Šárka Oppltová jako český Lance Thomas

Šárka Oppltová v pondělí při přepadení prodejny se zbraněmi, vlastní zbraní postřelila lupiče, který prodejnu přepadl a vážně nožem zranil prodavače.Recidivista, který prodejnu přepadl a který měl bohatou trestní minulost, následně svému zranění, které mu střelkyně způsobila podlehl, takže už nebude mít dál možnost terorizovat své okolí.Pohotová střelkyně tak názorně předvedla, jak se dokáží ozbrojení občané rychle se zločinci vypořádat sami, aniž by čekali dlouhé minuty, na příjezd policie.

V USA, kde má nošení zbraně občany dlouhou tradici a není tak nijak omezováno stupidními zákony jako v Evropě, existuje obrovské množství případů podobných tomu z pondělka v pražské prodejně se zbraněmi, takže zločinci jsou nuceni si vybírat pouze takzvané free guns zóny, jelikož jinde jim hrozí reálné nebezpečí, že budou zastřeleni stejně, jako lupič Šárkou Oppltovou.

Mezi americkými střelci, s kterými lupiči nemají zrovna dobrou zkušenost, pak patří především klenotník z dolního Los Angeles Lance Thomas.Před několika lety se televizní program Turning Point zaměřil na soukromé občany, kteří použili zbraně při sebeobraně a jedním z nich byl právě Lance Thomas.Během tří let se Lance Thomas zapojil do čtyř střeleckých soubojů proti celkem jedenácti ozbrojeným útočníkům, z nichž pět zastřelil s jednoho zranil.Přestože i on sám byl v těchto soubojích několikrát zraněn, ozbrojení  útočníci skončili vždy mnohem hůř.

Jelikož Thomasův obchod byl už několikrát v minulosti lupiči přepaden, v roce 1989 se rozhoduje ozbrojit, aby sebe, obchod i svoje zákazníky učinil bezpečnější, a opatřuje si pětiraný revolver Smith & Wesson .38 Chief Special.To se ukazuje jako velmi prozíravé rozhodnutí a současně velmi dobrá investice, jelikož nedlouho na to, co se Lance Thomas takto vyzbrojí, do jeho obchodu vstupují dva muži, z nichž jeden je ozbrojen neurčitou zbraní a druhý měl v ruce podle Thomase 9 mm poloautomatickou pistoli.Thomas váhá, jestli má  lupičůn vydat zboží a peníze, nebo se má bránit.Rozhoduje se pro obranu, bleskově vytahuje svoji “osmatřicítku” a záčíná střílet.Vypálí třikrát, dvakrát sice mine, ale třetí projektil zasáhne útočníka do obličeje a vyřazuje ho z boje.Obrací revolver proti druhému lupiči, ale protože nevidí žádnou zbraň, pouze ho zbraní přinutí opustit prodejnu.

V roce 1991, zhruba po dvou letech, se situace opakuje.Do Thomasovy prodejny vstupuje muž v doprovodu ženy, vytahuje pistoli Glock a nařizuje Thomasovi, aby se nehýbal.Thomas nyní po předchozích zkušenostech už na nic nečeká a  pohne se ke zbrani, kterou má položenou poblíž.Lupič střílí a zasahuje Thomase do krku, s jasným úmyslem ho zabít.Thomasovi se přesto daří dosáhnout na svou nejbližší pistoli 9 mm Sauer P 220 a střelbu opětuje.Ta se po třech výstřelech zasekne, nicméně Thomas má ještě čas sáhnout po své další pistoli a vypálit tak dalších pět ran do útočníkova hrudníku.

V únoru 1992, dva a půl měsíce od posledního přepadení, přichází další přepadení Thomasova obchodu.Do obchodu vstupují dva ozbrojení lupiči.Jakmile Thomas spatří v jejich rukách automatické pistole, reflexivně sahá po své nejbližší P 220 Sig Sauer .45 a první útočník rychle padá k zemi, jak je typické po zásahu “pětačtyřícítkou”.Thomas na nic nečeká a pálí i na druhého ozbrojeného útočníka, kterého zasahuje rovnou čtyřikrát.Nebezpečí je zažehnáno, oba lupiči jsou mrtví.Celkově ve čtyřech přestřelkách s lupiči, vypálil Lance Thomas více než 40 ran, zabil pět mužů a zranil další. Porazil tak díky své odhodlanosti se bránit jak už bylo zmíněno celkem 11 pachatelů, kteří byli buď zastřeleni, nebo zahnáni na útěk.On sám byl pětkrát zraněn.

