Gumové paragrafy, záruka bezpráví


Co to vlastně je, takový gumový paragraf?Pokud nevytvoříme v případě zákonu nějakou exaktní a především srozumitelnou definici, které může porozumět každý jedinec bez právního vzdělání, tak nemá vlastně žádný význam a každý si ho může vyložit po svém.Pokud takový stav v zákonech panuje, nutně to vede k anarchii, čili stavu bez pořádku a nakonec k bezpráví.Gumový paragraf, respektive zákon, má tedy všechny znaky, které jsme už vyjmenovali.Chybí mu tedy především jasná, přesná a srozumitelná definice, které porozumí každý a kterou nelze podle potřeb “ohýbat”.Dalším vedlejším, ale zato neméně důležitým rysem, je používání termínů,  jejichž výklad může být různý, respektive vágní a nebo je termín nejasný, či matoucí, už sám o sobě.Použítí takovýchto slov, tedy synonym, neboli slov s podobným významem, má jistě smysl v beletrii, kde je květnatost a odstínění významů vítáné, v zákonech ovšem, kde by měla být primární srozumitelnost, nemají co dělat.

paragraphJako příklad můžeme vzít třeba takové podněcování, konkrétně k nenávisti, kterým se dnes hojně straší v závislých mediích, v souvislosti s  projevovanými antipatiemi vůči “uprchlíkům”.Slovu “podněcování”, asi většina populace svým způsobem rozumí, ale sotva zcela přesně, a málokdo bude schopen uvést jeho odpovídající a především všem srozumitelný ekvivalent.Takže vězte, že tento knižní termín, který se v běžné mluvě prakticky nevyskytuje (asi se málokdy setkáte s tím, aby vás někdo okřikl “nepodněcuj!!”), odpovídá zcela běžnému a všem naprosto srozumitelnému slovu “navádění”, jehož význam chápou i děti předškolního věku.A jak jistě uznáte, navádění, je zcela něco jiného, než jak většina vnímá vágní termín podněcování.Je to o to pikantnější, že trestný čin navádění, už trestní zákoník dávno zná.Takže vytvoření duplicitně  “nového” trestného činu s pro většinu nejasným  ale významově identickým výrazem s libovolným přívlastkem, je zjevně účelové. Pochopitelně zákonodárci nezvolili slovo, které je naprosto srozumitelné, ale termín, který se dá dobře právně “ohýbat”, což bylo koneckonců hlavním cílem.Příčinou nenávisti pak může být pouze silné ublížení, křivda, nebo strach, ale nikdy nemůžete u někoho vyvolat nenávist naváděním, nebo chcete-li podněcováním.

Závěr je tedy ten, že v důsledku tak lze tento gumový paragraf použít proti každému, kdo bude poukazovat na nepohodlné skutečnosti.Pokud tedy například někde veřejně prohlásíte, nebo napíšete, že nějaké etnikum, se podílí na polovině trestných činů, přestože jeho zastoupení v populaci je jen asi 15%, můžete za toto konstatování faktu, být odsouzení za podněcování k nenávisti, protože tato skutečnost, může v někom hypoteticky vyvolat strach a potažmo i nenávist.Nenávist tedy nevyvolavá nějaké podněcování, ale strach a zákonodárci by tedy měli vytvořit i paragraf proti strachu a možná i proti hladu.Vy navíc ale za tuto skutečnost nejste odpovědní, za tu je odpovědná společnost a politický systém, ve kterém se toto děje.Ta stejná společnost, ale svoji odpovědnost přenese na vás a ješte vás za to pošle do kriminálu.Jedná se tedy zjevně o zločinný systém, kde se trestá nikoliv jakési podněcování k čemusi, ale poukazování na demokratuře nehodící se fakta.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s