Film Zločin v Polné – další historická lež na scéně


Film Zločin v Polné, který měl nedávno premiéru v televizi, (recenze druhého dílu) je další ukázkou toho, jak se vytváří vylhaná “historie”.Jelikož většina populace neumí číst, tedy přesněji řečeno, není schopna přelouskat text delší než pár stran, což je v případě materiálů, jako je přepis soudního jednání s Leopoldem Hilsnerem, čítajícím stovky stran, docela problém, prostor tak v takové situaci dostáva filmová tvorba, která je díky své typické zkratkovitosti, ideálním prostředkem k manipulaci.

ritual

Tento film je tak dílem, které se snaží tvářit, že vychází z historických faktů, ve skutečnosti fakta, která se někomu, kdo natočení filmu inicioval, nehodí do krámu, prostě vynechává a divákovi se tak cíleně lže.Jedná se tak zjevně o materiál jednoznačně propagandistický, nikoliv historický.V úvodu filmu se pak tvrdí, že “Většina vět pronesených v soudních síních byla řečena doslovně”.Ve skutečnosti, mnohé nebylo z nějakých důvodů, řečeno vůbec.

Přestože tak zápis ze soudního jednání čítá stovky stran, ve filmu je z jejich obsahu, využito sotva několik procent.Výpovědi znalců jsou neúměrně zkráceny a je dán naopak nepřiměřeně velký prostor Hilsnerovu obhájci, dr. Auředníčkovi.Je pochopitelné, že film nemůže zobrazit celý proces, nicméně to že jsou vynechána klíčová svědectví a výpovědi znalců, je důkazem, že se jedná o manipulaci.Přitom film nemá rozhodně nějakou zanedbatelnou stopáž, aby se podstatným skutečnostem, nemohlo dát více prostoru, když navíc film obsahuje pasáže, které jsou pro případ vraždy v Polné zcela bezcenné, ovšem z propagandistického hlediska, jsou velmi hodnotné.

Ve filmu se tak například tvrdí, že žádost obhájce, aby byla provedena rekonstrukce, která by prověřila, zda svědci mohli na jimi uváděnou vzdálenost Hislnera rozpoznati, byla zamítnuta.To je ovšem lež.Obhájce ve skutečnosti žádal, aby se soud odebral na místo a tam to prověřil.To sice bylo soudem zamítnuto, nicméně soud rozhodl, vyslat na místo pověřenou osobu, což se také stalo.Bylo tak prokázáno, že v danou denní dobu, kdy svědci měli Hilsnera pozorovati, ho na tuto vzdálenost rozeznat mohli a dokonce bylo možné si i ověřit čas na hodinách, jak také tvrdili, což se obhajoba snažila usilovně zpochybnit.O těchto “detailech” vyšetřování, se ovšem ve filmu pochopitelně nic nedovíte.

Hilsnera pak v den vraždy vidělo se po městě poflakovat hned několik svědků a to v doprovodu dvou dalších osob, dle jejich vzhledu židovského původu ve městě neznámých, a viděli je jít v inkriminovanou dobu, spěšně směrem k místu činu.Hilsner ovšem o těchto osobách, které zjevně dobře znal, odmítl v průběhu soudního líčení cokoliv bližšího sdělit a dohledat tyto osoby, se soudu nepodařilo.O tom se ve filmu taky decentně mlčí.

Kromě svědků, pak proti Hilsnerovi svědčily jeho potřísněné kalhoty.Tyto kalhoty byly nalezeny skryté v synagoze v bedně a byly ještě vhlké, jak se je někdo pokoušel prát a dostatečne je nevysušil.V této podstatné věci se tak ve filmu také lže, když je četníci údajně našli u Hilsnera doma.Hilsner pak přiznal, že jsou jeho a dosvědčili to i svědci kteří je Hilsnerově matce darovali, i jeho matka.Současně dosvědčili, že na kalhotách žádné skvrny původně nebyly, že je tedy Hilsner nedostal už se skvrnami, jak se nám opět snaží tvůrci filmu rafinovaně podsunout.

Jelikož v té době ještě nebyly dostupné metody prokázání lidské krve se stoprocentní jistotou, znalci se vyslovili, že se jedná o lidskou krev s vysokou pravděpodobností.Co ovšem nemohli na 100% potvrdit znalci, potvrdil sám Hilsner, když se závěr znalců, podle kterého skvrny nejspíše pochází od krve lidské, snažil u soudu vysvětlit tím, že si kalhoty potřísnil svou vlastní krví, když se zranil při práci na trati.K jeho smůle, přítomní svědci ale vyvrátili, že by u Hilsnera došlo k takovému zranění, které by způsobilo tak silné krvácení a že šlo jen o povrchovou odřeninu, která vůbec nekrvácela.V každém případě tak Hilsner tímto nepřímo přiznal, že skvrny na jeho kalhotách, pochází od krve lidské.Toto klíčové tvrzení Hilsnera, ja také ve filmu zamlčeno.

Mohli by jsme ještě uvést další fakta, která byla klíčová a která film ignoruje jako nepohodlná, ale tyto příklady jsou jistě dostačující na to, aby dokázaly, že se v případě tohoto filmu nejedná o žádnou historickou rekonstrukci, ale o ryzí propagandu, která má za cíl diváky manipulovat a předkládá tak široké veřejnosti zfalšovaný obraz této historické události.

Jsme samozřejmě daleci toho, aby jsme bez existence přímých důkazů tvrdili, že byl Hilsner pachatelem této vraždy, skutečnost je ovšem taková, že všechny indicie nasvědčují, že jí byl přítomen, nebo se nacházel blízko místa činu, v době jejího spáchání.Demokratura by se pak namísto natáčení filmů na objednávku, plných propagandistických lží o bezmála 120 let starém případu, měla soustředit na svoje vlastní zprzněné procesy z nedávné doby, jako je případ Kajinka, Kramného a nebo Šafránka, v kterých došlo k odsouzení jen na základě pochybných svědectví, spekulací a nebo dokonce i přesto, že důkazy svědčily ve prospěch obžalovaného, ale soud je prostě ignoroval.Ve srovnání s těmito případy, vyšetřovatelé polenské vraždy, odvedli  v rámci možností své doby, mnohem lepší práci, než více jak o sto let později současná justice, která má navíc k dispozici, techniky moderní vědy.

V konečné konfrontaci filmové mystifikace s historickými fakty, se tak paradoxně  všem schopným ještě kriticky myslet, v celé nahotě odhaluje tristní stav současné justice, která ve srovnání s justicí C. k. mocnářství, může obstát jen stěží.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s