Jak farmaceutický moloch vydělává na lécích off – label


Pokud jde o samotný termín off – label, ve zdravotnictví se tak označují léky, které jsou použity v případech, pro jejichž indikaci nebyly schváleny.Zdroje oficiální zdravotnické propagandy tvrdí, že použití léků off – label, má pouze bohulibé důvody a že se využívají výhradně v případech, kdy off – label preparát může zaplnit terapeutické mezery, které nelze odstranit indikovanou léčbou, což nezřídka může zachránit lidský život.To vše se zakládá na skutečnosti, je zde ovšem ještě druhá a podstatně temnější strana léků off – label, kterou už se oficiální zdravotnické autority moc nechlubí.

OFF-LABEL-DRUGS

Farmaceutické firmy, totiž nevyvíjí daný preparát s  cílem, distribuovat ho jako lék jen s jednou jedinou indikací, jelikož by tak přicházely o miliardové zisky.Léky pak nejsou často registrovány za tím účelem, pod kterým ho chtějí firmy prodávat, ale vybírají si registraci takovou, aby byl registrační proces co nejméně problematický a především co nejkratší, a lék tak mohl jít co nejdříve na trh a vydělávat.Proto tak může být například možné, aby antidepresivum, které vedle svého indikovaného a schváleného použití, prokázalo účinky v redukci váhy, bylo v rámci off – label politiky, jako lék na hubnutí i nabízeno.

Podle situace na trhu, označí farmaceutický koncern jeden efekt za žádoucí terapeutický účinek a ostatní za nežádoucí.Nebo určí, že oba jsou žádoucími terapeutickými účinky a ten stejný preparát bude prodávat dvěma různým cílovým skupinám.Co je pro jednu nežádoucí, je pro druhou terapii žádoucí a naopak.Samozřejmě off – label, tedy často nelegálně.Pokud pak dochází k tomu, že se u jednoho léku,  či vakcín, indikace liší podle toho, pro jakou oblast jsou určeny, je toho taky dosaženo díky kouzlům, které umožnil systém off – label.A že lék může mít vážné nežádoucí účinky, které jsou vzhledem k typu onemocnění nepřijatelné?Takovým detailem se už firmy nezabývají, kšeft je kšeft.

Předepisování off – label léků tak není v medicínské praxi běžné jen u jinak neléčitelných případů, jak se nám snaží zdravotnické autority sugerovat, ale jsou předepisovány naprosto běžně.Jedná se tak v praxi i o polovinu předepisovaných léků a v některých případech i mnohem více.Jelikož farmafirmy se touto skutečností nechlubí, odhady jsou téměř jistě u své spodní hranice.Farmaceutické firmy, pak platí v případě, že jsou usvědčeny z kriminálních praktik v oblasti off – label, velmi ochotně stamilionové “držhubné” poškozeným, než by riskovaly soudní proces, kde by musely zpřístupnit interní materiály.Proto k soudním procesům prakticky nedochází a tyto firmy tak po zaplacení pro ně často směšné sumy, dál pokračují v těchto nelegálních praktikách.Není totiž vyjímkou, že jen jeden preparát distribouvaný off – label, zajišťuje firmě několikamiliardový roční obrat a riziko, že bude nucena platit nějaké to odškodné, za to prostě stojí, jelikož není nikdy tak vysoké, aby firmu praktikující tyto zločinné praktiky, nějak vážně ohrozilo.

Jelikož se tedy jedná o běžně rozšířenou nelegální praktiku, bez které by farma koncerny nemohly tak profitovat, občas se stane, že padne kosa na kámen, a celé toto svinstvo  hazardující  se zdravím a životy milionů lidí se provalí.Jelikož se tedy jedná o nelegální praktiku, čehož jsou si tyto firmy moc dobře vědomy, bylo by dost najivní předpokládat, že vše je ponecháno náhodě.Každá větší farma firma je na tuto situaci dobře připravena, a disponuje tak na běžné poměry přebujelým právním aparátem, který má za úkol žehlit, pokud se lži marketingového oddělení provalí, případně dojdeli i k nějakým škodám na zdraví milionů pokusných králiků.

A že to nejsou žádné fantazie, dokazují případy z nedávné doby, o kterých se ovšem v mainstreamu příliš nedočtete.Jsou však k dispozici na amerických vládních webech s příponou .gov, což mimojiné dokazuje, že v USA není snaha tyto případy tajit.Otázkou však je, kolik lidí tyto weby čte, a vzhledem k obrovské spotřebě off – label preparátů, jich mnoho nebude.V roce 2004 tak  firma SCHERING-PLOUGH musela zaplatit $345 milionů za ilegální marketing léku Claritin.V roce 2005 byla společnost ELI LILLY ochotná zaplatit $36 milionů za stejný kriminální čin, když nabízela lék Evista schválený FDA pro léčbu osteoporozy, mimo jiné jako lék pro prevenci rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění, pro které už pochopitelně schválen nebyl.V roce 2013 pak společnost Johnson & Johnson musela zaplatit 2,2 miliardy za trestný off- label marketing a poskytování provizí, tedy úplatků lékařům a lékarníkům.Společnost nabízela lék Risperdal schválený k léčbě schizofrenie, i jako lék na neklid, úzkost a pro další neindikovaná užití.V roce 2004 společnost Pfizer byla nucena zaplatit $430 milionů za to, že nabízela lék na epilepsii Neurontin, i jako neindikovaný lék na nesouvisející stavy.Seznam dalších firem, které byly pokutovány za protizákoný off – label marketing najdete i na Wikipedii, nejsou tam ale zdaleka všechny případy.

Pokud pak tedy je podle statistik zodpovědná současná medicína  za několikanásobně vyšší počet úmrtí, než střelné zbraně, v souvislosti s těmito fakty to nepřekvapuje.Až tedy budete mít nutkání, spolknout zase nějakou tu pilulku, kterou vám předepsal váš lékař, nebo si nechat aplikovat nějakou tu vakcínu proti chřipce, uvědomte si, že nezanedbatelné množství preparátů, se dostalo na trh jen díky korupci a manipulacím, na principu off- label a že nějaké etické zásady, nebo vaše zdraví, jsou pro ty kteří tyto farmaceutické firmy řídí, až na posledním místě.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s