Policie pak v každém případě Thomasovy střelby pouze konstatovala, že si lupiči prostě vybrali špatný obchod a narazili na výborného střelce Thomase.V evropských demokraturách pak musíte důsledně zvažovat, zda by se v takovém případě ještě jednalo o obranu, takže se lehce může stát, že namísto lupiče, skončíte v kriminále vy.Je tak zjevné, koho evropské zákony vlastně chrání, přepadené oběti ale sotva, jelikož pokud by jste měli dle nich postupovat a čekat až budete skutečně zbraní ohroženi, byly by ste v podobné situaci dávno mrtví, jelikož tito zločinci střílí prakticky bez jakékoliv záminky.

Z případu Lance Thomase je tak patrné, co by se stalo, pokud by se nebránil přepadením se zbraní v ruce.V lepším případě, by byl “pouze” opakovaně okrádán a s velkou pravděpodobností by byl už mrtev.To že pak tento princip nefunguje jen v USA, pak dokázaly nedávné události.Jediné na co se tak člověk při přepadení může spolehnout, je pouze on sám a jeho zbraň.Pomoc ostatních, nebo policie, je pak to poslední, na co se dá spoléhat, jelikož i při velkém štěstí, budete na ni čekat minimálně několik dlouhých minut, během kterých můžete být dávno mrtví, jelikož přepadení je dílem maximálně několika desítek sekund.V souvislosti s přepadeními obchodu Lance Thomase, bude také dobré zmínit, že všichni lupiči byli černoši, což jen dokresluje míru násilné kriminality tohoto etnika (1). (2).Lance Thomas, tak se svou bilancí pět mrtvých na pouhých 40 ran, společně s odhodlanou střelkyní Šárkou Oppltovou, jsou vzorem všem těm, kteří se rozhodli přestat býti bezbranými ovcemi spoléhajícími hloupě na něčí ochranu, ale rozhodli se bránit svůj majetek a život, se zbraní v ruce.

Extremismus v duchu “ultrapravicové ideologie” zázračně z mainstreamu vymizel

Nemusíme ani nějak urputně sledovat dění na politické scéně a potažmo ani v manipulačních médiích, aby jsme si nevšivli jevu, který je opravdu pozoruhodný, nicméně mainstreamová media ho ignorují.Není to ovšem ani tak o tom, že by “ultrapravicoví extremisti” fyzicky vymizeli, jelikož nikdy nic takového neexistovalo v rozsahu, který by stál za řeč, a celá takzvaná ultrapravicová scéna, byla pouze dílem propagandy a když bude třeba, nebude problém těchto “extremistů” zase pár “vyrobit”  .Podstatné je, že tito jedinci, jaksi vymizeli jak z policejních statistik, i navzdory stále gumovějším paragrafům, jak jsme už dřívě doložili, ale dokonce i z mainstreamových hlásných trub, které pravidelně hlásají bludy na objednávku demokratury.

Přestože tedy tito “ultras” ještě před pár lety, byli pro demokraturu “vážný problém”, a zaplňovali pravidelně “zpravodajství” všech TV stanic i tištěných médií, dnes se jasně ukazuje, že jejich počet nijak výzmamně ani podle policejních statistik neroste a je především stále bezvýznamný.Demokratura si už především toto “strašidlo” na ovčany nemůže dovolit, jelikož má nyní za humny reálného  a především násobně reálně početnějšího nepřítele ve formě cizácké masové imigrace a cizáckého terorizmu, takže všechna ta více jak dvacet let trvajícící komedie kolem údajného pravicového extremismu, byla nyní až na další uložena k ledu.Pokud by jsme pak měli přece jen zmínit nebezpečí ze strany domácích uskupení, není to rozhodně jakási virtuální ultrapravicová scéna, ale především k levici se hlásící masa anarchistických bezmozků, mezi kterou se nachází rovněž velký počet vítačů imigrantů, a která nám svoje představy u budoucnosti Evropy, názorně předvedla před pár dny v německém Hamburku.Metody “práce” této lůzy jsou pak naprosto shodné s metodami přivandrovalců, kteří rovněž neumí nic jiného, než ničit a zapalovat všechno, co někdo jiný vytvořil.

