Veřejnoprávní média už připravují půdu ministerstvu pravdy


Ve čtvrtek ve Dvaceti minutách Radiožurnálu, byl dán prostor koordinátorce Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (ministerstvo pravdy) Evě Romancovové, aby mohla veřejnosti vysvětlit, jak bude toto centrum pracovat a jak se chce s takzvanými dezinformacemi, které se šíří prostřednictvím internetu vyrovnat.Na tom samozřejmě nevidíme nic špatného, pokud by ovšem moderátorka Radiožurnálu, nekladla paní koordinátorce silně sugestivní otázky, které už samy o sobě manipulují posluchačovým myšlením žádáným směrem, ať už je odpověď na ně jakákoliv.

trust-govNení to samozřejmě nic zas příliš nového, jelikož televizní, a jak vidno už i rozhlasové moderátorky, nejsou ve skutečnosti žádné moderátorky, ale velmi dobře vyškolené manipulátorky, obratně využívající všemožné logické klamy, tak aby posluchače, či diváky, kteří nejsou ve své většině schopni tyto manipulace postřehnout, ovlinily bez ohledu na to, co tázaná osoba odpoví.Pokud pak tato osoba stojí na stejné názorové straně, jako v tomto případě paní koordinátorka, odpovídá se jí velmi snadno, pokud je pak osobou nějaký názorový oponent, je těmito otázkami zahnán do rohu, pokud se ovšem nejedná o velmi dobře připraveného diskutéra, který se současně vyzná v těchto manipulačních technikách a dokáže je odhalit.

Manipulátorka Radiožurnálu, se tak během celého pořadu, snaží sytematicky svými otázkami posluchačům sugerovat, že česká veřejnost je náchylná dezinformacím věřit a pochopitelně současně jasně naznačuje, že jsou to ty “dezinformace”, přicházející z alternativních zdrojů, respektive z těch zdrojů, které nemá vládnoucí demokratura pod palcem.Jedná se tak o velmi rafinovanou techniku, jak v méně kriticky myslících jedincích, kterých je většina, vyvolat přesvědčení, že všechny tyto zdroje jsou apriori nedůvěryhodné, zatímco mainstreamová média jsou ztělesněním objektivity. Paní Romancovová se tomuto tvrzení pochopitelně příliš nebrání a ochotně přitakává, že tomu tak opravdu je.Samozřejmě to, že tvrzení, že česká veřejnost je k jakýmkoliv dezinformacím náchylnější, než veřejnost v jiných zemích, nelze podpořit žádnými důkazy, což paní koordinátorka paradoxně připouští, jí nebrání, ho prezentovat jako fakt.

Celá tato zjevně dobře nacvičená šaráda, vydávající předpoklady vycucané z prstu za fakta, má pak především za cíl, u posluchačů odůvodnit existenci tohoto nově založeného ministerstva pravdy, které více než co jiného, připomíná Dona Quijota a jeho boj s větrnými mlýny, jen s tím rozdílem, že Don Quijot neměl v zádech restriktivní složky se silovým ministerstvem, jakým MV je a pro které bude tento orgán sbírat jen tak mimochodem informace, o nekalých aktivitách, ohrožujících sluníčková dogmata.Ministerstvo pravdy, pokud by mu pak vůbec šlo o dezinformace, by se mělo zaměřit především na závislý mainstream, který je  manipulacemi a deziformacemi přímo zamořen, což ukázkově dokladuje i tento  manipulační pořad Radiožurnálu.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s