75 let od Norimberku aneb jak se Česká televize opět usvědčila ze lži


Je to právě 75 let od začátku procesu v německém Norimberku, kde byli podle oficiální legendy souzeni hlavní němečtí váleční zločinci.Veřejnoprávní Česká televize si k této příležitosti připravila pořad, který měl objasnit důvody pro uspořádání tohoto procesu a jeho pozadí.Faktem je, že do necelé hodiny, se sotva mohlo vejít mnoho podstatných informací, ČT se však nesporně podařilo, tento čas vrchovatě naplnit hromadou manipulací a vyložených lží.

Předně nebude na škodu uvést několik skutečností, které procesu předcházely a které ČT pochopitelně vynechala, jelikož by mohly narušit dogma, které se kolem tohoto procesu vytvořilo a které je nepřípustné narušit.Zástupci spojenců, tedy Churchill, Roosevelt a Stalin, už od roku 1943 spřádali plány na to, jak s německými politickými představiteli po skončení války naložit a byly zde i plány, jak naložit s celým Německem, kdy mezi ten nejpopulárnější patřilo, proměnit ho na zemědělský stát bez většího průmyslu.Jak Churchill, tak Roosevelt pod silným vlivem Morgenthaua byli toho názoru, že by určení představitelé Německa – mluvilo se až o několika stovkách, byli postaveni mimo zákon a po zadržení a ztotožnění, do několika hodin zastřeleni.Ve hře bylo i popravení 50 000 německých důstojníků po vzoru polské Katyně.To ovšem narazilo poněkud překvapivě na silný odpor Stalina, který prohlásil, že “Sověti nikdy nikoho nepopraví bez soudu”.Stalin pochopitelně toto řešení nezamítl z převahy nemístné sentimentality, nýbrž z důvodu rizika pro budoucnost, kdy by se to mohlo vnímat jako politické vraždy a taky nebezpečí vytvoření mučedníků.Stalin pak měl bohaté zkušenosti s mnoha vykonstruovanými procesy, takže je pochopitelné, že tomuto řešení dával přednost.

Jak Churchill tak Roosevelt, Roosevelt dostmožná už v důsledku své choroby, Churchill pak zřejmě v důsledku závislosti na amerických financích, se bez většího odporu Stalinovu návrhu podvolili, akceptovali řešení vypořádání se s německými představiteli formou soudního procesu a především americká strana, začala myšlenku procesu postupně realizovat.Už v tuto chvíli bylo tedy jasné, kdo bude kromě spojenců významně ovlivňovat celý průběh procesu a po zkušenostech s procesy v bolševickém Rusku se dalo očekávat, co se ruští bolsevici za spojenecké asistence chystají zinscenovat.Z dochovaných záznamů je pak jasné, že soud neměl být soudem, ale pouze divadelní kulisou, a měl pouze vytvořit iluzi spravedlnosti, jelikož Stalin jasně uvedl, že “velcí zločinci by měli být před zastřelením souzeni” a rovněž stanovisko amerického ministerstva války hovořilo o “nutnosti soudního procesu před popravou“.Rovněž nový president Trumen se vyjádřil jasně když prohlásil, že “nacistům se nejprve musí dostat soudního procesu a teprve potom budou pověšeni”.Osud obžalovaných tak byl až na předem určené vyjímky, které měly podpořit zdání spravedlivého procesu, předem zpečetěn.