Na jednu stranu jsme tak rádi, že se konečně vládní složky zaměřují nikoliv pouze na uměle vytvořené slaměné strašáky, ale na reálné nebezpěčí, kterým imigrace neevropských ras reálně je, na druhou stranu máme stále pochybnosti o tom, jestli tito politici, kteří ještě nedávno toto reálné nebezpečí bagatelizovali a naopak virtuální rizika naopak absurdně zveličovali, mají skutěčně zájem, tuto tristní situaci v Evropě řešit a ne pouze sbírat politické body.Především je zde ale jasný signál všem, kteří ještě dokáží racionálně uvažovat, že není třeba občany strašit virtuálními hrozbami, jelikož čelní politici, mají zjevně co dělat, s hrozbami ultra reálnými, což je významný a klíčový poznatek a dokazuje, že se i do nedávna zdánlivě nedotknutelní politici, když dojde na lámání chleba, bojí taky o svoje zadky.

A tak jak i Dalibora nouze naučila housti, naučila to i některé politické darmožrouty a darmošlapy, kteří jaksi pochopili, že lhát sice ano, ale všechno má svoje meze a hlavně pak v případě, že už jde o držku a potažmo i o koryta.To vzhledem k cizáckemu (statisícovému) nebezpečí pár kilometrů za hranicemi, chápe už nejspíše každý omezenec.Kdo to ale jaksi nechápe, jsou stále autority v evropském parlametu, které nutí postkomunistickým zemím, které nejsou ještě za pouhých 25 let zjevně dostatečně zmasírovány pseudo “korektní” plolitikou, přijímat imigranty, kteří nejen přivedli do záhuby svoji zem, ale úspěšně se jim to daří už i v některých zemích Evropy, které nyní doplácí na svou najivitu a především pak na idiocii, či přímo zločinnou politiku vlastních vlád.Lze tedy jen doufat, že alespoň ve zbytku staré dobré Evropy, nepokročilo vymývání mozků tak daleko, aby vedlo k podobným koncům jako v zemích, které vstřícnou politiku k přivandrovalým cizáckým masám přijaly za svou.

Podle islamistického starosty Londýna, není důvod k obavám

Už jen tato skutečnost, že v době, kdy britská města zažívají jeden teroristický útok za druhým, sedí na londýnské radnici vyznavač islámu, ve jménu kterého jsou tyto útoky páchány, by mělo leckoho disponujícího ještě zdravým rozumem, přinejmenším zarazit.Na Britských ostrovech, se ale zřejmě, mnoho takto obdařených jedinců nevyskytuje.Pokud by jsme si pak mohli dovolit skromnou analogii s tímto současným stavem, je to hodně podobné situaci, jako kdyby si londýňané v roce 1940, posadili do čela radnice, člena Hitlerovy NSDAP.To by ovšem ještě nebylo tak kritické, jelikož nacistické Německo se usilovně snažilo, dosáhnou s Británií smíru a vyhnout se tak válečné konfrontaci.Od islámu se na druhou stranu, dá sotva čekat nějaký smír, což musí být každému, kdo měl tu čest někdy nahlédnout do Koránu, naprosto jasné.

Londýnský starosta Khan, tak vydává prohlášení, podle kterých prý ani po včerejších útocích, které si vyžádaly sedm mrtvých a desítky zraněných, prý není důvod k obavám a přítomnost policie v ulicích v nebývalém počtu, má být zřejmě uklidňující.Otázkou tedy je, co se Khan snaží Britům nalhat, když policie zjevně nebyla schopna ani jednomu masakru spáchného islamisty v posledních týdnech nijak zabránit.Britští politici v čele s premiérkou taky zřejmě už naprosto ztrácí soudnost, když si pochvalují “bleskurychlý zásah” policie, která všechny teroristy zlikvidovala během osmi minut.Skutečnost je ovšem taková, že osm minut je v situaci, kdy vás někdo ohrožuje nožem, nekonečně dlouhá doba, což by si zjevně měli politici, nadšeně oslavující policii, někdy na vlastní kůži vyzkoušet.Bohužel Britům, které vládnoucí demokratura dokonale odzbrojila tak nezbývá, něž dlouhé minuty trpět teror ozbrojených islamistů, kteří omezení držení zbraní jaksi nerespektují a případně se bránit proti zbraním židlemi, či sklenicemi, a trpělivě vyčkávat na příjezd “bleskurychlé” policie.

