Dopis z Osvětimi plný nesmyslů, jako údajný důkaz holokaustu


Jak informovaly Novinky.cz, dopis napsaný vězněm z Osvětimi a objevený údajně až v roce 1980, kdy byl ovšem z 90 procent nečitelný, se nyní podařilo zrestaurovat natolik, že je z velké většiny znovu čitelný.Jedná se tak prý o přesný popis toho, jak „továrna na smrt” Osvětim fungovala a dokonce prý jde o jeden z nejdůležitějších dokumentů holokaustu.Skutečnost je taková, že tento údajný dopis, je pouze snůškou naprostých nesmyslů a lží, podobně jako spousta dalších podobných “svědectví” z Osvětimi.Nelze tak znovu nepřipomenout slova Normana Finkelsteina, že vzhledem k nesmyslům, které průmysl holokaustu denně chrlí, je zázrak, že je popíráčů tak málo.

Co se pak týká samotného dopisu, je předně dosti pochybné, že tento dopis je vůbec autentický, jelikož průmysl holokaustu má bohatou zkušenost s fabrikováním všemožných “důkazů”, ať už to bylo údajné mýdlo z židovského tuku, nebo stínítka z lidské kůže, které byly bohužel až po mnoha desetiletích ohlupování, prostřednictvím moderní vědy, odhaleny jako podvrhy.Koneckonců jestli je dopis skutečně pravý a nebo není, není zase tak podstatné, podstatná jsou tvrzení která obsahuje a která mají být údajně popisem skutečných událostí.Už na první pohled, se ovšem tato tvrzení, dostávají do zásadního rozporu, s prokazetelnými fakty.

Autor dopisu, tak měl být přidělen k Sonderkomandu, které mělo mimojiné za úkol, odstraňovat mrtvoly z plynových komor.Už tady se tak jedná o naprostý nesmysl, jelikož manipulace s mrtvolou, která je usmrcena plynným kyanidem tak, jak se to provádí například i v některých plynových komorách v USA při popravách odsouzenců, je extrémně nebezpečná, takže obsluhující personál, který s mrtvolou manipuluje, musí být vybaven speciálním oblekem včetně masky, jinak hrozí vážné poškození zdraví, případně i smrt.Současně musí být veškerý zbytkový plyn z komory ventilací odveden dřívě, než personál vůbec do komory vstoupí.I při použití plynného kyanidu v případě prázdných budov, z důvodu likvidace hmyzu, výrobce varoval, že se do takto ošetřených budov nesmí 48 hodin vstupovat.Podle dopisu, však členové Sonderkomand bez jakýchkoliv ochraných oděvů opakovaně pracovali se stovkami mrtvol údajně otrávených kyanidovými parami, současně v zamořených prostorech, aniž by je to jakkoliv ohrozilo.Jediným vysvětlením pak je, že tito jedinci byli mimozemského původu a vůči kyanidu imunní a nebylo je tak ani možné následně kyanidem usmrtit, jak se v dopise tvrdí.

Další “svědectví” se týká dobře známého Zyclonu B, který se měl k vraždění používat.Přestože je všem kdo se o problematiku alespoň okrajově zajímají známé, že plechovky s Zyclonem žádný plyn neobsahovaly, v osvětimských “svědectvích”, se tento blábol do omrzení opakuje a tento dopis není opět vyjímkou.Plechovky nikdy neobsahovaly žádný plyn, pouze granulát, který byl nasycen kyanidem, ovšem za běžných podmínek byl jejich obsah naprosto neškodný.Plyn se začal z granulí významněji uvolňovat až při teplotách hodně nad 30 stupňů, jelikož byl určen pro použití ve speciálních zařízeních firmy Degesch pro ošetření šatstva a dalšího materiálu.Je tedy nemožné, aby se jedovaté plyny z granulátu mohly uvolňovat za běžných podmínek v množství, které by někoho mohlo ohrozit na životě, navíc pak za chladných dnů a v zimě, což odkazuje plynování osob Zyclonem do říše bajek.

Podle dopisu, měla být plynová komora v Osvětimi, vybavena hermetickými dveřmi.Přestože se toto tvrzení o těchto plynotěsných dveřích objevuje v mnohé holokaustové literatuře, neexistuje žádná fotodokumentace, která by to dokazovala.Na všech fotografiích, jsou tak pouze dveře obyčejné.Jelikož ani okénka údajné komory nejsou hermeticky uzavřena a dala by se současně snadno rozbít, stejně tak v případě běžné stavby, s běžnou střechou, lze sotva u nějaké plynotěsnosti mluvit.Umisťovat tak za této situace, kdy mohl plyn z takové budovy unikat rovnou několika místy, hermeticky uzavíratelné dveře, by nemělo valného smyslu.Je tak zjevné, že budovy dnes označované jako plynové komory, jimi nikdy nebyly.