Je tedy evidentní, že podle mnoha dochovaných vyjádření, byl tribunál v Norimberku vytvořen jen proto, aby dodal politickým vraždám punc spravedlnosti a bylo to jen divadýlko pro veřejnost.Tyto skutečnosti pochopitelně pořad ČT ignoruje a ohlupuje diváky pohádkami o spravedlivém procesu.Když se tedy spojenci nakonec shodli na soudní frašce podle sovětského vzoru, bylo nutno ještě dodat nějaké ty “důkazy”, jelikož jen soudní stafáž by k vytvoření toho správného efektu nestačila.Tady se ovšem vyskytl problém, že když byl nakonec po mnoha jednáních dohodnut seznam trestných činů obžalovaných Němců, nebyl tam jediný, jimž by se neprovinila některá z žalujících stran.Vítězné mocnosti se tak dopouštěly na civilním obyvatelstvu – a to ještě i v době těchto jednání – bombardování, vypalování, vražd a brutality, zastrašování, deportací a zotročování.Vedly útočné války, pod různými záminkami okupovaly neutrální země a výrazně porušovaly nedotknutelné paragrafy mezinárodních konvencí o zacházení s válečnými zajatci.A tak například americké jednotky se dopustily násilí na Sicílii a v Itálii, a dokonce generál George S. Patton mladší, vydal rozkaz zastřelit německé válečné vězně a potom tento čin zatajit.Stejně tak personál koncentračního tábora v Dachau, většinou řadoví vojáci, kteří tábor převzali po jednotkách SS, byl spojeneckými vojáky na místě zastřelen.358 z nich, včetně lékaře, který nesl vlajku Červeného kříže, bylo postaveno do řady ke zdi vojáky 15. regimentu 45. pěší divize a zastřeleno.O zločinech ruských bolševiků není třeba specielně referovat, ti páchali válečné zločiny i na “osvobozených” územích a pokračovali v tom beztrestně i v roce 56 v Maďarsku v roce 68 v Československu.

Dva pseudohistorici, které si ČT do studia pozvala, se snadno vypořádali s problémem, kdy údajné zločiny rádoby spáchané nacisty, v době kdy k nim došlo, nebyly protizákoné – jako například represálie proti civilistům a banditům.Norimberský tribunál je ale zpětně kriminalizoval, což prý bylo v pořádku, o stejných činech spojenců, které by pak byly nutně taky protizákoné, pochopitelně pomlčeli.Ve skutečnosti retroaktivní aplikace trestního práva byla vždy považována za nepřípustnou legislativní praktiku a 10. prosince 1948 odsouhlasila OSN, že takovýto postup je porušením lidských práv.Když tedy nic jiného, všichni odsouzení díky této retroaktivní aplikaci, měli být nejpozději v roce 1948 rehabilitováni, což se pochopitelně dodnes nestalo a tento postup je tak hlavním důkazem, že tribunál jednal protizákoně.

Dosti bizarní pasáž pak byla část z filmu promítaného v Norimberku, v kterém byly na záběrech z koncetntračních táborů ukázány hromady mrtvol a vyzáblí vězni.Tento film mohl možná na někoho zapůsobit, pokud by nevěděl, že v mnoha táborech řádila epidemie nejen tyfu, u níž významná ztráta váhy není nic vyjímečného.V táborech se skutečně nacházelo větší množství mrtvol, jelikož nebyl personál, který by oběti tyfu stačil likvidovat a pece, které prý byly schopny spalovat tisíce mrtvol za den z plynových komor, si s tyfovou epidemií překvapivě nedokázaly poradit.Ty největši hromady mrtvol pak nepocházely z táborů, ale z německých měst, v kterých spojenecké bombardovací svazy, upalovaly civilní obyvatelstvo po desetitisících.Rovněž výpověď Rudolfa Hösse, velitele Osvětimi vynucená mučením, která byla jedním z hlavních důkazů proti obžalovaným, vlastně dokazuje, že k ničemu takovému nedošlo.Höss mluví o 2 500 000 zplynovaných a dalším půl milionu mrtvých, dnešní oficiální historiografie uvádí pouze 1,1 milionu celkem.Dále Höss vypovídá o plynové komoře pro 2 000 osob a že se při plynování přešlo od CO (oxid uhelnatý) prý pro jeho údajnou neúčinnost, na Zyclon B.Vzhledem k tomu, že je jasně prokázáno, že CO je vůbec nejlevnější, nejefektivnější a hlavně jednoduše aplikovatelný zabiják v plynné formě i pro větší množství osob, je bez zápachu a nezanechává stopy – navíc byl snadno dostupný v průmyslovém komplexu Monovitz, tvrzení o přechodu na Zyklon, který je jeho pravý opak, je naprosto mimo realitu.

V další části bude zmíněno, jak “norimberští” žalobci a jejich právníci, překroutili, či spíše postavili na hlavu celé mezinárodní právo a vytvořili tak svoji vlastní “spravedlnost”, aby bylo možno postavit před mezinárodní tribunál co nejvíce německých “válečných zločinců” a vytvořit tak přesvědčení, že všechny německé aktivity v letech 39-45 byly protizákoné a tedy zločinné.

Leave a comment