Zrušení uvěrového otroctví – historické tabu německého národního socialismu


U většiny z věcné diskuze vyloučených  témat, je vždy snaha, skutečný důvod tabuizace, nahradit důvodem zastupným.Proto  je německý národní socialismus,  prezentován jako systém s agresivní  idelologií, budujicí vojenskou mašinerii,  usilujici o válku a ovládnutí světa, v umírněnějšich verzích této legendy, však minimálně Evropy a Ruska.Skutečnost je ovšem přesně opačná, a váleční štváči konce třicátých let 20. stoleti, neseděli v Berlině, ale především v Londýně.

Dipl-Ing-Gottfried-Feder+Das-Manifest-zur-Brechung-der-Zinsknechtschaft-des-GeldesProblémem Německa období nacismu, tak není to, co nám sdělovací prostředky neustále omílají, ale právě to, o čem nemluví vůbec.Klíčový problém nacismu, který nacistické straně zajistil bezmeznou nenávist většiny mocných tehdejšiho a snad ješte více dnešního světa, má kořeny už v počátcích hnutí a jmenuje se Gottfried Feder.Přesněji řečeno, jeden z pětadvaceti bodů programu NSDAP, za kterým stojí, a na základě kterého, strana usilovala o likvidaci uvěrového otroctví.Samotný Feder, pak tento bod programu označil za železnou osu, kolem které se točí vše ostatní.V těchto souvislostech pak už nepřekvapí všechny ty nenávistné filipiky Churchilla a dalších vlivných politiků, pro které by vitězství těchto principů, znamenalo katastrofu.Německo zbavené uvěrového otroctví, s Hitlerem či bez něho, muselo být zničeno.V roce 34  nemělo Německo prakticky žádnou armádu, takže nemohlo být nikomu nebezpečné – stotisícový Reichswehr povolený Versailskou smlouvou mohl disponovat jen lehkými zbraněmi, takže to byla spíše jakási domobrana, než regulérní armáda.Německo nemělo žádné dělostřelectvo, ani jeden tank, ani žádné bojové letadlo.Přesto Churchill v tomto roce prohlásil:

„Jestliže Německo bude hospodářsky příliš silné, bude muset být zničeno. Německo musí být poraženo a tentokrát s konečnou platností.“

V roce 1936 sdělil Churchill generálu Robertu E. Woodovi:

„Německo se stává příliš silné, musíme je zničit.“

V roce 36 mělo Německo teprve rok zavedenou branou povinnost, a mělo sotva jeden vycvičený ročník, takže o vojenské hrozbě z jeho strany, nemohlo být řeči.Navíc stále nemělo prakticky žádnou těžkou techniku a jen velmi slabé a zastaralé letectvo..

V roce 1938 pak napsal:

„Vše, co chceme, je, aby německé hospodářství bylo zcela zničeno“.

V rozhlasovém projevu v listopadu 1939 prohlásil:

„Tato válka je britská a jejím cílem je zničení Německa.“

Feder ve své knize “Das Manifest zur Brechung der Zinsknechtschaft” (Manifest za zrušení uvěrového otroctví) jasně napsal, co uvěrové otroctví přináší a co je jeho následkem.Pokud je mi známo, kniha dosud nebyla přelozena.To ovšem neznamená, že ji musíte číst celou v originále.Zcela postačí, pokud si přečtete jen několik pasáží, v kterých Feder své závěry formuloval:

“V úrokovém otroctví je zemědělec, který se musí uchýlit k „úvěru“, aby mohl financovat svůj podnik, a musí tento úvěr úročit tak vysoko, že mu úroky pohltí téměř celý výtěžek jeho práce, nebo který udělal a musel udělat dluhy, aby nyní za sebou tuto hypotéku vlekl jako věčné olověné závaží.”

“V úrokovém otroctví je celý řemeslný střední stav, který dnes musí pracovat vlastně jen na zúročení svých bankovních úvěrů.”

