, je těmto zločincům v čele evropských demokratur trnem v oku, jelikož jejich politika, je narozdíl od nacismu postavena pouze na vylhaných dogmatech a vybájené “historii”.

MV: kritika veřejnoprávních médií je extremismus

Jak už jsme zde několikrát zmínili, počet jedinců, které by bylo možno onálepkovat jako politické extremisty, byl vždy jen mizivý a v posledních letech, už  tak není do policejních statitik evidujících takzvané činy s extremistickým podtextem co zapisovat.A protože ani snahy o umělé navýšení počtů extremistů prostřednicvím gumových paragrafů příliš nepomohly, musí demokratura tuto tristní situaci řešit kriminalizací svobody slova.

ct

A tak se na webu ceska-justice.cz můžeme dočíst, že abyste mohli být onálepkováni jako extremista, bude do budoucna úplně stačit, dovolit si “extrémně užívat svobody slova”, což v newspeaku demokratury znamená, například kritizovat Českou televizi, Český rozhlas, předsedu vlády Sobotku, evropskou unii, nebo přistěhovalectví.Takováto kritika, tak padá podle ministerstva vnitra, definitivně do kategorie extremismu.

Jelikož tak počet činů s extremistickým podtextem v prvním čtvrtletí roku 2016, opět zaznamenal podle statistik mnisterstva vnitra, oproti stejnému období minulého roku znatelný pokles, a to navzdory tomu, že se mezi tyto činy začalo započítávat i výtržnicví a další běžné trestné činy, které existovaly už dávno před tím, než začal být extremismus politicky zneužíván, musí ministerstvo vnitra tuto neblahou situaci nějak řešit.A nejjednodušším řešením, je začít označovat jako extremistické, využívání svobody slova, která je mimochodem zaručena listinou lidských práv a svobod.

Extrémním využívání svobody slova, je tedy v demokratuře nyní myšlena i kritika korporátních médií, která hlásají tu jedinou správnou pravdu a demokraturou chráněná dogmata, a kdo si je dovolí kritizovat, bude zařazen do statitiky jako extremista.Je zde tedy zjevné rozšíření zákazu kritiky, nebo zpochybnění nezpochybnitelných dogmat chráněných zákonem, také na zdroje, které tato dogmata šíří.Demokratura nám tak ukazuje, že takzvaná veřejnoprávní média, placená z veřejných peněz, cílem jejichž provozování má být podle šířené legendy zabránit zneužití medií politickými stranami, dělají přesný opak a těmto politickým stranám slouží a jejich kritika je pak pochopitelně těmito vládnoucími stranami označována jako extremistická aktivita.

Není tak možná daleko doba, že stejně jako bláboly hlásané veřejnoprávními zdroji, budou nějakým gumovým zákonem chráněny i tyto zdroje.A tak k radosti MV, počty extremistů opět porostou, a bude na základě nich, možné dále zdůvodnit existenci všech těch gumových paragrafů, které mají demokraturu, před údajnými extremisty chránit.

Dienstbier mluví z cesty a mainstream opět těmto blábolům dává prostor

Podle ministra pro lidská práva Dienstbiera, roste počet extremistických útoků různého ražení a dokonce je to prý v současnosti nejvážnější bezpečnostní problém.Dienstbier ovšem nehovoří o útocích islámských radikálů různě po Evropě, které mají na kontě desítky mrtvých, jak by se dalo očekávat, ale o několika počmáraných kavárnách, kde se scházejí všemožní vítači imigrantů a podobné pochybné existence, a které patří  do sítě HateFree Zone, která s podporou oficiálních míst a tedy i za peníze daňových poplatníků a se zdrojů jakýchsi norských fondů, na území republiky vyvíjí podivné aktivity.

hatefree

Jen asi  o minutu později v rozhovoru, který ministr mediím poskytl, už ale mluví o tom, že se bude ministra vnitra muset dotázat na to, jak je to s počtem extremistických činů, čímž se opět hloupě podřekl a přiznal, že neví o počtech těchto útoků vůbec nic, a názorně tak předvedl, že vydává svoje domněnky za fakta a úmyslně tak mystifikuje veřejnost.Pokud by byl pan ministr schopen si tato data sám dohledat na webu MV a nepotřeboval by k tomu asistenci ministra vnitra, musel by vědět, že ten podle něj nejvážnější bezpečnostní problém, obnáší co se týká násilných trestných činů s extremistickým podtextem, za rok 2015 plných 8, slovy osm činů.Pokud by jsme sem zahrnuli i nebezpečné vyhrožování, tak jejich počet dosáhne sotva třicet.Celkově pak na celém území republiky, bylo spácháno 175, tak zvaných extremistických trestných činů (což je oproti roku 2014 s 201 činy opět značný pokles).

