IBM a špatně vypočtený holokaust


Kniha IBM a holokaust z roku 2001, je poměrně dobře zpracovaná publikace o historii spolupráce americké společnosti IBM s nacistickým režimem.Společnost IBM v té době kontrolovala celých 90% světového trhu s děrnými štítky, takže nebylo zase tak moc překvapivé, že se jejím zákazníkem stalo i Hitlerovo Německo.Překvapivé by naopak bylo, pokud by se jím nestalo už právě proto, že sám Hitler byl nadšeným prosazovatelem mnoha moderních technologií.

Bohužel pro historickou objektivitu, autor knihy se nedržel pouze prokazatelných faktů a zamíchal do jinak kvalitního textu, i holohoaxové báchorky, čemuž se na druhou stranu nelze zase moc divit, jelikož to je u literatury zaobírající se obdobím Třetí říše pro každého autora nepsaná povinnost, pokud se tedy autor nechce stát snadným cílem mocné holohoaxové loby, což pravidelně vede minimálně k jeho dehonestaci, jak ukazuje například případ Normana Finkelsteina.Kniha je nicméně přesto velmi hodnotná, protože přestože se jí holohoaxová loby snaží cíleně zneužít pro podporu holokaustové propagandy, fakta která v ní lze dohledat, paradoxně svědčí o tom, že nacistické Německo nikdy nic takového jako je likvidaci nějakého etnika neplánovalo, jelikož skutečnosti uvedené v knize a holokaustová tvrzení si silně odporují.

Kniha tak má, jak se nás snaží přesvědčit i některé tendenční recenze dokazovat, že si Hitlerovo Německo IBM najalo, aby údajně mohlo pomocí technologie děrných štítků dobře spočítat Židy a cikány, které se prý chystalo zlikvidovat.Důkazem toho pak má být, že se při sčítání už v roce 1933 například zjistilo, kolik v které čtvrti Berlína žije Židů a jakou živnost provozují, i jaké z ní mají zisky.Tato fakta ovšem spíše než na plánování likvidace už v roce 1933 (podle holokaustové literatury přitom měl plán na likvidaci pocházet až z roku 42), ukazují na přípravu k židovské imigraci do Palestiny, kterou nacistické Německo už krátce po zvolení Hitlera kancléřem, s sionisty vyjednávalo a v následujících letech také realizovalo.Nehledě k tomu, že se podobné údaje zjišťují při sčítání i dnes.Tato skutečnost se ovšem do holohoaxové literatury pochopitelně příliš nehodí.

Sčítání lidu v roce 1933, které Hitler pohotově ve spolupráci s IBM provedl, má tak údajně dokazovat jakési jeho nekalé úmysly, a dokonce prý snahu to maskovat skutečností, že se v roce 1930 kvůli krizi sčítání nekonalo.Nicméně současně je v knize uvedeno, že už císařské i výmarské Německo provádělo sčítání každých pět let, takže po posledním sčítání v roce 1925, to bylo už 8 let, oproti dřívějším letům pěti, po kterých se sčítání vždy opakovalo.V době světové války bylo dokonce provedeno jak v roce 1916, tak roce 1917.Tyto skutečnsoti tak dokazují pouze to, že Hitler postupoval naprosto standardně, stejně jako předchozí vlády a všechno ostatní jsou pouhé fantasmagorie, jak je v případě holokaustu zvykem, a jsou postavené pouze na tom, že si Hitler jako jeden z prvních politiků, dovolil využít ke sčítání lidu moderní technologie, za čímž pochopitelně ve spojení s Hitlerem, musí být něco ďábeslského, jelikož se každý učil ve škole, že Hitler holokaust naplánoval a proto musí “logicky” existovat i příprava, která k němu vedla.

