Současná očkovací agitka se neobejde bez báchorek z 18. století


Je to opravdu bizarní situace, když se dnešní očkovací agitka, operující na jedné straně vakcinací prostřednictvím mRNA vakcín, které mají být posledním výdobytkem vědy, odvolává na báchorky z 18. století.Je to podobně absurdní, jako kdyby se dnešní výrobci procesorů s miliardami tranzistorů, vyráběných na 7nm procesech, odvolávali na sálové elektronkové počítače z 50. let, které ovšem narozdíl od vakcinace fungovaly.

Vakcinační loby, nám ovšem tímto vysílá jasný signál, že dnešní stav vakcinace, je na tom podobně, jako v onom 18. století, že se tedy nejedná o žádnou vědu, ale v lepším případě pouze o dojmologii, v horším pak o podvod.Nakonec by jsme ani nic neměli proti tomuto způsobu popularizace v případě, kdyby počátky vakcinace, byly postaveny na vědeckých základech a ne na šarlatánských metodách, které jsou dnes prezentovány, jako ryze vědecké.

V rámci cílené mainstreamové očkovací masáže, se tak objevil další propagační článek, ve kterém infektolog Václav Chmelík šíří očkovací dogmata, na kterých je vakcinační legenda postavena a jejímž základním kamenem je legenda o anglickém venkovském lékaři Edwardu Jennerovi, který měl provést první vědecky podložené očkování.Podle této legendy, kterou infektolog Chmelík šíří, Jenner provedl očkování na chlapci, který nakonec pravými neštovicemi neonemocněl.Tento jeden případ je pak podle Chmelíka vědeckým důkazem, že tato Jennerova metoda, byla efektivní.Jelikož je pan infektolog Chmelík vysokoškolsky vzdělaný, musí mít základní povědomí o základech vědecké metodiky a musí mu být tedy jasné, že jeden údajně úspěšný pokus, nedokazuje vůbec nic, takže je otázkou, proč tyto bláboly šíří.

Pan infektolog ovšem klasicky z Jennerova příběhu, vynechal podstatné skutečnosti, které už se do rádoby skvělé historie vakcinace příliš nehodí.Jenner totiž neočkoval pouze chlapce, kterého zmiňuje infektolog Chmelík a který zřejmě vyvázl bez následků, ale také svého syna, dalšího pětiletého chlapce a těhotnou ženu.Chlapec zemřel krátce po očkování, žena asi po měsíci porodila mrtvé dítě a u Jennerova syna tehdy ve věku 10 měsíců, došlo k zastavení duševního vývoje a zemřel ve 21 letech jako slabomyslný.Pochopitelně nelze po 200 letech zjistit, co přesně tyto problémy u těchto osob způsobilo, vydávat ovšem tuto frašku za počátek vědecké vakcinace, chce opravdu silný žaludek.

Kromě Jennerova šarlatánství, jsou z této doby ovšem doloženy i další pokusy o očkování, které pochopitelně farmaloby a její nohsledi také raději nezmiňují.V Německu započal variolaci lékař Hefeland ve Wiemaru v roce 1781, a způsobil tak epidemii neštovic provázenou mnoha úmrtími.Také v Hamburku a Berlíně došlo v roce 1794 a 1795 po zavedení této metody k velkým epidemiím.Následkem toho zakázala větší města na svém území jakoukoliv formu variolace nebo inokulace.Později následovaly zákazy i na úrovni státu.Například podle hessenského zákona měl být každý lékař, který by provedl inokulaci nebo variolaci, potrestán pokutou 50 říšských tolarů.

Později bylo prokázáno, že očkovací látka pěstovaná za účelem očkování neobsahuje ani virus kravských ani lidských neštovic, ale virus dosud neznámý, který se později začal označovat jako „očkovací virus” (Poxvirus vacciniae). Jedná se o neznámý virus, který do té doby nebyl v přírodě objeven, který se vyskytuje pouze v lidském organizmu, a to právě díky očkování.Tehdy se tvrdilo, že se očkovací virus vyvinul umělým pěstováním z viru kravských neštovic.Dnes víme, že z viru kravských neštovic nelze vypěstovat očkovací virus a naopak.To znamená, že všichni „vědci”, kteří tvrdili, že se jim podařilo vyšlechtit z viru kravských neštovic vir očkovací, neříkali pravdu.Touto očkovací látkou, která se nevyskytuje ve volné přírodě, o které nevíme, odkud pochází a o které můžeme pouze říci, že „její původ se ztrácí někde v temné minulosti”, jsme více než 100 let očkovali své děti!

Očkování tak od jeho počátků provází nikoliv vědecké úspěchy, jak tvrdí poskoci farmaloby, ale naopak samá fiaska a mnoho zbytečně mrtvých.To že dnes vakcinace už masově nezabíjí a většinou nezpůsobuje epidemie, můžeme vděčit jen dobré imunitě v důsledku vysoké životní úrovně.Očkování se tak nikdy nezasloužilo o vymýcení chorob, ať už se jednalo o neštovice, záškrt, nebo obrnu, naopak ústup těchto chorob často zpomalilo, což jasně dokazují statistická data.