Je ovšem dobré vědět, že mezi tyto extremistické činy, jsou ministerstvem vnitra započteny i činy vyhodnocené jako trestné na základě gumových paragrafů, jako je podněcování k nenávisti, podle kterého lze někoho nepohodlného odsoudit prakticky za cokoliv.Ani tento paragraf, nedokáže ale statistiky rádoby extremistických činů zachránit, a z toho důvodu tam jsou nejspíše započteny i trestné činy jako poškozování cizí věci, výtržnictví, výtržnictví na sportovních akcích, porušování domovní svobody, aby vůbec tyto statistiky mělo smysl sestavovat a nepůsobily vyloženě směšně.A tak přes stále rozšiřovanou definici extremismu, extremismus prakticky neexistuje, a existuje pouze ve zpravodajstvích mainstreamu, a něco málo lze pak najít i v právě těchto podivně sestavených “statistikách” MV.

Pan Dienstbier tak je zjevně naprosto mimo, nebo prostě lže, když těchto pár desítek trestných činů spáchaných během celého roku na území celé republiky, označuje jako největší bezpečnostní riziko v ČR a současně v rozporu se statistikami MV tvrdí, že počet extremistických útoků roste.Dle našeho názoru, je si ale tohoto tristního stavu “extremismu” v republice dobře vědom a hledá jen příležitost, jak se zviditelnit a obhájit svou potřebnost, když jeho ministerstvo je vlastně naprosto k ničemu.To že si pak vrcholný politik může takováto mimozní prohlášení dovolit, je ovšem chybou těch kdo ho zvolili, protože si nejsou schopni tato lživá tvrzení ověřit a následně z nich vyvodit patřičné důsledky.

Kterak demokratura vyrábí extremisty v praxi

Jak už sme před nějakým časem psali, demokratura už mnoho let trpí kritickým nedostatkem takzvaných extremistů, tedy osob, které by bylo možno zaškatulkovat do už tak silně vágní definice extremismu.Jelikož “extremisti” jsou pro demokraturu životně důležití, MV se usilovně už delší dobu snaží, jejich počty virtuálně navýšit.

14

Ani přes masivní příliv neevropských imigrantů na území Evropy, však počet takzvaných extremistů jaksi nechce stoupat, jak by se dalo očekávat, a je naopak spíše patrný jejich úbytek.To má více příčin a jednou z nich je, že hnutí skinheads, které bylo v minulosti zkorumpovanými politiky plošně označováno za extrémistické, už není tak populární jako v minulosti.Přestože mnoho “skinheads” k žádnému hnutí nikdy nepatřilo, stačilo aby se u těchto jedinců nalezly některé “extremistické” symboly, pro jejichž identifikaci byla pro policii vyrobena i specielní příručka, jelikož údajně “extremistických” symbolů podle “specialistů na extremismus”, existuje obrovské množství, včetně některých značek oblečení.

Další příčinou proč “extremistů” ubývá, je pak především skutečnost, že s přívalem barevných ras se středověkými manýry do Evropy, si už i většinová populace začíná uvědomovat, že tyto rasy jsou pro evropskou kulturu i samotnou její populaci skutečným nebezpečím a názory na tyto rasy, které byly v najivně idealistických devedasatých letech, kdy ještě málokdo měl s těmito etniky reálné zkušenosti, považovány za rasistické a tudíž extremistické, jimi už dnes nejsou.V opačném případě, by pak bylo nutno z extremismu obvinit, i některé nejvyšší politiky.Příkladem tak může být i stát Izrael, který po zkušenostech s těmito etniky, praktikuje rasovou imigrační politiku.

Jelikož tedy snahy o virtuální navýšení počtů extremistů stále selhávají, a současná situace s imigranty z Afriky a blízkého východu, bere demokratuře vítr z plachet, je potřeba vyrobit extremisty v reálu, tedy sehrát pro závislá média, nějaké to “reálné” divadélko s pomocí provokatérů a pod taktovkou režiséra.Cílem opět je, zdiskreditovat jistá politická hnutí v očích široké veřejnosti, která demokratuře v podpoře imigrační politiky, nechtějí jít na ruku.Některé restriktivní složky demokratury už ale zjevně zaspaly dobu a jaksi si neuvědomují, že žijeme v roce 2016, nikoli v roce 1993, kdy jim podobné šarády u veřejnosti běžně procházely.Jejich dnešní pokusy o manipulaci veřejného mínění, tak působí trapně, ba přímo směšně, jak můžete vidět na tomto videu.