“V úrokovém otroctví zanikne každý národ, který vydal svá nejdůležitější vnitropolitická výsostní práva, své peněžnictví (peněžní svrchovanost), své železnice (dopravní svrchovanost) a dozor nad nejdůležitějšími daněmi i cly peněžní moc, bankéřům, jako to učinilo Německo přijetím Dawesova plánu…”

“V úrokovém otroctví se nalézá tvořivá práce, která přiznala přednost penězům, takže dnes se „služebník hospodářství“, peníze, staly „pánem práce“, a to jejím nejbrutálnějším tyranem…”

“Kapitál musí sloužit hospodářství a hospodářství národům, nikoli obráceně”

Pokud vám něco z toho, co Feder sepsal v roce 1919, je povědomé, tak se opravdu nemýlíte.Lichvářská internacionála, po tom, co se zbavila svého největšího nepřítele – nacismu, to opět mohla rozjet ve velkém.A dá se říct, že si dovoluje čím dál víc a lichva je dnes všudepřítomná.Stačí si pustit jeden reklamní blok v televizi a budete “neodolatelnými” nabídkami lákajicími na lichvu přímo zavaleni.

Tady nebude na škodu menší exkurz z historie, protože dnes drtivá většina těch, kteří už nějak přišli do styku s tímto zločineckým lichvářským systémem, ho jako zločin zřejmě nevnímá.

Podle Ottova slovníku, pochází původ slova lichva, ze slova lichý, nespravný, nemravný.Latinsky termín “usura” ozančující lichvu, znamenal jakýkoliv úrok za půjčku v penězích, či majetku.

Křesťanství se stavělo k jakémukoliv úroku zásadně odmítavě.Zpočátku byl zákaz půjčování na úrok platný pro církevní hodnostáře, později byl přenesen i na běžné osoby.V roce 789 zakázal Karel Veliký lichvu všem poddaným, jak duchovním, tak i laikům.Lichva byla definována jako směna, ve které je žádáno zpět více, než bylo dáno.Tento stav se udržel zhruba do konce středověku, v pozdejších obdobích, se úroky, přestože ještě dlouho byly považovány za nemoralní, začaly znovu objevovat.

Židé měli poněkud odlišný vztah k úroku.Bratrovi v nouzi, tedy Židovi, je ukládat úrok zakázáno, ovšem cizímu, tedy nežidovi, už uložit úrok možné je.O jeho výši se zde nic neřiká, což celkem odpovídá dnešní realitě.

Starověký Řím, pak může být ukazkovým příkladem toho, co se stane státu, který přejde na lichvářskou ekonomiku.Řím rostl a prosperoval, dokud nepřišli lichvařští bankéři a neovládli ho.Nakonec zbylo jen několik málo rodin bankéřů a Římané utekli, protože nebylo možné dále platit.

Pokud se tedy zaměříme na současnost, dá se konstatovat, že je lichva dnešním státem posvěcená.To platí pro všechny současné “rozvinuté” statní útvary, včetne Ruska.V dnešních zákonech není co je lichva přesně definováno a zákon který o ni pojednává, je vágní, či lépe řečeno, dostatečně gumový.Zákonodárci tak vytvořili cosi, co smrdí objednávkou a alibismem na sto honů.

Ale zpět k Federovi a Hitlerovi.Feder toto svinstvo jako jeden z prvních veřejně svou knihou odhalil a Hitler pak přijal tento princip boje proti lichvě – úroku, jako sobě a straně vlastní.

“Za každou vydanou marku jsme požadovali její ekvivalent ve formě vykonané práce, nebo zboží, které bylo vyrobeno.”

V této době už uplynulo zhruba 500 let od doby, co byla lichva potírána a lichváři tak měli volné pole působnosti, diky čemuž získali obrovské majetky za nic.A najednou se tady objeví jakýsi Feder a Hitler, a začnou vykládat už zpracovaným masám, tupě platícím úroky lichvářům, jak je stát řízený lichvářskou internacionálou okrádá a likviduje současně celé německé hospodářství.Začali tedy nacisty v očích veřejného míněni dehonestovat a zesměšňovat, finančních prostředků na to měli více než dostatek.Nicméně málo platné, Hitlerova strana rostla i tomu navzdory, až se po několika málo propadech, Hitler ocitl na prahu říšského kancléřství.

Lichvářská internacionála si uvědomila, že chybovala, že Hitlera už pouhá propaganda nezastaví.Stačilo přitom málo na to, Hitlera zastavit, minimálně významně zpomalit tím, že by Německo zbavili urokového sevření a tak Hitlerovi vzali vítr z plachet.Zde byl ovšem problém v samotné podstatě lichvářské internacionály.Přesvědčit lichváře, aby se dobrovolně vzdal obrovských zisků za NIC, je asi stejně reálné, jako přesvědčit upíra, aby ze svých obětí přestal vysávat krev.