Nesporným faktem ovšem zůstáva, že německé hospodářství tak i díky technologiím IBM začalo být velmi efektivní, nicméně tato efektivita se jaksi neprojevovala tak, jak by si autoři legendy o zlém a po zuby vyzbrojeném Hitlerově Německu přáli.A tak ještě v roce 1935, navzdory těmto moderním IT technologiím záváděným už v roce 1933, nemělo Německo žádný tank, ani bojové letadlo, ani zavedenou branou povinnost, zatímco jeho budoucí protivníci už tanky a letadla vyráběli v bezmála tisícových počtech, a disponovali milionovými armádami, přestože systémy od IBM nedisponovali.Hitler tak prokazatelně výhodnou spolupráci s IBM, která si vyžádala nemalé investice, proti svým potenciálním nepřátelům nijak vojensky nevyužil a ani proti židovské populaci, se ještě dlouho po mnohých mezinárodních židovských provokacích, vráždách německých politiků a židovských bojkotech německého zboží, nijak systematicky nepostupovalo.Hitler tak volil především velmi chytrou politiku spolupráce se sionisty, která slavila nebývalý úspěch a dokázal tak eliminovat i následky bojkotu zboží, jejichž cílem bylo německý hospodářský zázrak v zárodku zadusit.

Koncem třicátých let, kdy technologie děrných štítků od IBM už zasáhla téměř všechny oblasti německé společnosti a spousta amerických firem i z jiných oblastí s Německem úzce spolupracovala, prý už “o zlých úmyslech německého velkého bratra nikdo nepochyboval”.Otázkou ovšem je, proč by se někdo z jeho sousedů, měl vzhledem k jeho v té době relativně slabé armádě vůbec Německa obávat, jelikož tím, že bylo Německo IT evropskou mocností, nijak svoje sousedy vojensky neohrožovalo.Za zlé úmysly lze z německé strany pohledem západních mocností ovšem pokládat německý plán na ekonomickou dominanci, které si pochopitelně v zahraničí všimli a Churchill jasně deklaroval, že Německo se svou ekonomikou a finančním systémem stává příliš silným a pro Británii hrozbou.Tomu taky odpovídá britský postup v případě polské krize, kdy Británie navzdory prokazatelným a opakovaným polským provokacím a vyhlášení dvou polských mobilizací, přičemž Německo nevyhlásilo ani jednu, poskytla Polsku záruky, které nemohla dodržet.Tento bianco šek poskytnutý Polsku, tak splnil svůj účel a Poláci v naivní víře v britskou podporu, odmítali všechny Hitlerovy návrhy a pokračovali v agresivní politice, která nakonec Německo zatáhla do války a Británie tak v čele s Churchillem, konečně měla to co chtěla.

Ale zpět k IBM a holokaustu, kterému se mělo Německo neodvratně přibližovat.Německo je počátkem 40. let IT světovou velmocí hned po USA a dostmožná je díky své důkladnosti už i předhání, nicméně po vojenské stránce to s Německem pořád nevypadá moc dobře.Hitler to ví a i po relativně snadném vítězství v Polsku, zůstává nohama na zemi a do vojenské konfrontace, se ani po vyhlášení války ze strany Británie a Francie, navzdory šířené legendě o jeho válkychtivosti, zrovna nehrne.Německo nemá dostatek tanků, a ty co má jsou velmi slabé, nemá adekvátní bombardovací letectvo, které by dokázalo průmysl protivníka paralyzovat.Nicméně asi po třiceti odkladech, Hitler konečně zahajuje 10. května 1940 s “vypůjčenými” českými tanky operaci Gelb a díky revoluční taktice Blitzkriegu, sráží za necelý měsíc a půl zaskočenou Francii na kolena.Británie za kanálem, je ovšem pro německou Luftwaffe příliš silná a především příliš daleko.