Namísto toho, aby britští politici v reakci na opakované teroristické útoky, kterým není policie schopna zabránit, umožnili občanům se adekvátně ozbrojit a nebyli tak odkázáni čekat dlouhé minuty na příjezd policie, tito politici v čele s premiérkou, přichází s jiným “řešením” této tristní situace.Britská premiérka Theresa May, tak vyzývá k větší regulaci “extremistických” projevů na internetu, což je vzhledem k tomu, že islamistická ideologie není v Británii nijak omezována, dosti bizarní snaha a sotva tak britské premiérce, půjde o omezení šíření myšlenek islámu na internetu.Pokud by pak chtěli v Británii nějak významněji šíření informací na internetu skutečně omezit a především kontrolovat, bylo by nutné především zakázat šifrované přenosy dat, což by v praxi zasáhlo pouze ty subjekty, které by tento zákaz respektovaly.A jelikož osoby připravující teroristický útok, by sotva zákony omezující šifrování dodržovaly, je otázkou, jestli politici v Británii jsou už tak omezení, nebo chtějí omezit internet pouze běžným občanům, jelikož na teroristy to bude mít stejný dopad, jako omezení držení zbraní, tedy žádný.

Vzhledem k posledním aktivitám britských politiků, je tak zřejmé, že jejich cílem není zajistit bezpečnost občanů, což by jednoduše zajistilo uvolnění omezení pro držení zbraní, jak konečně správně na terorismus Arabů, zareagovali v Izraeli.A jelikož se toto opatření  velmi osvědčilo a už několik arabských teroristů bylo ozbrojenými občany v Izraeli zastřeleno ještě dlouho před příjezdem policie, takže neměli čas ohrozit větší počet osob, je otázkou, proč evropské demokratury tento izraelský přístup ignorují a nepřistoupí rovněž k uvolnění držení zbraní.Jelikož však bruselská nomenklatura dělá pravý opak a držení zbraní občany se snaží ještě více omezit, je už dnes, po mnoha teroristických útocích v Evropě jasné, že omezení islámského terorizmu je sotva jejím cílem.

Demokratura DOWN, Kajínek FREE

Je opravdu mimořádně zajímavé sledovat, jak se prostituti, převlečení za politiky, vůči propuštění údajného vraha Jiřího Kajínka vymezují.A tak zatímco jsme mohli do dnešních dnů jejich kriplovskou povahu jen tušit, v souvislosti s jeho omilostněním, se nám tyto rádoby politici, odhalili v celé nahotě.A tak třeba Kalousek, označuje Kajínka za sprostého vraha a je mu prý z něho nevolno, a  Sobotka si zase stěžuje, že se z vraha, stává celebrita.Především by si tito dva političtí prostituti ovšem měli uvědomit, že celebritu z Kajínka udělal především zkorumpovaný soudní a policejní systém demokratury, jehož jsou oni dva už dlouhá léta nedílnou součástí a na jehož fungování mají zjevně svůj podíl, jinak si lze sotva vysvětlit, tyto jejich “protikajínkovské” filipiky, jelikož Jiří Kajínek, si za  vraždy, které mu nebyly nikdy prokázány, už odseděl téměř čtvrt století.

Ať tak či tak, je každému i pologramotnému jedinci jasné, že odsouzení Kajínka smrdí na sto honů, a že jediným “důkazem” proti němu, je jeho slovy, pouze svědectví jednoho smradlavého cigána, navíc s bohatou trestní minulostí.A tak jeho kritici  jen tupě opakují svoje mantry, že soudy několikrát přehodnotily rozsudek nad Kajínkem a došly vždy ke stejnému závěru.To ale asi sotva může překvapit, že soudy, které se opakovaně staví rozsudky pouze na základě svědectví pochybných existencí, soudí stále stejně, a bylo by naopak velmi překvapující, pokud by z ničeho nic změnily názor, obzvláště v situaci, kdy se osoba Jiřího Kajínka, notorického útěkáře a recidivisty, takto nabízela.Demokratura si ovšem tímto zdánlivě ideálním obětním beránkem vykonala medvědí službu, a tak ji stíny tohoto zmanipulovaného procesu, po více jak dvaceti letech dostihly.