Demokratura řeší problém, jak vyrobit extremisty

Policejní statistiky dlouhodobě ukazují, že počet takzvaných extremistů a především pak činů jimi páchaných, byl vždy zanedbatelný a v poslední době je tak nízký, že už opravdu nestojí za řeč a postrádá už i smysl, vůbec takové záznamy vést.A jelikož je extremismus pro demokraturu velmi důležítým faktorem v oblbování najivních ovčanů, nezbývá tak, než si toto nedostatkové zboží, kterým extremisti jsou, nějak vyrobit.Ideálním východiskem z této prekérní situace by bylo, si je prostě naklonovat, což bohužel pro demokraturu, zatím není možné.Je proto nutné, vytvořit takové právní definice, aby se do nedávna běžné trestné činy, nebo činy, které trestnými nebyly, daly  v policejních statistikách, zařadit do kolonky trestných činů s extremistickým podtextem.

1

Historie extremismu je v ČR poměrně dlouhá.Ministerstvo vnitra (MV) extremismus jako bezpečnostní riziko vyhodnocuje už od poloviny devadesátých let.Podle definice ve vlád­ní zprávě o problematice  extremismu na  území České republiky v  ro­ce  2002, jsou pojmem extremismus  označovány  “vyhraněné  ideologické  postoje,  které  vybočují z ústavních, zákonných,  norem, vyznačují se prvky netolerance, a úto­čí proti  základním  demokratickým  ústavním  principům jak jsou  defino­vány v českém  ústavním  pořádku”.Jak vidno, definice je to dostatečně vágní na to, aby se dala podle potřeby použít téměř proti komukoliv, kdo se stane demokratuře nepohodlným.Ani tato vágní formulace, se ale někomu nezdála dostatečně vágní, takže byla vytvořena nová, ještě elastičtější, jelikož jen to nejtotálnější, je dostatečně totální.MV tak dnes  za extremismus považuje i “historický revizionismus, sociální demagogii, aktivismus, podporu verbálního až fyzického násilí vůči oponentům a vůči apriori definovaným sociálním skupinám a konspirativní teorii”.K získání nálepky extremisty tak stačí, aby jste se dopustili třeba “historického revizionismu”.Historici, stejně jako všichni vědci, kteří maji přehodnocování v popisu práce, tedy mají docela velký problém, pokud se pustí do přehodnocování něčeho, co by mohlo narušit dogmata, na kterých demokratura stojí.Stejně tak zastánci “konspirativních teorií” budou označeni za extremisty, příčemž co je, či není konspirativní teorie, určuje přirozeně demokratura, respektive příslušné orgány, k tomuto účelu vytvořené.

K čemu jsou pak dobré, takto široké a obsáhlé definice extremismu, je zřejmé.Cílem těchto definic, totiž není stíhání jakýchsi extremistů, ale především jejich výroba, respektive jejich prostředníctvím, likvidovat nepohodlné osoby, tedy především ty, které poukazují na lži a dogmata, která mainstreamová média, která demokratuře slouží, šíří.Dalším neméně důležitým aspektem je, že tím, že vyrobíme údajné extremisty, můžeme pak odůvodnit existenci 40 000 policajtů, kterými demokratura disponuje a jejichž počet chce ještě zvyšovat až na obludných 44 tisíc.A že každá diktatura potřebuje fízla za každým bukem, ví i malé dítě.Jen tak pro srovnání, nacistické Německo, což byla podle dnes masově šířené legendy, tuhá diktatura a současně policejní stát v jednom, mělo v roce 1940, kdy už bylo obklopeno nepřátely ze všech stran, pouze 244 000 uniformovaných policistů.Z tohoto počtu pak 100 000 bylo v pracovních jednotkách beze zbraní, takže je ani jako policisty nelze počítat.Demokratura v česku v roce 2015, kdy není ve válce s žádným státem, potřebuje k něčemu v přepočtu na hlavu, ozbrojených policajtů více jak 3x tolik.Není tak asi těžké si domyslet, k čemu může být tato desetitisícová armáda policajtů, v případě potřeby použita.