Tou dobou má v hlavách vysokých důstojníků SS dozrávat plán na konečné řešení židovské otázky, což má podle tvrzení oficiální historiografie znamenat, fyzickou likvidaci židovského etnika na územích ovládaných nacistickým Německem.Tyto plány pak mají být definitivně zformulovány a především schváleny na konferenci ve Wannsee za Heydrichova předsednictví.Jelikož je Německo IT velmocí, dalo by se jak tvrdí oficiální historiografie předpokládat, že má o počtech židovské populace na svých územích dokonalý přehled, tedy alespoň by tomu tak mělo teoreticky být, pokud by ovšem všichni Židé na okupovaných uzemích poslušně počkali, až si je nacističtí úředníci řádně spočítají, což se ovšem nedělo a velká část obyvatelstva včetně toho židovského, byla včas evakuována na východ, kde ho pochopitelně bolševická moc nutně potřebovala k nasazení v rovněž daleko na východ přesunutých továrnách.Bylo totiž nutno co nejdříve nahradit katastrofální ztráty techniky, v důsledku kterých sovětská armáda prakticky přestala existovat.

Současně se o nějaké okupaci na území Ruska, kde se mělo nacházet právě nejvíce Židů, vzhledem k tamním obrovským rozlohám nedá vůbec mluvit, jelikož přestože existovala jakási frontová linie, obrovská území za ní zůstávala trvale mimo jakoukoliv německou kontrolu, což vzhledem k velmi omezenému počtu vojáků osy, ani moc nepřekvapí.Ve skutečnosti tak tyto oblasti neovládala ani tak německá Wehrmacht, ani SS, ale právě partyzánské skupiny.Výsledkem konference ve Wannsee má být přesto absurdní závěr, že Německo má ve své moci více jak 11 milionů Židů, což o 50% přesahuje i ty nejvyšší současné odhady, které hovoří o pouhých sedmi milionech.I tento počet je ovšem silně přestřelený, jelikož je prokazatelné, že při sčítání docházelo k duplicitám i hrubým odhadům směrem nahoru a rovněž se ignorovaly masové evakuace obyvatelstva z oblastí odrožených německým postupem, aby vůbec mohlo být dosaženo oněch klíčových šesti milionů obětí během údajného holokaustu.

Kde tedy soudruzi z SS a IBM udělali chybu?Je to nakonec poměrně jednoduché, zápis z konference ve Wannsee je prachsprostý a mizerný padělek poplatný době, kdy se všechny počty údajných obětí nacismu řádově navyšovaly, takže nakonec i samotní holokaustoví historici museli tato krátce poválečná hausnumera silně zredukovat.V případě protokolu z Waansse to ovšem možné nebylo, jinak by se pochopitelně znevěrohodnil údajný “hlavní důkaz” o holokaustu.Současně sama nacistická moc ani s technologií děrných štítků od IBM, neměla nikdy o skutečném počtu Židů “ve své moci” moc velký přehled, ba spíše v něm naprosto tápala.To dokazují i záznamy jednotek SS a Wehrmachtu, které měly problém především s jednotkami banditů tvořenými převážně právě Židy, které se přes maximální snahu o jejich eliminaci stále objevovaly a způsobovaly německým jednotkám vážné ztráty jak na technice tak životech, a ani samotní frontoví velitelé nedokázali počty těchto patyzánských skupin v Rusku reálně odhadnout.

Lze tak sotva mluvit o tom, že by Německo mělo takový počet Židů ve své moci, jak se chvástá hloupě zfalšovaný dokument z Wannsee.Pokud by tedy něco takového jako tento “slavný dokument” prošlo ve skutečnosti Heydrichovým schválením, musel by být nutně považován za úplného idiota, který není schopen vnímat realitu a těžko by tak tedy mohl řídit největší likvidační akci v dějinách, protože velká část Židů “v německé moci”, se v ruských nekonečných planinách, pohybovala ve skutečnosti bez jakékoliv německé kontroly a skutečný počet Židů “v německé moci”, byl reálně mnohonásobně nižšší a nemohl by tak ani vzdáleně stačit na šestimilionový holokaust.Tato absurdní situace, by pak měla nastat v době, kdy díky technologiím IBM, měli mít nacisté vše přesně spočteno, ale zjevně neměli a díky absolutní improvizaci, kterou si válečná realita vynutila, ani mít nemohli.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s