Pokud se pak vrátíme k samotnému policejnímu vyšetřování dvojnásobné vraždy a pokusu o třetí v Borských serpentinách a následnému soudnímu procesu, těžko by jsme hledali jiný příklad, takto mimořádně odfláknuté práce jak policie, tak soudu.Nebyla tak provedena rekognice, která se provádí i u běžných případů přepadení, kde ani nedojde ke střelbě, natož k usmrcení.Jak a kdy k provedení rekognice přistupovat, pak jasně stanoví zákon v paragrafu § 93 odst. 2 trestního řádu, takže se nikdo u policie nemůže vymlouvat, že došlo k nedopatření, či opomenutí.Zákon tak jasně říká, že “k provedení rekognice se přistoupí, pokud je pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost. Trestní řád stanoví požadavek, aby se k provádění rekognice vždy přibrala alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněná.”Nic takového ovšem policie neprovedla, přestože je ze zákona naprosto zřejmé, že ji měla provést a jak ji měla provést.K “ztotožnění” Kajínka jako pachatele, pak došlo údajnými svědky až během samotného soudního jednání, kdy seděl sám v poutech na lavici obžalovaných, takže tyto výpovědi jsou naprosto bezcené, což ovšem soudcům překvapivě nevadilo, ačkoliv je tento postup v zásadním rozporu s tím, co stanoví zákon.

Policie neprovedla ani rekonstrukci na místě činu, která se rovněž provádí běžně u mnohem méně závažných trestných činů, než je dvojnásobná vražda.Rekonstrukce je pak důkazní prostředek spočívající v obnovení situace a okolností, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah.Jedná se současně o prověření výpovědí podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka.Je tedy zřejmé, že rekonstrukce měla být neodkladně provedena, nic takového se ovšem nestalo.Dodatečnou rekonstrukci nepožadovaly ani soudy, které případ opakovaně přezkoumávaly, přestože několik ministrů spravedlnosti i předseda nejvyššího ústavního soud Pavel Rychetský vyslovili vážné pochybnosti o tom, že k činu došlo tak, jako ho líčí svědci.Korunu pak tomu všemu nasadila mluvčí soudu, který Kajínka odsoudil k doživotí, když na otázku, proč nebyla provedena rekonstrukce odpověděla, že provedena nebyla proto, jelikož Kajínek odmítal vypovídat, takže prý nedávala smysl.Soud tak tedy zjevně a opakovaně ignoruje znění zákona, který jasně říká, že při rekonstrukci se jedná o prověření výpovědí podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka, nikoliv tedy pouze obžalovaného, jak se nám snaží nalhat mluvčí soudu.

Jako zcela absurdní lze pak označit skutečnost, že přestože Kajínek měl podle policie i soudu vraždit na objednávku, údajný objednavatel vražd, plzeňský podnikatel Vlasák byl sproštěn viny a jiný nebyl nikdy dohledán, respektive se ho ani nikdo dohledat nesnažil.Soud se prostě spokojil s tím, že Kajínek vraždil na čísi objednávku, celé pozadí toho případu ale v klidu ignoroval, přestože bylo vzhledem k osobě zavražděného vyděrače Štefana Jandy jasné, že na jeho smrti mohlo mít zájem velké množství osob, které policii nebyly rozhodně neznámé.Soud i policie rovněž ignorovala indicie a svědectví, které mohly Kajínkovi pomoci, přestože na ně bylo opakovaně upozorňováno i ve sdělovacích prostředcích, takže policie se jimi měla povinnost zabývat, což neučinila.Tato svědectví tehdejších vězňů nedaleké věznice, však byla v zásadním rozporu s tím co vypověděl Pokoš, takže moc nepřekvapí, že jsou ještě dnes policií i soudy ignorována.

