Objevují se první a neblahé důsledky zavedení evropského GDPR


Ačkoliv údajným cílem zavedení GDPR (obecného nařízení o ochraně osobních údajů), bylo zajištění větší ochrany osobních údajů občanů EU, což ovšem mnozí oprávněně zpochybňovali jako zbytečné, první důsledky této evropské legislativy jsou dosti odlišné od toho, co by většina očekávala.A přestože každá legislativa má dopady jak žádoucí, tak nežádoucí, v případě GDPR je už nyní téměř jisté, že ty nežádoucí, alespoň tedy z pohledu občanů EU, budou nad těmi žádoucími významně převažovat.

Přestože se příliš v reklamních masážích na GDPR o tom příliš nehovořilo, muselo být každému soudnému jedinci předem jasné, že subjekty mimo EU, na které se bruselští mocipáni rozhodli GDPR rovněž aplikovat, se touto evropskou legislativou nechají jen sotva terorizovat, jak si zřejmě představovala bruselská nomenklatura.A tak subjekty sídlící mimo EU, namísto toho, aby se evropskému absurdistánu přizpůsobovaly, případně nepřízpůsobovaly, ale následně riskovaly soudní tahanice a následné pokuty, celou tuto situaci vyřešily šalamounsky.Prostě všem návštěníkům s IP adresami EU zablokovaly na svoje servery přístup a prvním efektem evropskými demokraturami oslavovaného GDPR je skutečnost, že se evropským uživatelům internetu, tento začal jaksi smrskávat.

Mezi tyto subjekty, které evropské surfaře od svého obsahu jednoduše odstřihly, tak patří například Los Angeles Times, Chicago Tribune, New York Daily News, takže při pokusu o návštěvu jejich webu, se evropským uživatelům internetu zobrazí pouze upozornění o nedostupnosti z zemí EU v důsledku zavedení GDPR.Přestože zatím není jasné, jak tvrdě budou regulátoři v případě mimoevropských subjektů prosazovat pravidla GDPR, a že se v upozorněních často uvádí, že se zatím přezkoumávají podmínky, je už teď jasné, že mnozí raději zůstanou pro přístup z EU nedostupní, než by riskovali jakékoliv případné sankce.

Nelze pochopitelně nespekulovat i o tom, že tato situace není jen nechtěným efektem GDPR, nýbrž právě cílem, což na druhou stranu nezní zase tak moc konspiračně, jelikož je notoricky známé, jak jsou demokraturám svobodné servery především v USA trnem v patě, a které není v jejich moci jakkoliv regulovat, či rovnopu odstavit.GDPR by tak v tomto směru znamenalo poměrně elegantní řešení, jak se těchto pro evropské demokratury otravných webů, šířících nežádoucí informace zbavit a současně převést odpovědnost za jejich nedostupnost právě na ně.Bude samozřejmě možné tyto weby bez problémů dále navštěvovat prostřednictvím VPN, či proxy služeb s mimoevropskými IP a jejich používání se tak bude stávat prakticky nutností pro všechny ty, kteří budou chtít surfovat opravdu neomezeně.Otázkou ovšem je, kdy se cílem tohoto teroru, stanou i tyto anonymizační služby.

Ve všech těchto souvislostech je tak zřejmé, že ať už bylo GDPR zamýšleno jakkoliv, lze ho velmi snadno zneužívat k vytváření hranic internetu, které sice vždy půjde nějak překonat, což dokazuje i případ ruského Telegramu, nicméně začíná být zjevné, že svobodný internet už i v EU přestává být samozřejmostí a bude nutné, o něj s bruselskou demokraturou usilovně bojovat.