Demokratura DOWN, Kajínek FREE


Je opravdu mimořádně zajímavé sledovat, jak se prostituti, převlečení za politiky, vůči propuštění údajného vraha Jiřího Kajínka vymezují.A tak zatímco jsme mohli do dnešních dnů jejich kriplovskou povahu jen tušit, v souvislosti s jeho omilostněním, se nám tyto rádoby politici, odhalili v celé nahotě.A tak třeba Kalousek, označuje Kajínka za sprostého vraha a je mu prý z něho nevolno, a  Sobotka si zase stěžuje, že se z vraha, stává celebrita.Především by si tito dva političtí prostituti ovšem měli uvědomit, že celebritu z Kajínka udělal především zkorumpovaný soudní a policejní systém demokratury, jehož jsou oni dva už dlouhá léta nedílnou součástí a na jehož fungování mají zjevně svůj podíl, jinak si lze sotva vysvětlit, tyto jejich “protikajínkovské” filipiky, jelikož Jiří Kajínek, si za  vraždy, které mu nebyly nikdy prokázány, už odseděl téměř čtvrt století.

Ať tak či tak, je každému i pologramotnému jedinci jasné, že odsouzení Kajínka smrdí na sto honů, a že jediným “důkazem” proti němu, je jeho slovy, pouze svědectví jednoho smradlavého cigána, navíc s bohatou trestní minulostí.A tak jeho kritici  jen tupě opakují svoje mantry, že soudy několikrát přehodnotily rozsudek nad Kajínkem a došly vždy ke stejnému závěru.To ale asi sotva může překvapit, že soudy, které se opakovaně staví rozsudky pouze na základě svědectví pochybných existencí, soudí stále stejně, a bylo by naopak velmi překvapující, pokud by z ničeho nic změnily názor, obzvláště v situaci, kdy se osoba Jiřího Kajínka, notorického útěkáře a recidivisty, takto nabízela.Demokratura si ovšem tímto zdánlivě ideálním obětním beránkem vykonala medvědí službu, a tak ji stíny tohoto zmanipulovaného procesu, po více jak dvaceti letech dostihly.

Pokud se pak vrátíme k samotnému policejnímu vyšetřování dvojnásobné vraždy a pokusu o třetí v Borských serpentinách a následnému soudnímu procesu, těžko by jsme hledali jiný příklad, takto mimořádně odfláknuté práce jak policie, tak soudu.Nebyla tak provedena rekognice, která se provádí i u běžných případů přepadení, kde ani nedojde ke střelbě, natož k usmrcení.Jak a kdy k provedení rekognice přistupovat, pak jasně stanoví zákon v paragrafu § 93 odst. 2 trestního řádu, takže se nikdo u policie nemůže vymlouvat, že došlo k nedopatření, či opomenutí.Zákon tak jasně říká, že “k provedení rekognice se přistoupí, pokud je pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost. Trestní řád stanoví požadavek, aby se k provádění rekognice vždy přibrala alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněná.”Nic takového ovšem policie neprovedla, přestože je ze zákona naprosto zřejmé, že ji měla provést a jak ji měla provést.K “ztotožnění” Kajínka jako pachatele, pak došlo údajnými svědky až během samotného soudního jednání, kdy seděl sám v poutech na lavici obžalovaných, takže tyto výpovědi jsou naprosto bezcené, což ovšem soudcům překvapivě nevadilo, ačkoliv je tento postup v zásadním rozporu s tím, co stanoví zákon.

Policie neprovedla ani rekonstrukci na místě činu, která se rovněž provádí běžně u mnohem méně závažných trestných činů, než je dvojnásobná vražda.Rekonstrukce je pak důkazní prostředek spočívající v obnovení situace a okolností, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah.Jedná se současně o prověření výpovědí podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka.Je tedy zřejmé, že rekonstrukce měla být neodkladně provedena, nic takového se ovšem nestalo.Dodatečnou rekonstrukci nepožadovaly ani soudy, které případ opakovaně přezkoumávaly, přestože několik ministrů spravedlnosti i předseda nejvyššího ústavního soud Pavel Rychetský vyslovili vážné pochybnosti o tom, že k činu došlo tak, jako ho líčí svědci.Korunu pak tomu všemu nasadila mluvčí soudu, který Kajínka odsoudil k doživotí, když na otázku, proč nebyla provedena rekonstrukce odpověděla, že provedena nebyla proto, jelikož Kajínek odmítal vypovídat, takže prý nedávala smysl.Soud tak tedy zjevně a opakovaně ignoruje znění zákona, který jasně říká, že při rekonstrukci se jedná o prověření výpovědí podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka, nikoliv tedy pouze obžalovaného, jak se nám snaží nalhat mluvčí soudu.

Jako zcela absurdní lze pak označit skutečnost, že přestože Kajínek měl podle policie i soudu vraždit na objednávku, údajný objednavatel vražd, plzeňský podnikatel Vlasák byl sproštěn viny a jiný nebyl nikdy dohledán, respektive se ho ani nikdo dohledat nesnažil.Soud se prostě spokojil s tím, že Kajínek vraždil na čísi objednávku, celé pozadí toho případu ale v klidu ignoroval, přestože bylo vzhledem k osobě zavražděného vyděrače Štefana Jandy jasné, že na jeho smrti mohlo mít zájem velké množství osob, které policii nebyly rozhodně neznámé.Soud i policie rovněž ignorovala indicie a svědectví, které mohly Kajínkovi pomoci, přestože na ně bylo opakovaně upozorňováno i ve sdělovacích prostředcích, takže policie se jimi měla povinnost zabývat, což neučinila.Tato svědectví tehdejších vězňů nedaleké věznice, však byla v zásadním rozporu s tím co vypověděl Pokoš, takže moc nepřekvapí, že jsou ještě dnes policií i soudy ignorována.

Rovněž podezřelé jednání některých policistů, konkrétně Kronďáka, jak uvedla Jandova manželka ve své výpovědi, bylo soudem ignorováno.Kronďák tak podle její výpovědi znal cestu na místo činu, které v té chvíli znát nemohl, což on ovšem popřel.Rovněž to byl policista Kronďák, který Jandovi a jeho bodyguardům “poradil”, aby v následujících dnech kdy došlo k vraždám, nenosili zbraně, které jinak všichni nosili.Navzdory těmto zásadním zjištěním, nebyl nikdy Kronďák vyšetřován, natož aby byl obviněn.Poslední Jandova slova pak zněla, “mám tady svýho policajta” a zjevně ho tam měl, v tom se nemýlil.Přestože pak Janda a Julian Pokoš byli zlikvidováni naprosto profesionálně několika ranami do hlavy i těla, druhý z Pokošů následně po tom, co zůstal ležet postřelen na zemi, nebyl doražen jak by se dalo čekat rovněž ranou do hlavy, ale z nějakého důvodu střelen z bezprostřední blízkosti do zadku.Je tedy otázkou, prož by měl mít Kajínek zájem na tom, aby jediný svědek jeho zločinu přežil.

Kajínkův případ je tak plný hrubých procesních chyb – pokud ovšem ještě takovéto ignoranství lze vůbec označit za chybu, rozporuplných výpovědí, podivného chování policie a dokonce i soudů, které otevřeně ignorují znění zákona a samotná mluvčí soudu pak rovnou drze lže.Pokud pak Sobotka, Kalousek a další obhajují tuto policejní a soudní frašku, jsou buď notně omezení, nebo mají z nějakého důvodu enormní zájem na tom, aby k řádnému vyšetření Kajínkova případu, nikdy nedošlo.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s