Rovněž podezřelé jednání některých policistů, konkrétně Kronďáka, jak uvedla Jandova manželka ve své výpovědi, bylo soudem ignorováno.Kronďák tak podle její výpovědi znal cestu na místo činu, které v té chvíli znát nemohl, což on ovšem popřel.Rovněž to byl policista Kronďák, který Jandovi a jeho bodyguardům “poradil”, aby v následujících dnech kdy došlo k vraždám, nenosili zbraně, které jinak všichni nosili.Navzdory těmto zásadním zjištěním, nebyl nikdy Kronďák vyšetřován, natož aby byl obviněn.Poslední Jandova slova pak zněla, “mám tady svýho policajta” a zjevně ho tam měl, v tom se nemýlil.Přestože pak Janda a Julian Pokoš byli zlikvidováni naprosto profesionálně několika ranami do hlavy i těla, druhý z Pokošů následně po tom, co zůstal ležet postřelen na zemi, nebyl doražen jak by se dalo čekat rovněž ranou do hlavy, ale z nějakého důvodu střelen z bezprostřední blízkosti do zadku.Je tedy otázkou, prož by měl mít Kajínek zájem na tom, aby jediný svědek jeho zločinu přežil.

Kajínkův případ je tak plný hrubých procesních chyb – pokud ovšem ještě takovéto ignoranství lze vůbec označit za chybu, rozporuplných výpovědí, podivného chování policie a dokonce i soudů, které otevřeně ignorují znění zákona a samotná mluvčí soudu pak rovnou drze lže.Pokud pak Sobotka, Kalousek a další obhajují tuto policejní a soudní frašku, jsou buď notně omezení, nebo mají z nějakého důvodu enormní zájem na tom, aby k řádnému vyšetření Kajínkova případu, nikdy nedošlo.

Co je důsledkem kombinace incestu a Koránu

Už jsme zde před časem psali, že v muslimských zemích, velmi vysoké procento populace pochází z incestních vztahů, celosvětove to pak je téměř polovina muslimů.Riziko, že se narodí dítě, které bude mít IQ nižší než 70, kdy už se jedná o retardaci, je pak u potomků bratranců a sestřenic o 400% procent vyšší.

Islám je nejrychleji rostoucí náboženství dnešního světa, šíří se nezadržitelně Afrikou, a pokud se podíváme na mapu úrovně IQ, je to zřejmé.I když na úroveň inteleigence mají vliv i jiné faktory, to že má na ni dominantní negativní vliv islám s jeho pokrevními svazky, je prokázané mnoha studiemi.

Přestože se mainstreamové zdroje pochopitelně z důvodu, aby nepřiživovaly odpor proti imigraci těchto skupin do Evropy, snaží pro muslimy nelichotivé skutečnosti cenzurovat, takže muslimská degenerace je v nich tabu, situace je už tak tristní, že i britská mainstreamová BBC, musela nakonec s pravdou ven.BBC tak ve svém výzkumu zjistila, že zatímco Pákistánci ve  Spojeném království tvoří asi  jen 3,4 procent všech narozených dětí v Británii, tvoří současně 30 procent všech britských dětí s poruchami, které jsou důsledkem právě v tamní pakistánské komunitě běžných svazků mezi blízkými příbuznými.

Problémy s duševním zdravím, se pak mnohem pravděpododněji vyskytují u lidí, kteří vzešli z incestních vztahů, zvláště když mluvíme o 1400 letech islámského incestního manželství, což je velmi dlouhá doba a je opravdu najivní se domnívat, že tuto muslimskou masu hrnoucí se do Evropy, zatíženou více než tisíci lety degenerace v důsledku incestu, lze během několika let integrovat do západní společnosti a současně doufat, že se jí přizpůsobí.

Jedinou obranou, pokud chce Evropa zůstat Evropou, je sem tyto muslimské imigranty nepouštět.Pokud tento příval nedokážeme zastavit, tak jak zničili svoje země, zničí i Evropu, jelikož jejich problémem není  západní zahraniční politika, Izrael, nebo klimatické změny, ale kombinace incestu a Koránu.Je tedy zjevné, že sluničkáři kritizovaná xenofobie, je poslední baštou, která nás může před přívalem těchto zdegenerovaných etnik, masově inklinujicích k předstředověkým učením, ještě ochránit.

“Modrá velryba” je hoax, přesto s ním policejní složky demokratuty děsí veřejnost

Tento týden někdy ve středu, TV Nova odvysílala ve svém “zpravodajství” informaci, že se do česka dostala nebezpečná hra “Modrá velryba”, která má mít údajně za cíl, navádět děti k sebepoškozování a následně k sebevraždě.Přestože jsme byli od počátku k reálnému pozadí tohoto tvrzení notně skeptičtí, počkali jsme si na to, jak se situace vyvine a současně jsme zkoumali, jestli vůbec něco takového, jako hra “Modrá velryba” existuje.