I přes toto žonglování s definicemi, je na tom extremismus v česku v posledních letech špatně a je takříkajíc na vymření.Za rok 2014 to bylo v celé republice pouhých 201 činů, což je směšných 0,07%.Protože však už i před deseti lety, na tom byl extremismus zle a hrozilo mu vyhynutí – pouze 248 činů, a policejní statistiky nekompromisně ukazovaly, že i přes elastické definice, se počty trestných činů spáchaných s extremistickým podtextem blíží nule, muselo MV tuto situaci nějak zachránit a začalo tedy jednat.Za spolupráce tehdejšího MV a rádoby odborníka na extremismus Miroslava Mareše, vznikla publikace “Symboly používané extremisty na území ČR v současnosti”.Toto veledílo, určené specielně pro policajty v terénu a soudy, mělo ulehčit policii a také soudům, takzvané extremisty identifikovat a následně je za extremismus odsuzovat, a zachránit tak statistiky, které neúprosně naznačovaly, že extremismus prakticky neexistuje.Publikace je to opravdu mimořádná a pokud je nám známo, nemá v historii obdoby.Něco takového nemělo ani bolševické Rusko a soudruzi z OGPU, by mohli závidět.V publikaci, která má více jak 80 stran, jsou pak podrobně popsány a vyobrazeny všechny možné, i nemožné symboly, které mají údajně symbolizovat extremismus.Dále jsou vyjmenovány extremistické kombinace číslic a dokonce extremistické značky oblečení.Asi není třeba dodávat, že s tímto návodem, by neměl být velký problém, nějakého toho extremistu nejen najít, ale i usvědčit a odsoudit.I přes tuto enormní snahu restriktivních složek a MV, se však nedaří extremismus oživit a počty trestných činů spáchaných extremisty, jsou tak v současnosti prakticky nulové.

MV a jím řízená masmedia, se však stále snaží tuto situaci zvrátit a počty extremistů nějak navýšit.Jelikož tak téměř žádní extremisti v reálu neexistují a nikdy neexistovali, nastupuje na scénu realita virtuální.A je třeba uznat, že závislá media, zde odvádí obdivuhodný výkon.Stačí aby se někde sešlo 20 skinheadů – holá hlava a bomber je totiž základním poznávacím znakem extremisty, a už je o tom několikaminutová reportáž v televizi, nebo článek na půl strany v novinách.Situace je už tak vážná, že speciální tým pro boj s extremismem, který nemá do čeho píchnout, začal ze zoufalství dokonce sledovat i internetové diskuze, kde se zaměřuje “na způsob nevhodné komunikace”, aby ulovil alespoň nějakého toho “extremistu” a vylepšil tak zoufale chudé policejní statistiky.

Jelikož si však zásadního rozporu mezi statistikami a masážemi v masmediích všímá stále více lidí, kteří jsou ještě schopní myslet, na MV snahy o umělé navýšení počtu extremistických činů neutuchají.Do budoucna tak  MV nevylučuje “komplementaritu s koncepty hate crimes (tj. trestných činů z nenávisti, trestných činů z předpojatosti nebo trestných činů s kolektivní předsudečnou motivací) a zastává názor, že existuje prostor pro posilování prvků hate (bias) crimes u policejních a justičních složek”.Ano, komplementarita, neboli subjektivní i objektivní pohled na jednu skutečnost a předpojatost, to je přesně to, co demokratuře v jejím pseudoprávním systému ještě chybělo.Do budoucna se tak mužeme těšit, že činy nebudou posuzovány podle jejich následků, ale na základě komplementarity a předsudečné motivace.A to si můžete být jistí, že s tímto pseudoprávním vybavením, počty extremistů a především pak činů s extremistickým podtextem, utěšeně porostou.

Demokratura si zoufá, nepohodlné weby hostují v USA

Jak se hlásné trouby demokratury, jako je iDnes, Novinky a v podstatě kompletně celý zkorumpovaný, nebo zgleichschaltovaný mainstreamový tábor, neustálým chrlením nesmyslů dostává postupem času do čím dál ostřejší konfrontace s prokazatelnými fakty, mocenské složky demokratury, se tak čím dál více zaměřují na weby, které na tyto skutečnosti poukazují.Tyto weby jsou tak na černé listině za to, že si dovolují uvádět na pravou míru kompletně překroucenou, či spíše vylhanou historii, především pak druhé světové války, očkovací propagandu placenou farmaloby, poukazovat na zločinný lichvářský systém, rasismus a násilnou kriminalitu barevných etnik, a další tabuizovaná témata, jejichž vylhané alternativy jsou pilíři, na kterých sluníčková demokratura stojí a které kdyby se rozpadly, celá tato prohnilá stavba se zhroutí.