“Svědectví” v dopise dále popisuje spalování mrtvol.V dopise se tvrdí, že při spalování nebylo třeba paliva, jelikož byl k dispozici tělesný tuk, který těla obsahovala.To je samozřejmě  naprostá fantazmagorie, která je možná, jen ve vybájeném světě holokaustu.Tělo obsahuje velké množství vody, která hoření brání a už jen k dehydrataci těla, aby následně z velké části shořelo, je tak vždy potřeba nějaké palivo a ne zrovna v zanedbatelném množství.Přestože se v některých táborech používaly i olejové pece, v Osvětimi pece Topf byly výhradně na koks a jiné palivo v nich nebylo možné použít, natož pak tuk.Reálně tak v kremačních pecích Topf v krematoriu v Osvětimi, bylo potřeba ke spálení těla kolem 50 kg koksu a jedno tělo nebylo možno v těchto pecích spálit v průměru pod 60 minut.Jelikož ani dnešní moderní kremační pece, u nichž je spalování řízené počítačem, nejsou schopny spalovat těla rychleji, protože se zde naráží bohužel pro holohoax, na hranice fyzikálních zákonů.

Jedinou cestou jak spálit tělo významně rychleji, by bylo zkonstruovat mimořádně výkoné pece dosahující teploty až 2000 stupňů (běžně kolem 1 000), což by bylo technicky velmi náročné a především neúnosně drahé.Takové pece, které i dnes uvažujeme pouze teoreticky, pak před třičtvrtě stoletím, v Osvětimi ani jinde, nacisti prokazatelně neměli a i kdyby měli, stejně by se v nich takovou rychlostí, jak nám tvrdí svědci, spalovat nedalo.”Svědecká” tvrzení o spalovaní stovek až tisíců mrtvol během několika málo dnů, či dokonce za den, jsou tak naprosto mimo realitu a jsou tak prokazatelně vylhaná.Současně je celkem komické, že mnozí holokaustoví historici uvádí, že se při spalování těl v osvětimských pecích, koks přece jen používal, tedy že nebylo možno, je spalovat jen díky tělesnému tuku.Takzvaní svědci a holokaustoví historici, se tak vzájemně usvědčují ze lži.

Ačkoliv je v článku z dopisu citováno už tak dost absolutních nesmyslů, autor článku nás o jeden, který se také v dopise nachází ošidil.Zřejmě zde už přece jen zapracoval rozum a někdo naznal, že až takový nesmysl, by už někteří čtenáři mohli odmítnout přijmout a celý dopis by tak mohl ztratit na věrohodnosti.V dopise se totiž podle jiných zdrojů také tvrdí, že do plynové komory bylo nacpáno 3 000 osob, což je vzhledem k velikosti údajných plynových komor naprosto neuskutečnitelné.Faktem je, že mnozí ostatní “svědci” jsou v tomto směru mnohem střízlivější a uvádí počty mnohonásobně nižší.Tyto markantní rozdíly v uváděných počtech pak opět pouze dokazují, že popisované události, nemají žádný reálný základ.Pokud budeme přece jen udávaný počet 3 000 osob brát ještě chvíli vážně, podle tvrzení v dopise, po půl hodině byly všechny oběti po smrti (což je vzhledem k reálným zkušenostem s popravami pouhé jedné osoby kyanidem i ve speciálních hermeticky uzavřených komorách velmi pochybné), začala jejich přeprava do osvětimského krematoria.

Zde by ovšem nastal neřešitelný problém, jelikož jedno osvětimské krematorium, mělo jistý maximální výkon kolem asi 120 těl za den, to ovšem v ideální situaci, kdy byly všechny pece v provozu, což nebylo pravidlem, protože pece vyžadují překvapivě pravidelnou údržbu.A to zvláště v případě takovýchto obrovských počtů těl, jelikož pece pro takovýto extrémní provoz, nebyly nikdy navrženy.Jelikož se tedy údajně plynovalo prakticky téměř každý den a to od rána do večera, jinak by do konce války nebylo současně možno dosáhnou oněch požadovaných astronomických počtů zabitých Židů, s kterými operuje dnešní holohoaxová literatura, vyvstal by závažný problém s jejich spalováním.Dostávame se tak k zcela absurdní disproporci cca 3 000 těl/hodina, jak uvádí “svědek” v dopise, versus realita, která omezovala  kapacitu krematoria na cca 120 těl/den, nebo 6 těl/hodina, jelikož pece mohly pracovat pouze 20 hodin denně.Krematorium, by tak nebylo schopno spálit oněch 3 000 těl, což měla být údajně zhruba hodinová produkce jedné komory (podle svědků a holokaustové literatury jich bylo víc), ani za celý týden, i kdyby se v pecích spalovalo bez přestávky, což bylo ovšem technicky nemožné.Podle “svědectví” Elieho Wiesela a Primo Leviho, pak v srpnu 44, prý bylo zabito za jediný den 24 000 osob. Tyto jednoduché počty, tak tato “svědectví” opět odkazují pouze do světa fantazie.

Jednoznačný závěr tedy je, že holokaust, by mohl fungovat pouze ve světě, kde neplatí fyzikální zákony, v reálném světě pak všechny popisované údajné holokaustové události, velmi záhy tvrdě a nekompromisně narazí na fyzikální bariéry.Dopis je tak prokazateně plný nesmyslů, či spíše lží, a jediné co dokazuje je skutečnost, že autor nikdy žádnou plynovou komoru pro usmrcování osob neviděl a ani nemohl.Holohoaxová loby ovšem dobře ví, že čtenáři mainstreamu spolknou každý nesmysl a proto se tyto přihlouplé texty, mohou stále objevovat.