A jako první nás překvapivě napadlo, zadat tento textový řetěz do Google, ale především do alternatiních vyhledaváčů, jako je třeba DuckDuckGo, který není zatížen reklamou a především špiclováním ze strany samotného provozovatele.Výsledek byl samozřejmě nula, s vyjímkou odkazů, které tento hoax do omrzení generovaly.Mezi ně se pak překvapivě zařadily i zdroje samotné policie, takže je opravdu zábavné, že policie, která má v heslu “pomáhat a chránit”, šíří hoaxy, s kterými přichází kdejaká bulvární televize, specielně Nova, která neváhá odvysílat v celostátním vysílání jakýkoliv nesmysl, který si její ředitel vyčte někde na ruském fake webu, odkud prý má tato hra pocházet.V tomto kontextu je pak dvojnásobně zábavné, co vlastně dělá ministerstvo pravdy, které stejně jako policie spadá pod státní instituce, že na tento blábol šířený policií včas neupozornilo, jako na naprostý fake news, na které se údajně zaměřuje.Zjevně tak všechny fake news, nejsou podle parametrů ministerstva pravdy stejně fake, jako některé jiné.

Pokud jde o informační žumpy, které na mediálním trhu působí a které si tímto a podobným hnojem zvyšují významně u svých polotupých diváků sledovanost, jedná se o místní folklor a především pak o soukromé subjekty, i když je zarážející, že je odpovědné instituce stále tolerují.V případě státní policie je ovšem tristní, že čerpá informace z těchto pofiderních zdrojů, které jsou tím, že šíří s železnou pravidelností nesmysly, notoricky známé.Policie nám tak tímto příkladem názorně předvádí, že velmi ochotně přebírá informace z bulvárních zdrojů, aniž by se vůbec namáhala takto získané informace jakkoliv prověřit, což je v době internetu, kdy je každý s přístupem k němu schopen v řádu minut takto hloupý hoax odhalit, docela bizarní přístup a především tak šíří onu takzvanou ruskou propagandu, před kterou nás má ministerstvo pravdy chránit.

Co je cílem hradní “child porn gate”?

Mainstreamové zdroje a bohužel nejen ony, v posledních dnech píší až přespříliš, o údajné zkušenosti prezidenta Zemana, s údajně “dětsku pornografií”, kterou měl  před časem učinit na počítači v Lánech.Podle jeho vlastních slov, mu prý jakési dětské porno, kdosi do jeho počítače “nainstaloval”.

Hned v úvodu je nutné především zdůraznit, že prezident Zeman je dlouhodobě v oblasti IT naprostým lajkem a podle slov bývalého šéfa úřadu vlády Karla Březiny, ještě v roce 2001 počítač na stole neměl, a internet používal zprostředkovaně skrze něj, tedy Karla Březinu.Přestože dnes už se pan prezident obejde bez proxy ministra Březiny a internet už používá nezprostředkovaně, jeho vztah k informačním technologiím, se jak je patrné z jeho neobratného vyjadřování, příliš nezměnil.Proto jeho slova o tom, že se vůbec setkal na svém počítači s nějakým skutečným dětským pornem, které mu tam údajně někdo “nainstaloval”, je nutné brát s velkou rezervou.Na základě tohoto víceméně legračního a především pak velmi nepravděpodobného tvrzení, se nakonec rozjelo dokonce i policejní vyšetřování, jehož výsledkem bylo, že prezidentovi nikdo do PC žádné porno nenainstaloval, nýbrž že se k němu jaksi proklikal sám, při prohlížení webu.Tento závěr je ovšem mnohem závažnější, než kdyby mu do PC někdo toto porno skutečně umístil, jelikož to u mnohých může vyvolat představu, že se k tomuto nelegálnímu materiálu, lze poměrně snadno a náhodně dostat, pouhým klikáním na odkazy na webech, s jinak naprosto legálním obsahem.