Hitler je tedy kancléřem.Má sice zatím jen tři ministry z dvanácti, ale už bude těžké ho odstavit.Musí si zatím počínat opatrně, ale postupem let budou zavedeny nové licence pro banky, investorům budou doporučovány statní obligace.Ti kdo odmítnou a vyberou peníze z bank, musí to hlásit statním orgánům.Postupně tak Hitler zlikviduje celý lichvářský systém.Jelikož tak dříve lichváři získávali kapitál za NIC, Hitler jim tento kapitál ziskaný za NIC, elegantně vysává za NIC, tedy za pestrobarevně potištěné papíry statních obligací.

Reakce na volbu Hitlera  kancléřem a jeho politiku, je v okolním lichvářském světě téměř okamžitá, potrefená husa se ozývá a Židé vyhlašují Německu už v březnu 1933 válku.Zatím se ještě nejedná o skutečnou válku, “pouze” o bojkot Německa a jeho zboží, nicméně i na tu brzo dojde.To vše v době, kdy v Německu neexistuje jediné protižidovské opatření.Ta která později následovala, byla reakcí na deklaraci otevřeného nepřatelství vůči Německu.Tento detail ovšem oficialní historiografie jaksi pomijí a zaměňuje tak šikovně následek za příčinu.

HitlerBoycottLichvářská internacionála se dále mobilizuje a dělá vše pro to, aby zavlekla Německo do války, kterou dle jejich názoru nemůže vyhrát.Hitler vidí, kam se snaží Německo vmanévrovat a nabídkami omezení zbrojení a mírovych dohod, se snaží vyhnout válce.Až v roce 35, dva roky po té co se stal kancléřem, je nucen zavést branou povinnost, jako reakci na posilování armád sousedů Německa.

V září 39, kdy po nesčetných polských provokacích a dvou polských mobilizacích, kdy Německo nevyhlásilo ani jednu, se konečně daří Hitlerovu Třetí říši zatáhnout do ozbrojeného konfliktu.Lichvářské internacionále složené z několika světových velmocí, se po pětiletém urputném boji, podaří bezúročnou německou ekonomiku, která byla plně převedena do válečného režimu až na přelomu let 43/44, srazit na kolena.Ovšem účet plus úrok musí za lichvářskou internacionálu pochopitelně zaplatit jiní, tedy lid těch národů, které byly oklamány a zataženy do zbytečné války proti Německu a samozřejmě Německo samo.Jediným vítězem, je tak pouze lichvářská internacionála, která díky této válce přišla k astronomickým ziskům a jako obvykle ji to nic nestálo.Národy stojící na straně udajných vítězů, si vybojovaly jen to, že mají právo dále platit lichvářské internacionále úroky za NIC.

“Nacisté se dostali k moci v roce 1933, kdy byla německá ekonomika v totálním kolapsu, donucena plnit devastující válečné reparace s nulovými vyhlídkami na zahraniční investice a půjčky. Prostřednictvím nezávislé měnové politiky a veřejného programu pro plnou zaměstnanost byla Třetí říše schopna změnit bankrotující Německo, zbavené zámořských kolonií, na nejsilnější ekonomiku Evropy v průběhu čtyř let – ještě před tím, než začala investovat do zbrojení.”

Ekonom Henry CK Liu “Nazism and the German Economic Miracle”, Asia Times – 24. květen 2005

“Německo vydalo bezdluhové a bezúročné peníze, což znamenalo pro Německo překvapivý vzestup z deprese na světovou mocnost v průběhu pěti let. Německá vláda financovala veškerou svou činnost v letech 1935 – 1945 bez zlata a bez dluhů. Pro celý kapitalistický a komunistický svět to znamenalo nutnost zničit německou revoluci a přivést Evropu zpět do náruče bankéřů.Tato historie peněz, se dodnes neobjevila v žádné školní (státní) učebnici historie”

“Miliardy pro bankéře, dluhy pro lidi” (1984) Sheldon Emry

Z výše popsaného je myslím každému zřejmé, čeho se dnešní vlády žijící z největšího zločinu všech dob bojí.Bojí se, že si lidé uvědomí, že peníze, které nelze krýt výkonem, jsou nejen nemorální peníze, nýbrž peníze, které každý systém přivedou do záhuby.Urokové finančnictví neprodukuje nic, co by nemohlo vyprodukovat finančnictví bezúrokové.Vlastně jediné co úrokové finančnictví přináší navíc je oligarchie a finanční katastrofy, které se s železnou pravidelností vrací a nechávají za sebou miliony žebráků.

 

 

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s