Další oblíbenou chorobou hned po neštovicích, kterou farmaloby dlouhodobě a často i bohužel úspěšně děsí veřejnost, je záškrt.Jelikož se v současnosti záškrt v rozvinutých zemích až na pár případů nevyskytuje, farmaloby úspěšně šíří legendu, podle které má na údajném vymýcení této choroby zásluhu očkování.Skutečnost je taková, že vakcinace podobně jako u neštovic, pokles výskytu záškrtu, ani úmrtnost nijak pozitivně neovlivnila.
Faktem je, že záškrt patřil v minulosti mezi velmi nebezpečné a často i smrtelné choroby.V roce 1883, mělo na záškrt jenom v Německu zemřít 75 000 lidí, z velké většiny dětí a v období do první světové války, docházelo průměrně k 15 000 úmrtím ročně.Během světové války, došlo k násobnému nárustu výskytu, i úmrtí na záškrt, což je typické pro všechny infekční choroby včetně neštovic, bez ohledu na úroveň proočkovanosti.Po skončení konfliktu nastal prudký pokles, který po roce 1920 zvolna pokračoval až do roku 1925.
V roce 1925, navzdory tomu, že výskyt choroby, ani úmrtnost nerostla, naopak stále se zlepšujícími se životními podmínkami v Německu klesala, byla zavedena vakcinace proti záškrtu diphterickým adsorbátem.V následujících letech po očkování, však výskyt záškrtu překvapivě dále neklesal, jak by někdo mohl po zavedení očkování čekat, ale naopak stoupal.Úmrtnost nerostla tak významně jako počet onemocnění, přesto navzdory očkování mírně stoupala.To že tedy v tomto období po očkování byla úmrtnost navzdory počtu nemocných relativně nízká, mají zásluhu především poměrně dobré životní podmínky období takzvaných zlatých let Výmarské republiky.
Na přelomu 20. a 30. letech, ovšem nastává nejspíše v důsledku zchudnutí populace následkem světové hospodářské krize opět významný nárust onemocnění a stoupá i úmrtnost.Křivka nárustu onemocnění, se pak na nějakou dobu oploští v dobrých životních podmínkách období vlády Hitlerova národního socialismu, s počátkem druhé světové války, však nastává opět raketový nárust jak onemocnění, tak významně i úmrtnosti na záškrt.Po skončení konfliktu, výskyt záškrtu opět významně klesá, neklesá ovšem tak rychle jak by se čekalo, téměř jistě v důsledku katastrofální životní situace v Německu, kdy trvalo několik let, než se životní úroveň Němců podařilo zvýšit na snesitelnou úroveň.Koncem 40. let, pak konečně opět nastává další významný pokles onemocnění.Pokles pak pokračuje až do 70. let, kdy sestupnou křivku rozkolísá masivní očkovací kampaň a dochází tak krátkodobě k významnému nárustu onemocnění.
Je tedy evidentní, že i u záškrtu, se masové očkovací akce, které jsou zakresleny v grafu, minuly viditelným účinkem. Naopak, došlo k přerušení pravidelného úbytku případů, křivka se napřed rozkolísala a v letech 1980 až 1985 došlo ke zpomalenému poklesu výskytu.Je tak vidět, že živnou půdou pro infekční onemocnění je bída, hlad a nouze a očkování to nemůže nijak pozitivně ovlivnit.
makrofag - zde je povoleno beztrestně pochybovat 