Realita je ovšem taková, že dostat se ke skutečné dětské pornografii, tedy materiálu, který zobrazuje sexuální praktiky s osobami mladšími 15 let, je prostřednictvím běžně dostupného internetového obsahu, který využívá 99% populace, prakticky nemožné a už vůbec ne náhodným klikáním na odkazy, jak se k němu měl podle vyjádření policie, dostat i prezident Zeman.Tyto materiály tak nelze dohledat prostřednictvím vyhledávačů jako jsou Google, Bing a další, jelikož weby s archivy s tímto materiálem nejsou úmyslně indexovány a jsou součástí takzvaného darknetu, kam  přístup vyžaduje často specifický software, jako například Tor browser, konfiguraci, nebo autorizaci, takže běžný uživatel se k nim náhodně nikdy nemůže dostat.I pro samotné policejní složky, je často obtížné tyto šifrované kanály odhalit, takže představa, že se věci neznalý surfař, náhodně ocitne na webu s tímto materiálem, je naprosto absurdní.Je to asi stejně (ne)možné, jako že se klikáním na odkazy v Google, dostanete na web, kde se nelegálně obchoduje s tvrdými drogami.A ačkoliv tyto weby jak s dětským pornem, tak s dalším kriminálním obsahem nesporně existují v míře vrchovaté, nikdo z našeho okolí včetně nás, kdo se pohybuje po běžném internetu, tuto zkušenost za desítky let ještě nezaznamenal.

Další neméně důležitou a především pak klíčovou otázkou je, co to je vlastně dětská pornografie, respektive, jak se dá na internetu jednoznačně rozpoznat.V praxi poměrně obtížně, přestože se mainstream často snaží evokovat představu, jako v případě organizace Internet Watch Foundation, že jakýkoliv materiál s nahými osobami mladšimi 15 let, například někde na pláži, je dětské porno. Zákon mluví však dosti odlišně, jelikož samotná nahota k označení obsahu jako pornografický nestačí, a dá se tedy vyložit tak, že by v případě dětské pornografie, muselo jít o sexuální praktiky, s osobami mladšími 15 let, případně v sexuálně vyzývavých pozicích.Je tedy jasné, že určit co je a co není dětská pornografie, je takto “na dálku” prostřednictvím internetu prakticky nemožné, protože by to vyžadovalo ztotožnění modelů, kteří v těchto materiálech figurují.Vyjímku tvoří pouze materiály s vyloženě malými dětmi, kterého je ovšem naprosté minimum, největší zájem je o pornografii s “dětmi” kolem 13 let, což je prostřednictvím internetu neprokazatelné, nehledě k faktu, že v mnohých zemích, je sex s “dětmi” této věkové kategorie naprosto legální, takže se o žádné dětské porno nejedná a problém je pouze v lokálních fosilních zákonech.Pokud se pak daný server s tímto materiálem nachází v zemi kde zákon neporušuje, lokální restriktivní složky, se tak můžou třeba stavět na hlavu.Těchto zemí je pak poměrně velké množství především s vysokým počtem obyvatel, takže boj proti takzvané pedofilii, může působit dosti komicky.

Pokud se pak vrátíme k samotné hradní porno kauze, je prakticky jisté, že prezident Zeman narazil ve výsledcích vyhledávání na nějaký web pro dospělé, kde se nacházel odkaz na porno s lolitkami, které vyhlíží klidně na deset let, nicméně je často těmto modelkám i přes 20.A jelikož vypadat mladě ještě není trestné, tyto modelky běžně využívají i evropská pornostudia, aniž by se tím někdo znepokojoval.Vzhledem k Zemanově nepolíbenosti internetovým prostředím tak moc nepřekvapí, že se takto nechal zmást, v případě policie, je ovšem prohlášení, podle kterého se mohl prezident k dětskému pornu proklikat, mimořádně podivné, jelikož se dá pochybovat, že by policie byla v této věci stejně najivní jako pan prezident.Nabízí se tak otázka, kdo a proč má zájem vytvářet dojem, že na běžně dostupném internetu, lze narazit běžným používáním vyhledávačů na dětské porno a především pak, čeho těmito manipulacemi s prezidentem v hlavní roli, chce vlastně dosáhnout.V každém případě to působí tak, že se znovu objevují snahy, kriminalizovat internetové prostředí prostřednictvím údajné dětské pornografie, stejně jako Internet Watch Fundation před lety.