V dnešním debatním pořadu ČT, kde byli hosty viroložka Tachezy a epidemilog IKEMu Smejkal, si divák, který byl jenom trochu pozorný, mohl všimnout opět několika nehorázností, které ovšem velká část veřejnosti, už vnímá bohužel jako naprostou samozřejmost.
Znovu je na začátek třeba vyvrátit epidemické dogma, které už se dosti zažilo, protože se o žádnou epidemii nikdy nejednalo a nejedná, jelikož 10 000 snad nemocných, kterých ani nebylo dosaženo, není v desetimilionovém státě žádná epidemie, jelikož pro epidemiologický stav, je nutno odsáhnout minimálně 1 500 – 2 000 nemocných na 100 000 obyvatel.Deset tisíc nemocných, by tak sotva dostačovalo na vyhlášení epidemie pro jedno větší město.
Jelikož se původního záměru, dosáhnout vyšších počtů nemocných nepodařilo nikdy dosáhnout navzdory tomu, že za nemocné covid-19, byli označováni všichni, kteří vyšli v manipulativních testech jako pozitivní a měli nějaké symptomy, bylo nutno nasadit masivní testování, aby bylo možno alespoň vysokými počty “nakažených”, dále děsit veřejnost.Pro tento účel byly současně vytvořeny limity “nakažených” na 100 000 obyvatel, podle kterých se začalo určovat, jestli bude možno otevírat školy, restaurace a mnohé další služby.Tyto limity nemají pochopitelně žádnou oporu v empirickém, tedy vědeckém přístupu, a nebyly nikdy, natož opakovaně ověřené v praxi, ale někdo si je jednoduše přes noc vycucal z prstu, aby bylo možné dále obhajovat likvidační lockdowny.
To že tyto pseudovědecké metody, na základě kterých jsou omezovány miliony lidí, nelze nijak exaktně obhájit a jde pouze v lepším případě o dojmologii, potvrdil paradoxně sám epidemiolog Smejkal, když se snažil tvrdit, že testování na infekční jedince, je základní epidemiologická metoda.Testování na infekční jedince, obzvláště v masovém měřítku, jak se děje v současnosti v mnoha státech Eurosojuzu, je přitom pouze tendenční novinkou posledního roku, která byla zavedena až s nástupem coronavirové pseudopandemie, aby bylo možno rádoby vysokými počty “nakažených” ohlupovat veřejnost a udržet ji tak ve strachu, který zaručí ochotu podřizovat se dlouhodobému teroru.Testování tak nemá kromě propagandistického hlediska žádný přínos, jelikož velká část takzvaně nakažených není vůbec infekční a drtivá většina z nich, ani nikdy neonemocní, takže tento přístup zpochybňuje například viroložka Hana Zelená.
Těchto absurdit, tedy ve skutečnosti drzých podvodů, ale není zdaleka konec.Přestože se Tachezy i Smejkal, snaží tvářit přísně vědecky, vůbec jim nedělá vrásky, že se pro testování používají testy, u kterých se veřejně přiznává nespolehlivost i 80%.Testy jsou navíc vybírány zcela náhodně, tedy nejspíš podle kriteria, kolik to komu hodí, takže nikdo nemá ani tušení, jaký je u jednotlivých značek vlastně rozptyl v deklarované spolehlivosti.Naprosto mimo realitu, je pak srovnávat počty údajně nakažených mezi jednotlivými státy, kde se už vůbec netuší, jaké testy jsou vůbec použity a především není známa metodika testování, ani počty testovaných za den.To ovšem pro Tachezy, ani Smejkala není žádný problém, což je pochopitelné pouze v případě, že nejde o žádnou epidemii, ale pouze o vytváření zdání pseudopandemie.
makrofag - zde je povoleno beztrestně pochybovat 