Free-PressRestriktivní složky demokratury zde ovšem naráží na problém, kterým je to, že v některých částech světa, v kterých se nachází hostovací servery nezávislých webů, stále funguje svoboda slova a především svoboda vědeckého zkoumání, které je pak v inkvizičních systémech, založených na zbožném uctívání dogmat, pochopitelně nepřípustné.Na mainstreamových webech se tak můžeme například dočíst, že tamní zákony (rozuměj v USA) “umožňují mnohem širší svobodu projevu než u nás”.To je ovšem velmi rafinovaná formulace, která má pouze vést k přesvědčení, že existuje jakási širší, nebo užší svoboda projevu.Nic takového pochopitlně neexistuje, není žádná svoboda slova z 3/4 a podobně, svoboda projevu prostě buď je a nebo není, v případě většiny evropských států lze tedy konstatovat, že není, tedy neexistuje.Svoboda projevu v ostatním civilizovaném světě je tak “omezena” jen v případě urážek a nebezpečného vyhrožování, na což už více jak sto let existují právní nástroje.V USA je pak nutné prokázat, že projev “vyvolá bezprostředně hrozící protiprávní jednání nebo vyjadřuje opravdovou hrozbu či úmysl zastrašit“.Demokratuře ovšem tyto nástroje nestačí a musí tedy disponovat jěště dostatečně gumovými paragrafy, chránícími dogmata, která je trestné zpochybnit a na nichž demokratura stojí, či spíše vrávorá.

Nejzajímavější ovšem na tom všem je, jak tito pretoriáni demokratury, mezi nimiž lze najít různé státní mašinerií placené “experty na extrémismus” a rádoby právníky, kteří ovšem o tom, co  je to skutečné právo nemají ponětí, dospěli k názoru, že se podle českého pseudopráva (nyní ponecháme stranou, že toto pseudoprávo uráží každou myslící bytost), jedná o porušení zákona, když server na němž je web hostován, sídlí fyzicky v USA, nebo jinde, kde je svoboda slova respektována.Na serverech v USA se totiž nachází obrovské množství webů, jistě desetitisíce, které jsou v rozporu s absurdistickou formou zákonů platných v mnoha státech Evropy, včetně těch českých.Pikantní na tom pak je, že mnohé weby, které by podle českých zákonů byly označeny za extrémistické a rasistické, protože jsou na nich například veřejně dostupné materiály vypovídající o černošské kriminalitě, disponují koncovkou .gov, patří tedy vládě USA – U.S. government.V USA jsou tedy podle absurdních českých zákonů, extrémistické i vládní instituce.

“Odborník na extremismus” Miroslav Mareš si pak v jednom rozhovoru pro závislá média přímo stěžuje, že “přestože podle našeho práva dochází k páchání trestné činnosti, úřady USA nesdělují orgánům České republiky údaje potřebné pro trestní řízení s ohledem na ochranu tamních ústavních hodnot“.Mareš a jemu podobní by si to tedy představovali konkrétně tak, že by USA dodaly českým restriktivním složkám jména všech těch, kteří na serverech v USA zveřenili něco, co je v rozporu s českým pseudoprávem, aby tito všichni, mohli být podle něho potrestáni.Mezi těmito jedinci by bylo jistě i hodně pracovníků amerických vládních institucí, protože zveřejnit statistiky o mezirasové kriminalitě, které vyznívají pro barevné mírně řečeno nelichotivě, je v českém absurdistánu považováno za extrémismus a nebyl by problém toto jednání postihnout podle některého specielně ušitého gumového paragrafu, jako je třeba osvědčený § 356, za kterým se skrývá podněcování k nenávisti.Mareš a jemu podobní “odborníci”, pak zřejmě nikdy neslyšeli o tom, že v různých státech platí různé zákony, které si často navzájem odporují.Proto tak například francouzská jurisdikce nezasahuje tam, kde platí jurisdikce americká – což je i případ serverů na území USA a naopak, což ovšem “odborníkům” typu Mareše jaksi uniká.

Nelze tak jinak, než dojít k závěru, že obyvatelé České republiky a  většiny dalších zemí Evropy žijí v absurdistánu, či lépe řečeno v idiokracii, kterou ovládají idioti, ba co více, idiotští zločinci.